ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Kuřimská kauza ukazuje na totální selhání institucí

Případ týraného dítěte v Kuřimi přerostl v nevídané panoptikum a soudím, že tak zamotanou kauzu jsme tu neměli od dob Psa baskervillského. Nejsem Sherlock Holmes a nehodlám se pouštět do rozuzlení případu, kde kromě jednoho týraného dítěte a psychicky vyšinuté matky defilují ještě náboženští fanatici, herci, neexistující osoby, jeden zaplaťpámbu bývalý politik, jedna zaplaťpámbu bývalá zástupkyně ombudsmana a patrně i mimozemšťané. Zde je pouze několik mých postřehů a výstupů, co jsme zjistili a na co bychom se měli zaměřit.

Zjistili jsme, že je s největší pravděpodobností možné vypůjčit si od kamarádů děcko, přivést jej k soudu a pobírat na něj peníze. Pokud je možné toto, divím se, že na úřadech už dávno nestojí fronty lidí s "nalezenými dětmi". Je tedy zcela na místě udělat hloubkovou kontrolu přímo na těchto místech a zjistit míru kompetentnosti pověřených osob. Obávám se ale, že se to nestane, protože to bychom se ještě všichni divili.

Dále jsme zjistili, že instituce, která má podle svých slov být tou nejvýhodnější alternativou pro děti v ohrožení, zřejmě nerozezná malé dítě od pětatřicetileté ženy. Znamená to tedy, že rozlišovací schopnosti "tet" v Klokánku se pohybují buď okolo pásma debility, nebo jsou tyto pouze líné a neschopné slepice. Osobně se kloním k druhé variantě, ale v obou případech tito lidé nemají tam, kde se pracuje s dětmi, co dělat. Dle mého tímto Klokánek (případně celý Fond ohrožených dětí) prokázal svou zbytečnost a jako takový je ho třeba zrušit.

Dále z celé kauzy vyplynulo, že bývalá zástupkyně ombudsmana zřejmě v době, kdy byla ve funkci, pomáhala legalizovat podvod na státu. Nejsem si úplně jistý, zdali to patří také k pracovní náplni "úředníka, který má bdít nad lidskými právy". Pokud ano, stojí nad tím se zamyslet, kolik nás takový ombudsman ročně stojí a potřebujeme-li vůbec další zloděje v již tak zbytečně přebujelé státní správě.

Zajímavou úlohu v celé kauze hraje i bývalý předseda zelených, aktivistický mesiáš pan Patočka. Možná je fanatik a psychopat, nechce se mi ale věřit, že by byl úplný blb. Přesně do této role se teď rád před národem staví. Je-li Patočka skutečně nějakým způsobem ve spojení s obskurní náboženskou sektou, měla by se jen tak pro sichr ještě jednou prošetřit sebevražda jeho manželky. Nezapomínejme přitom, že i on jako bývalý politik, byť značně neperspektivní, spolupracoval při podvodu na státu.

V neposlední řadě se ukázalo, že prapodivné náboženské spolky ovlivňují naše životy s největší pravděpodobností víc, než si myslíme. Líheň bezmozků, kterých je v našem Kocourkově rozhodně víc než dost, je ale vždy pastvou pro vychcánky s umělou svatozáří nad hlavou, kterým nejde nikdy o Boha a o duchovní čistoty, ale vždy jen o peníze. Hnutí Grálu navíc zřejmě nebude partičkou neškodných hipíků, starající se pouze o dobrotu lidské duše. Změny jejich vyjádření (nejdřív rodinu Mauerových v životě neviděli, posléze došlo u jejich vůdců k zajímavému osvěžení paměti a rozpomněli se, že se s nimi vlastně rozešli pro názorové spory) dokazují to, že v celé věci jsou namočeni až po své svatouškovské ksichty.

Myslím, že k dnešnímu dni ještě nic neskončilo a objevíme ještě tolik "zajímavých" skutečností, že se nebudeme stačit divit. K dnešnímu dni je ale naprosto jasné, že v naší státní správě cosi pořádně smrdí. Mám na mysli kompetenci osob, které přímo či nepřímo rozhodují o našich životech. A to je daleko větší problém, než jeden svázaný chlapec v komoře a jedna dívka, o které mluví celá země a která nejspíš tak nějak po cimrmanovsku nikdy neexistovala.