ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Raketový nástup zeleného superexota

I nepozorný čtenář denního tisku si musel všimnout, kolik mediálního prostoru ten mladý a nadějný chlapec dostává.

Mluvím samozřejmě o panu Matěji Stropnickém. Není dne, kdy by na mě tento ještě bezmála uhrovitý ksicht synka herce a bývalého ministra kultury nevybafl z nějakých novin či zpravodajského serveru. Ve svém minulém článku jsem nadával na přemoudřelé mentorování dvaceti-a něco-letých salónních bolševiků. Tehdy jsem měl na mysli aktivistku v obskurní iniciativě, nad kterou soudný člověk mávne rukou. Jenže tenhle ocas se s prominutím sere už do vrcholové politiky, a to je zcela jiné kafe.

Když ještě píše články, které spíš připomínají nejvtipnější parodie na žvásty zelenorudého magora, jako je tento Úhel pohledu v Lidových novinách, může se tomu ještě člověk smát a divit se, že mu jeho spolustraníci nedají rovnou pár facek a nepošlou ho raději balit holky a hulit jointy někam do parku. Horší je to tam, kde nám tenhle mladý hejsek předkládá své politické vize.

Mladý Matýsek s oblibou kritizuje svého předsedu, že ze Strany zelených udělal jakousi "Unii svobody". Připomíná, že všude na světě stojí zelení hned po boku rudých a on sám by je na tom samém místě rád viděl i u nás.
Vlastně s Matějem souhlasím a v tomhle ho podporuji. Politický pragmatik Bursík, který už vymetl kdejakou stranu, udeřil přesně na ty mladší, liberální voliče, kteří sice nesnáší Paroubka, ale zároveň si myslí, že Klaus je zlý a trápí zvířátka. Proto by nikdy (ani dnes) nevolili ODS, hlas dali vždy té nové, mladé, dynamické, očištěné straně složené ze samých liberálních rychlošípáků. Pamatujete si na ODA? Na křišťálově čistou Unii svobody? Nebo na Čtyř-tři-dva-jedna-koalici?
Matěj ovšem zapomíná na jednu věc. Tento miláček médií a "největší Bursíkův kritik" je patrně ještě příliš mladý na to, aby zažil svou milovanou stranu pod vedením psychopatů Patočky s Beránkem. Staré dobré časy by se mu jistě líbily více. Je ale dobré si pro úplnost připomenout, kolik tehdy dostávali Zelení ve volbách procent. V souvislosti s některými "zelenými" zákony, kterými se v současné době snaží Bursík&co. otravovat lidem život, by se mi celkem líbilo, kdyby v příští vládě tito exoti už neseděli. Svržením předsedy a jeho nahrazením nějakým Stropnického koněm by se toho jistě dosáhlo. Jenže, prosím, až po skončení tohoto volebního období. Jestli totiž do té doby rozbijí zelení magoři naší obskurní vládní koalici, jak se o to právě Stropnického guerillové jednotky snaží, zbývá nám jen jedno řešení - Paroubek. Soudný čtenář si jistě odpoví, které zlo z těch dvou je menší.

Velmi mě také pobavilo, s jakou vervou se mladý Stropnický pustil do ministra zahraničí. Osobně jsem měl dříve proti knížeti Schwarzenbergovi moře výhrad. Za dobu jeho působení v Černínském paláci mi, pravda, některé zůstaly, ale musím říct, že některými svými nekompromisními postoji, které se odráží ve výhradním hájení ČESKÝCH (!!!) zájmů, si mě získal. Možná usíná na vládě a nemluví úplně srozumitelně česky, ale rozhodně si nezaslouží, aby si na něj otvíral hubu kdejaký postpubertální cucák s emopatkou, a ještě mu to procházelo.

Ale možná jen houšť. Po zcela nekompetentní jihočeské aktivistce Kuchtové, po Džamile s přehršlí bláznivých nápadů a hysterce Jacques se do popředí dere další zelený superexot. Oni to lidi do příštích voleb pochopí. Snad.