nekorektně.com

"Izraelský útok má na svědomí 300 životů"; titulky tohoto typu jsou ve většině českých i světových médiích více než běžné. Skutečnost, že Palestinci v Gaze jednostranně ukončili příměří a začali na Izrael střílet - a Izraelce zabíjet - se takřka nikde nedočtete. Kde se bere pokrytectví médií vůči Izraeli a až dojemná příchylnost k Palestincům? Ve většině zmíněných médií se můžeme dočíst, co všechno Palestince trápí: hlad, nezaměstnanost, nedostatek energií, obecně nedostatek všeho. A je to pravda, obyčejní Palestinci přesně tímto trpí a navíc nevidí žádné východisko. V čem je ale problém - ona média šikovně vytvářejí dojem, že za tohle všechno může Izrael. Čtenáři tak sledují izraelsko-palestinský konflikt jako fotbalové utkání, nebo spíš jako zápas fotbalových fanoušků. Jednak situaci hodnotí stylem "jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet", a jednak si neuvědomují přítomnost dalších aktérů v oblasti. Problémy Palestinců totiž neleží ani tak na zodpovědnosti Iz

Přejeme našim čtenářům krásné Vánoce a mnoho úspěchů - pokud možno nenarušených politickými turbulencemi a bouřemi - i v následujícím roce 2009. Přejeme zároveň vše nejlepší České republice, která od prvního ledna předsedá Evropské unii, čímž získává dosud největší zahraniční moc od vlády Karla IV.

V souvislosti s událostmi, které právě probíhají v Řecku (a nejen tam, jak se zdá, radikální komunistická mládež začíná vystrkovat růžky i například ve Švédsku) se nelze nepodívat paralelním pohledem na to, co se právě děje v České republice. Kolega Finrod Felagund ve svém posledním článku o možném "řeckém Vítězném únoru" (ačkoliv to možná bude už vítězný leden, pokud to do konce roku nestihnou) napsal, že komunistická zkušenost by byla, viděno celoevropskýma očima, zkušenost dobrá. jeden by řekl, když ti Řekové chtějí komunismus, ať ho mají - jenže zde musíme připomenout, že jistě existují tisíce spořádaných řeckých občanů, kteří stojí za reformami tamější pravicové vlády, řádění hord anarchistických samozvanců se jim ani trochu nelíbí a nestojí o komunistické experimenty. Nezapomínejme, že u nás se děje něco podobného. Pravda, naštěstí ještě nelétají vzduchem zápalné láhve a nedochází k pustošení našeho hlavního města extremisty. Jenže stačí se podívat na současné řádění Ji

Konflikty rozhněvaných "mladíků" se státem a společností v Řecku neberou konce, naopak jsou den ode dne silnější. Ke komunistické mládeži se začíná pomalu přidávat i "šedá masa" populace, které je samozřejmě jedno jak stát funguje, stačí jim vědět, že "mají právo" a "takhle to dál nejde". Boří, aniž by stavěli. Boří, aniž by chtěli stavět. Útočníci už nejsou jen bandou vandalů, jsou dobře organizovanými skupinami s politickými cíli, nijak se netají tím, že chtějí svrhnout kapitalismus a nastolit komunistickou vládu, kterou považují za spravedlivější. Pokud k tomu dojde, co to bude znamenat pro nás, Evropu? Řečtí revolucionáři se samozřejmě nespokojují jen s cílem svržení kapitalismu, chtějí i vystoupení z EU a NATO. Pokud to Řekové opravdu myslí vážně a opravdu si tuto cestu zvolí, je to jen a jen jejich problém. Nicméně pro Evropskou unii to zase takový problém není; pro NATO už o něco větší, ale ze strategického hlediska zdaleka ne tak zásadní

Since today we publish our articles both in Czech and English. We recommend you to click our website's upper right corner, where is a link to the English version of our website.

Poté, co ji studená válka zničila a rozvrátila, povstává znovu Střední Evropa jako přirozený stav, který logicky vyplývá z regionálního charakteru i kdyby měla vzniknout úplně odznova. Co to ale Střední Evropa je? Jaký má charakter? Kdo se k ní může vztahovat a proč - a kdo už ne? Je to střední Evropa s malým s, coby jeden z širších regionů Evropy, nebo Střední Evropa coby svébytná část kontinentu se společnou identitou? Problém Střední Evropy je tím komplikovanější, že známe přinejmenším tři koncepty, na základě čeho ji vůbec definovat. Nejstarší koncept je kulturní. Až do roku 1795, kdy se rozpadla Rzeczpospolita Korony Polskiej i Wielkiego Księstwa Litewskiego , čili polská první republika, bylo možno na základě několika jevů, jež popíšu později, definovat střední Evropu jako region čítající Habsburskou monarchii, Republiku Polska a Litvy s mírným přesahem za své hranice, který zahrnoval Bavorsko. Tento region měl mnoho společného - od politických zájmů přes umění, literaturu až po

Násilnosti, které vypukly před několika dny v řecké čtvrti Exarchia a na které navázaly násilné akce i na jiných místech Řecka - a dokonce i v jiných zemích (anarchisty obsazený řecký konzulát v Berlíně), znovu otevřely palčivé otázky o tom, kde stanovit hranici mezi ochranou majetku a sebeobranou na straně jedné a úctou k lidskému životu na straně druhé. Současný diskurs, který se odvíjí od právního pozitivismu založeném na římském právu podle mého názoru neřeší problém dostatečně efektivně. Tím, že nadřazuje lidský život majetku za každých okolností, mohou těm, jimž je vypáleno auto, dům, obchod či cokoliv jiného pouze zbýt oči pro pláč, zatímco útočníci se jim smějí. Vzhledem k tomu, že používají zahalení aby nebyli identifikovatelní a jejich agresivita je taková, že policie bez ostré střelby prakticky nemá kolikrát šanci k jejich zpacifikování, unikají tito často bez trestu za zničený majetek a poškozené zdraví - policie je vůbec ráda, že se jí agresi podařilo zklidnit, nějaké pátr

Se slávou svolaná první evropská flotila ještě ani nedorazila k somálským břehům a už o ní na internetu koluje ve všech evropských zemích celá řada vtipů. Zpravidla na téma jak budou piráti vynervovaní z toho, že nemají implementovanou evropskou normu o pracovních pomůckách, což jim bude vytýkáno z megafonů slavné evropské flotily. Jsme na tom ale opravdu tak špatně? Tak či tak má EU vynikající příležitost ukázat, že umí také konkrétně něco dělat. Operace se účastní válečné lodě Velké Británie, Francie, Německa, Řecka, Nizozemí, Španělska, Portugalska, Švédska a Norska (které, jak to poslední dobou vypadá, si na společný život s ostatními Evropany poté, co Island skončil krachem, zvyká více, než by jeden kdy řekl). Evropské lodě by měly být v oblasti rok a mají nejen potápět pirátské lodi, ale i vozit potravinovou pomoc k somálským břehům. Evropská unie sice vcelku logicky hodlá odstranit nepříjemné jevy odstraněním původní příčiny, jenže komisařům nejspíš nedošlo, že tato příčina se

Česká politicky korektní média se opět předvedla v "nejlepším" světle. Dozvěděli jsme se tolik, že policie v Athénách zabila nějakého mladíka a jiní mladíci poté začali pálit a drancovat město. Vzhledem k událostem z Francie ovšem je veřejnost na slova jako "mladíci" či "výrostci" v souvislosti s pálením aut či domů poměrně háklivá. Politická korektnost tak dala lidem jasný názor v tom, co se mělo dít doopravdy, i když se to ve skutečnosti nestalo. Podíváme-li se do komentářů na všech českých serverech, většina lidí - aniž by věděli, oč jde - obviňuje z nepokojů místní muslimy. Proč tak nezávisle na sobě činí? Protože média mlží úplně stejně, jako když ve Francii, Nizozemí, Německu, Dánsku, Británii či Švédsku docházelo k útokům mladých muslimských imigrantů. Ze způsobu, jakým na idnes.cz o události informovali, člověk zvyklý luštit co se pod politicky korektními frázemi skrývá, tak jasně na základě předchozích desinformací velmi snadno vydedukuje, kdo za

Když média přinesla zprávu o tom, že nějací teroristé přepadli v Bombaji hotel a umírají tam lidé, udělal jsem si několik scénářů, kdo za tím může stát. Nicméně přesto mi připadalo logické, že by za tím mohla stát al-Káida. Ne proto, že se každý teroristický útok v poslední době připisuje jí, ale protože by byl dokonale v jejím zájmu. Vztahy Indie a Pákistánu jsou krajně komplikované. Nikoliv ovšem z náboženských či jiných "vyšších" důvodů, jde jednoduše o teritorium. O území Džammú a Kašmír. Je to spor starý, prakticky se táhne od stažení Británie z Indie a vytvoření samostatné Indie a Pákistánu. Od té doby se jak Indie tak Pákistán vyzbrojily jadernými zbraněmi a vztahy mezi nimi jsou krajně napjaté. Respektive byly - do chvíle, než se na scéně objevila al-Káida. Al-Káida totiž, majíc v programu džihád pod praporem wahhábismu, zásadně nepřipouští jiné zřízení v islámském státě než to, které sama považuje za správné. Nebudu se pouštět na tomto místě do složitých teologických

Proslechlo se, že Václav Klaus a lidé z jeho nejbližšího okolí hodlají založit euroskeptickou stranu s pracovním názvem Libertas.cz, podle názvu hnutí irského odpůrce Lisabonské smlouvy Decalana Ganleye. Třebaže Lisabonskou smlouvu schvaluji, vznik takové strany ovšem musím jedině přivítat. Odtržení části ODS a vznik nové strany může českou pravicovou scénu poškodit i jí pomoci. Nelze zastírat, že část českých pravicově orientovaných občanů je euroskeptická jakož i to, že voliči ODS jsou většinou proevropští. V posledních volbách došlo k naprostému fiasku, které bylo různě rozebíráno; v zásadě se ale různé pohledy shodují v tom, že euroskeptická a nacionalistická část elektorátu ODS volit většinou nešla kvůli vládě, s níž nesouhlasí - a eurooptimistická (a prozápadní) část ODS často volit nešla kvůli postojům prezidenta a jeho okolí na geopolitické otázky, zejména v souvislosti s Ruskem a právě Lisabonskou smlouvou. Pokud takové oddělení bude provedeno a bude provedeno špatně, hrozí OD

Při pondělním střetu takzvaných radikálů s policisty v Litvínově, respektive u sídliště Janov, veřejnost nepokrytě fandila útočníkům. Těm se dostalo podpory místních obyvatel v takové míře, že si toho musela všimnout už i oficiální média, která tento do očí bijící fakt ještě u minulé akce (takzvaného Dnu hněvu v Janově) zamlčovala, seč mohla. Tomu, že veřejnost stranila "zlým náckům před hodnými Romy" se diví všemožní pseudohumanisté, komentátoři pravdoláskových médií a také pan Ondřej Cakl , k jehož osobě se ještě vrátím. Nejsem obyvatel Litvínova, tím méně sídliště Janov, dokonce jsem tam ani nikdy nebyl. Nesympatizuji s hordami agresivních hovad s hřeby pobitými baseballovými pálkami, které se tam jely porvat a od plic si zařvat. Postoj místních obyvatel ovšem plně chápu a nerozumím tomu, proč a čemu se strážci naší politické korektnosti opět diví. Kdekoliv totiž čtu názory starousedlíků, vyplývá mi z nich jediné - současný Janov je pro ně peklo na zemi. Oblast, kterou ter

Je sychravý konec října roku 1918. V Praze to vře - byla vyhlášena Republika Československá, jediná výrazná věc, která v oněch dnech vzniká. Zatímco jiné padají. Rozvášněná lůza několik dní nato na Staroměstském náměstí boří mariánský sloup. Začíná tak tu etapu našich dějin, v nichž se boří pomníky co dvacet let. Další na sebe nenechají dlouho čekat - několik měsíců poté je zbořen pomník maršála Radeckého na Malostranském náměstí; naštěstí je město natolik soudné, že alespoň sochu zachrání v Národním muzeu. Mariánský sloup, který byl stržen coby symbol "habsburské tyranie", měl s "habsburskou tyranií" asi tolik společného, co slovo "tyranie" ve spojení se slovem "habsburský". Tedy, nebudeme-li brát v úvahu Jiráskovu fantasy tvorbu, zhola nic. Byl postaven na oslavu a připomínku Vestfálského míru, tedy ukončení třicetileté války. Řekne mi někdo z místních prvorepublikových vlastenců, co bylo na oslavě ukončení ničivé války špatné? Nejspíš to, že m

Říká se, že opakovaný vtip přestává být vtipem. Dalo by se říci, že s hrozbou je to podobně - hrozí-li někdo příliš často, přestane ho pomalu okolí brát vážně. Už se stalo jistým folklórem, že chce-li severokorejský diktátor Kim Čong-il peníze, začne "vyvíjet jaderný program" či pohrozí něčím podobně abstraktním a peníze dostane. Jen co peníze utratí, začne strašit znovu. To, co vyvolávalo ještě před pěti lety strach začíná účastníky šestistranných rozhovorů spíše nudit. Co je však zarážející, že Rusko na tuto notu začalo hrát také. Severní Korea není papírový tygr, je to tygr zcela reálný, ovšem s mnohem kratšími zuby a drápy, než by si přála. V případě konfliktu je jasné, že kdokoliv bude proti KLDR stát ji převálcuje, o USA ani nemluvě - třebaže by KLDR jistě stačila nadělat nějakou záštiplnou paseku například v podobě odpálení špinavé jaderné bomby. Rusko se chová velmi podobně - a jeho hrozby Západu v případě, že přijme Ukrajinu a Gruzii do Akčního plánu členství (MAP)

Ti, kdo pamatují ponížení, jakého se našim spoluobčanům dostávalo vcelku běžně v devadesátých letech od mnohých Rakušanů píšících ve svých obchodech "Češi, nekrást tady!", by měli pochopit ponížení, jaké přichystal český stát pro občany Vietnamu. Ministerstvo vnitra ústy Ivana Langera oznámilo, že do konce roku blokuje vydávání víz pro Vietnamce - prý z toho důvodu, že má Česká republika problémy s vietnamskými mafiemi. Rád bych se otázal pana Langera, jaký je principiální rozdíl mezi tím, jak může běžný Vietnamec za to, že někteří příslušníci jeho národa jsou mafiáni a tím, jak může běžný Čech za to, že někteří jeho spoluobčané jsou zloději. Zákazem vydávání víz se české ministerstvo vnitra dopustilo nejen že bezprecedentního hulvátství spočívající v kolektivní vině (i když je pravda, že precedent by se našel, byť něco přes 60 let starý), ale hlavně naprosto nesystémového kroku. Pokud existuje opora v zákoně pro takové jednání, musí znít univerzálně - tedy ve smyslu "po

Barack Obama ještě neměl ani inauguraci a už se objevuje to, o čem jsme na Nekorektně.com psali dříve, a sice jeho zahraniční politika - s níž já osobně sice navýsost souhlasím, ale jeho (zejména evropští) fanoušci nejspíš utrpí v dohledné době infarkt. Obama totiž oprášil Brzezińskiego doktrínu a začal rozehrávat mnohem větší geopolitickou hru, než George Bush. Předně Obama ohlásil hlavní priority své zahraniční politiky - a sice stažení vojsk z Iráku (potud jsou moji evropští spoluobčané nadšeni) aby tato mohla posílit vojska v Afghánistánu. Pročpak tam? Protože Obama za prioritu číslo 1 vyhlásil zničení al-Káidy a dopadení Usámy bin Ládina. Hodlá tak napravit chybu, o níž jsem psal před několika měsíci , a sice fakt, že Bush věnoval velkou část kapacity kterou měl na šíření demokracie do naprosto nedemokratizovatelných zemí (Irák) a byť chvályhodné, ale pro tu chvíli zbytečné pomáhání v občanských válkách (Afghánistán, podpora Severní aliance proti Tálibánu), místo toho, aby vše co

Když jsem poprvé spatřil bombastické titulky novin ve znění "Skandál! Klaus přirovnal Irsko ke komunistické zemi!" s úsměvem jsem si pomyslel, že to ten starý provokatér už přece jen trochu přehnal. Pak jsem si ale přečetl, co se vlastně událo, co prezident ČR skutečně řekl a jak to řekl. Mělo mě varovat, že u nás je překrucování prezidentových slov novináři běžnou praxí. Když se například nedávno vyjádřil o rusko-gruzínském konfliktu, že "odsuzuje masivní nasazení ruské armády", přeložila to naše média tak, že Klaus "poblahopřál Rusům k invazi do Gruzie". Co se vlastně stalo tentokrát? Klaus si při své návštěvě Irska neodpustil schůzku s hlavou sdružení Libertas, předním "euroskeptikem" (jak jeho i například Klause nálepkují média) Declanem J. Ganleym. Milionářem a obchodníkem, který v Irsku financoval a vedl kampaň proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Celý svět dnes ví, že ji vedl úspěšně - Irové v referendu tuto nepříliš vylepšenou verzi Evrop

Estonsko-ruské a lotyšsko-ruské vztahy jsou všechno možné jen ne dobré, a to dá se říci už od počátku estonské a lotyšské samostatnosti. Vidět to ostatně bylo už v roce 1989 – Estonci měli své demonstrace za svobodu, ovšem místní ruské páté kolony měly masové demonstrace za zachování sovětského Estonska. Řečníci na ruských shromážděních v Tallinnu, Sillamäe, Narvě a dalších místech už v roce 1989 tvrdili, jak samostatné Estonsko bude znamenat existenci tzv. neobčanů – jak ostatně ukazují dokumentární filmy, které je možné zhlédnout v Muzeu okupací v Tallinnu. Co to vlastně znamená reálně? Že ruské komunity už od počátku počítaly s tím, že se na společném státě podílet nebudou, i když by měly být jeho součástí. Přitom je to tak jednoduché – stačí prokázat znalost estonského jazyka, historie a přísahat věrnost republice. Nic složitého pro většinu lidí. Ukázalo se však, že místní Rusové zpravidla jednoduše nechtějí. Proč ale taková neochota? Především je třeba si uvědomit, kteří Rusové v

Jednou, když jsem měl debatu s jedním svým maďarským kamarádem na téma "jsme Středoevropané, pojem východní Evropa nás uráží", řekl tento velmi zajímavou myšlenku - my nejsme Středoevropané jen coby ti, kteří se vymezují vůči Východu, ale i ti, kteří se často vymezují vůči Západu, o němž mají naši středoevropští spoluobčané často mínění, že nás nechápe a že vůbec my, zkušenostmi a moudrostí nabití Středoevropané, je musíme poučovat, jak to na světě chodí. Bohužel měl do značné míry pravdu, navíc ta správná legrace začíná vždy tehdy, když se jednotlivé středoevropské národy začnou navzájem pošťuchovat a dokazovat si, kdo je tu nejchytřejší. Z tohoto pohledu je doslova esencí středoevropskosti Česká republika, Rakousko, Slovensko a Maďarsko; jimž zároveň zdatně sekundují zpravidla Poláci a Bavoři. Pokud si uděláte soukromý průzkum ve kterékoliv jmenované zemi a budete se ptát lidí na to, co soudí například o západoevropské či americké vzdělanosti či vyspělosti Východu, dozvíte

Před několika dny zemřelo dvacet ruských vojáků z posádky jaderné ponorky Něrpa na otravu freonem, který do vzduchu unikl z hasícího zařízení. Je mi velmi líto obětí této nehody a dodávám, že přístup ruské exekutivy v čele s duem Medveděv-Putin se opravdu moc neliší od postupu moskevských úřadů v době černobylské havárie. Jak nehoda začala? Osmého listopadu se náhodně spustilo hasící zařízení během námořních zkoušek na ponorce, kde bylo mnohem více lidí, než kolik se pro posádku předpokládá (208, z toho přes 120 inženýrů, zdroj: AFP). Cílem plavby bylo obnovit ruskou přítomnost v Tichém oceánu tak, aby se začala dostávat ke stavu ruského námořnictva v sovětských dobách. Podle ruských i zahraničních expertů z obrany a námořnictva však ruská vláda vytyčuje cíle, které nemají žádný realistický základ a hazarduje se životy lidí. Přesněji řečeno - je jí docela jedno, jestli životy posádek jsou či nejsou v ohrožení, hlavně když ušetří na údržbě strojů. Není to první případ - o problémech s t

Vítězství senátora Baracka Obamy bylo v médiích opakovaně prezentováno jako překonání amerického rasismu – a to kolikrát i před jeho zvolením. Ostatně už proto neměl senátor McCain velkou šanci na zvolení, třebaže jeho osobní kvality a zkušenosti jsou podle mého názoru mnohem větší. Ostatně jak mohl McCain vyhrát, když silná mediální kampaň masírovala americké občany už minimálně půl roku, že tyto volby budou referendem o překonání „rasového útlaku“? Podle veřejně přístupných statistik dosáhl Obama v rámci černošských komunit vítězství 95%. Třebaže tito voliči dlouhodobě preferují spíše demokraty než republikány, nikdy nebyl počet hlasů pro demokratického kandidáta tak vysoký. Ostatně některá americká média, například CNN, prezentovala tento jev jako úspěch a jako zářný příklad toho, jak afroameričtí spoluobčané dosáhli svých cílů. Je mi líto, ale pořád mi to zavání rasismem. Zkuste si představit to mediální haló, kdyby 95% bílé populace volilo Johna McCaina. To by bylo řevu o rasismu

Nechť už si myslíme o nastávajícím prezidentu Baracku Obamovi cokoliv, jedno je jisté – nijak se nemění plán Spojených států na vybudování systému protiraketové obrany v České republice a v Polsku, jak před pár dny sám Obama ujistil polského prezidenta Lecha Kaczyńskiego. Samo ujištění, že americká administrativa v podpoře projektu pokračuje, je však nožem v zádech mnohých antiradaristů, kteří nejspíš začnou splétat konspirační teorie o tom, jak Obama je agentem Mossadu či CIA – a po pravdě řečeno, mnoho jim toho jiného nezbude. Sociální demokracie vidí ve volbě Baracka Obamy příležitost k tomu podpořit věc, o níž si i mnozí socialisté myslí, že je správná – a přitom se neztrapnit s ohledem na to, jak fanaticky proti výstavbě tohoto zařízení vystupovali předtím podle svého vzoru Jiřího Paroubka. Jak moc to pomůže české veřejnosti oprostit se od iracionálního strachu? Toť otázka. Mnozí podporovali Baracka Obamu proto, že si od něj slibovali zastavení tohoto projektu – pod dojmem, že rad