ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Proč se vlastně bát nácků?

Tak nám v sobotu zase demonstrovali neonacisté. A tentokrát, poprvé v životě, jsem byl u toho.
Abych pravdu řekl, po té zkušenosti nějak lídrům tuzemského "odporu proti Systému", jak sami svou činnost na webových stránkách k tomu určených, málo závidím - a to říkám se škodolibým úšklebkem na tváři.

Ono by se při četbě neonacistických webů totiž mohlo zdát, bůhvíkolik nejušlechtilejších ideálů ti hoši nereprezentují. Svoboda slova, projevu, demokracie, národovectví...
Jenže pak člověk zajde mezi ně.

Internetovým prostorem už několik dní koluje video dvou na mol ožralých imbecilů, z nichž jeden přišel "protestovat proti slovu" a druhý zjevně díky snížené hladině krve v alkoholu nevěděl už ani jak se jmenuje. Tak tohle má bojovat za přežití bílé rasy? Na diskuzích jsem si už všiml, jak se od těchto dvou čeští Kameraden distancují. Ale omyl, přátelé. Viděli jsme spíš reprezentativní vzorek.

Ostatně na pražské demonstraci na Palackého náměstí bylo jasně vidět, kdo tuto "národní elitu" vlastně zastupuje: Stádo bezmozků, kteří umí maximálně tak zařvat a dát někomu po fotbale do držky. Ale ono se to asi krásně poslouchá, že člověk přitom bojuje za nějakou ušlechtilou myšlenku... tedy pokud ji mohou jejich vyholené duté hlavinky vůbec vstřebat a pochopit.

A řečníci? Pravda, souvislý projev se jim, na rozdíl od jejich posluchačů, jaksi upřít nedal. Ale byly to stále ty samé kecy, které v různých obměnách slyšíme na manifestacích mladých komunistů, starých komunistů, odborářů, anarchistů, antiradaristů... s těmi všemi si čeští neonacisté mohou vlastně podat ruce. Všem vadí jakýsi útlak ze strany "neviditelných", i tihle mají pocit, že jejich "svoboda" je v ohrožení. Překvapilo mě, že z asi čtyřech řečníků mluvila u pomníku dvě děvčata. Ale aniž bych chtěl slečny nějak podceňovat... mám dojem, že jejich světonázor obecně se odvíjí vždy od toho, s kým zrovna chodí. Navíc, pokud třeba před rokem ještě zapáleně hovořily na anarchistické demonstraci, nemusely svůj projev ani zvlášť upravovat.

No a teď se dostávám k druhé části příspěvku, ve které přináším zcela zásadní sdělení.

A to sice, že neonacisté nepředstavují pro českou společnost žádné nebezpečí.
Opakuji: Neonacisté nepředstavují pro českou společnosti ŽÁDNÉ NEBEZPEČÍ.

Přesto se nám média neustále snaží vnutit, že tomu tak je. Proč? Proč tím dávají pocit jakési virtuální veledůležitosti hrstce negramotných pitomců? Pravda, jejich opinion leadeři, jako jsou třeba "mladý národní demokrat" Sedláček, nyní zanícený ekolog Vávra nebo svolavatel plzeňského pochodu kolem synagogy Bureš, jsou zřejmě inteligentní pánové, ale není třeba se obávat, že by i například vstupem do praktické politiky něco změnili. Vždyť se podívejme na materiál, s kterým pracují. Strašák údajného "pravicového extremismu" (byť u nás nic takového neexistuje a člověku znalému věci musí být jasné, že příznivci nacionálního socialismu jsou levičáci jak vyšití) by mě sice rozesmíval, kdybych se občas sám sebe tak trochu znepokojivě neptal, komu to slouží... a proč, když policie přiznává, že v Praze je nějakých pět stovek neonacistů, se na každou jejich slezinu šikují policejní sbory, zatímco komunistické akce nechávají všechny v klidu. A komunisté skutečně nebezpeční jsou, na to vezměte jed.

Bohužel, neustálým sledováním a perzekucí jde česká společnost vlastně náckům "na ruku". Ani já netleskám radostí z toho, že primátor Rödl jejich plzeňský marš zrušil a přitom porušil zákon a zneužil pravomoce veřejného činitele. Může být něco větší voda na jejich mlýn? Chytrému napověz, hloupého trkni...

Ano, neonacisté mohou být nebezpečím pro jednotlivce. Všichni známe případy, kdy agresivní vyholená hovada v přesile zmlátila bezbranné lidi, jen proto, že měli dlouhé vlasy či nevyhovující nápis na tričku. To je ovšem zhruba to jediné, na co se imbecilové zmůžou. Jejich souputníci z opačné části levicového spektra, tedy "anarchisté", nebo, jak je dnes módní říkat, "antifašisté" (přičemž zhola nechápu, proč si frustrované zdrogované trosky berou do huby válečné hrdiny, co skutečně bojovali proti fašismu), jsou zase nebezpečím pro soukromý majetek. Ve své svaté válce totiž rádi převrací auta na střechu a vytloukají dlažebními kostkami výlohy. Tedy prašť jako udeř.

Nicméně jedni jsou pro český mediální svět jakoby "zlí" a druzí jakoby "hodní". Je načase ptát se, proč tomu tak je a není-li to vlastně špatně.