ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Stop populismu "pravicových" hejtmanů

Docela mě nazdvihlo, když jsem se včera dočetl v Lidovkách, že i někteří krajští hejtmani za ODS začali "brojit proti poplatkům ve zdravotnictví".

Nehodlám se teď pouštět do debat o tom, jestli je poplatek za novorozence asociální či nikoliv. Jsem dokonce schopen připustit, že tato část zdravotnické reformy je dejme tomu sporná a uměl nalézt několik argumentů na obou stranách pomyslné barikády. O tom však moje dnešní zamyšlení nebude.
Jde o to, že mi populismus občanských demokratů velmi vadí, a coby pravicového voliče dokonce uráží. Pokusme se na to podívat střízlivým okem. Pročpak začali proti poplatkům vystupovat lidovci, kteří jsou coby koaliční strana za reformu spoluzodpovědní? A pročpak asi teď tečou nervy zrovna krajským hejtmanům za ODS?

Odpověď je velmi prostá a stačí dvě slova - KRAJSKÉ VOLBY.

Přesně tak, přátelé. Je celkem pochopitelné, že po reformě, což je vždycky nepopulární opatření, je některým pravicovým hejtmanům jasné, že by po blížícím se všelidovém hlasování mohli o svou pohodlnou hejtmanskou sesli přijít. Počítejme také s tím, že v krajích - tedy mimo hlavní města - je množství bezmozků na jednoho občana přece jen vyšší, než v Praze. (Doufám, že tuto poznámku naši mimopražští čtenáři a přátelé pochopí). Proto je i pro hejtmany za ODS v tuto chvíli snažší zatroubit na populistickou notu, odsoudit poplatky (novorozenců, malých dětí, důchodců, přesně na tohle totiž tetky na návsi slyší), a třeba se díky tomu opět nechat zvolit do čela úřadu (a nepřepustit to místo socanovi či bolševikovi - toť argument pro pravicového voliče).

Otázka ovšem je - je to tak lepší? Z krátkodobého hlediska by se i mohlo zdát, že ano. Viz můj poslední argument. Věci je ovšem třeba vidět v širších souvislostech, a z dlouhodobého hlediska celá věc už tak růžová není ani náhodou. Topolánkovu "pravicovou" (ehm... dosaďte dostatečně velké uvozovky...) vládu už tak dost ohrožují zelení šílenci s lidoveckými pragmatiky. Zvláště druhá jmenovaná strana by si mnohem více užívala v narudlém kabinetu, a poslední dobou se s tím nejvyšší představitelé lidovců už vlastně ani netají. A z druhé strany se směje Paroubek s Rathem. Exministr zdravotnictví ostatně nevynechá jedinou příležitost, aby při zaslechnutí slova "poplatky" nevyletěl jako čertík z krabičky a nezačal ze sebe jak kolovrátek hrnout demagogie vpravdě goebbelsovské. Současné populistické lavírování hejtmanů ODS je jen vodou na jeho mlýn. Zároveň to velmi, velmi ohrožuje jednotu koaliční vlády.
Tři koaliční strany v této věci zkrátka musí táhnout za jeden provaz, ať už si levice a na vrcholu Gaussovy křivky usalašený bezmozek myslí cokoliv. Vládní koalice ovšem vypadá, že sama neví, co chce, a to právě může v dlouhodobém hledisku vést k jejímu pádu. A jakkoliv mám k této vládě moře výhrad a spoustu soukromých adeptů na defenestraci (Jiří Čunek na čestném prvním místě, hned poté Džamila a pak bych mohl pokračovat dál), je to zkrátka pořád lepší, než Paroubek.