ČESKÁ KOTLINKA: Jak jsem se styděl (za svého prezidenta)
Pan prezident Václav Klaus publikoval v MF Dnes (později tentýž článek vyšel i na Neviditelném Psu) článek, v němž píše, jak se neskonale stydí za rozhodnutí české vlády uznat samostatnost Kosova. O Kosovu a mém postoji k němu jsem tu psal poměrně obšírně a zcela uznávám panu prezidentovi právo na názor. Vůbec mi nevadí, když se pan prezident vyjadřuje ke všem myslitelným tématům knihovnou počínaje a globálním oteplováním konče, konec konců je akademik navíc publicisticky činný - a u takových je vyjadřování se nanejvýš v pořádku. V čem ale vidím problém je to, že nakolik si pan prezident umí vytvořit názor na ono zmíněné cokoliv od knihovny po oteplování, neumí prezentovat (a když, tak jen velmi mlhavě) svůj názor na základní geopolitickou otázku kam že to Česká republika vlastně přináleží.Pan Miroslav Macek kdysi prohlásil velmi dobrou větu, a sice že kdo o sobě říká, že není ani pravičák ani levičák, je levičák. Ono na tom něco je. Ne že bych chtěl obviňovat snad pana prezidenta z levičáctví, Bůh, Alláh, Ódin, Buddha, Matka Příroda a nevím kdo ještě mi buďte svědky, ale jistá analogie tu je. Pan prezident totiž vypadá, že ho oslovuje Rusko, jeho kultura, jazyk (s Putinem mluví přímo rusky), ale bohužel i geopolitické postavení. Velmi silně se obávám, že pan prezident se bojí na plná ústa přiznat, že jest rusofilem a proto mlží. Parafrázujíce tak páně Mackův výrok říkám, že kdo říká, že není ani se Západem ani s Východem je s Východem. Pan prezident jen těžko zastírá rovněž své slavjanofilství, které mu velmi pravděpodobně je základem pro jeho slabost pro Srbsko. Zároveň je rovněž velkým ctitelem prezidenta Beneše (jehož jsem tu též komentoval), který se v podobné "orientaci" doslova vyžíval.
Čeští pseudohumanističí klausofobové tak na jednu stranu hystericky ječí kdykolv slyší páně prezidentovo jméno, ale ječí právě kvůli "drobnostem" typu knihovny či globálního oteplování. Je velmi zajímavé, že nikdo z našich hlídacích psů demokracie nebije na poplach kvůli rusofilské tváři Václava Klause. Vypadá to totiž, že místo hlídacích vlčáků je naše nebohá demokracie střežena zloději se podbízivými polštářovými pejsky. A tak nejen že se za svého prezidenta stydím, ale rovněž se bojím, kam jeho geopolitická neřízená střela míří. A obávám se, že na Západ to nebude.
Komentáře
hm, tak jestli si autor ve sve chorobne rusofobii mysli, ze je spravne nalezet do spolku loutkovych politiku nerespektujicich mezinarodni pravo a kosovskych masovych vrahu (Haradinaj, Thaci), tak jej uprimne lituji a vlastne mi to potvrdilo fakt, ze podobne blogy a projekty jako je Nekorektne (vyzivajicich se v orgastickem opevovani vseho americkeho), predstavuji velmi vaznou hrozbu.
A cela ta srbo a rusofobie, hranicici az s primitivnim rasismem za soucasneho peni chvaly na onen obskurni sovinisticky stat, zalozeny na dedictvi narkomafie taky stoji za to :-/
Proboha no a co? i kdyby ho oslovovala pravoslavna kultura a tradice...porad lepsi nez amerikanismus, McDonaldy a Hollywood
:-)) no to je gol a jak by asi s ruskym prezidentem mel mluvit?
naopak, Klausovi za jeho snahu o vrele vztahy s Ruskem tleskam. Je potreba uz konecne definitivne odkopnout vsechny studenovalecnicke relikty minulosti a pochopit, ze se svet stal multipolarnim. Eurasijska orientace (ekonomicky na Shanghaj pact a BRIC), evropska hospodarska autarkie a stop demokratickemu imperialismu. Bye bye mr. Brzezinski :-))
Jiná věc je, že vyniknout mezi našimi politiky (a vlastně politiky obecně) nedá až zas tak velkou dřinu...