ČESKÁ KOTLINKA: Radostné odečítání lidu

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že každý den čítá KSČM o 16 lidí méně, než kolik měla v den předchozí. A to ať už kvůli úmrtím, nebo odchodům ze strany. Ó jaká radost, každé ráno, když se vzbudím, si řeknu: "Dalších 16 je v háji!". Totéž platí o myslivcích. Pokud se dočtu, že jeden ožralý myslivec zastřelil druhého, načež opojen alkoholem zapomněl zajistit pušku a zastřelil sebe, dvojnásobnou radost už nemůže nic pokazit. Proč jsem tak škodolibý? Protože mi vadí lidé, kteří mě arogantně ohrožují na životě a proti nimž není dovolání.

Česká republika je zvláštní země. Existují tu jakási myslivecká sdružení, která jsou zcela soukromá a která manipulují se zvěří a s různým vybavením bez jakéhokoliv ohledu na vlastnická práva. Tu něco zničí, tam po sobě něco neuklidí, drží nadstav zvěře, nestřílí slabé a nemocné kusy, ale ty mladé a silné - protože z těch starších holt není dobré maso. Na střelbu zvěře mají naprostý monopol a zvěř, kterou nevlastní, za poměrně velké peníze prodávají, nebo si ji sami nechávají. Tuto zvěř pěstují na pozemcích, které jim vůbec nepatří. Nechcete-li, aby vám chodili myslivci po pozemku a máte třeba psa, máte smůlu, nemůžete jim nic říct ani si nijak stěžovat - vždyť jen kolik lidí zažilo od těchto často ex-lidových milicionářů výhrůžky, že "když kecnete, tak vám psa zastřelíme klidně na dvorku". Chcete, aby je jejich zvůle nějak bolela? Můžou dostat pět tisíc pokuty a to v nejlepším případě. Obávám se, že takovým zvrhlíkům pět tisíc stojí za to, aby viděli, jak někomu uškodí. Znám dost takových případů, a všechny jsou naprosto nežalovatelné. Majetek lidí i živé bytosti tak visí na libovůli bolševických alkoholiků s flintami.

Jenže oni si soudruzi myslivci nevystačí ani se psy a kolikrát střílejí i do naprosto nevinných lidí - kteří si jen zašli do lesa na houby, nebo jedou po louce na kole. Kdo kdy viděl typického českého myslivce na číhané, dá mi za pravdu - ožralé individuum válející se v trávě s puškou je schopné střílet okamžitě po čemkoliv, co se šustne. Bohužel náš zákon na ochranu zločinců (oficiálně zákon, definující přiměřenou obranu) nám nedovoluje, abychom se mohli v případě, že jsme ohrožování střelnou zbraní těchto individuí, bránit svou vlastní střelnou zbraní, bez toho, abychom pak byli popotahováni po soudech za agresi. Naštěstí myslivci nedostali statut veřejného činitele, ale kdo ví, jestli jednou nedostanou. Bude pak vynadání myslivci, že nemá co dělat na mém pozemku, útokem na veřejného činitele? Do té doby, než budou myslivci něčím, jako - slovy pana prezidenta - spolek včelařů a zahrádkářů se vším, co s tím souvisí, se budu radovat z každého úbytku, o němž se v médiích dočtu.