SRBSKO: Nastal čas Marshallova plánu

Soudě podle posledních událostí Srbsko začalo chápat svou chybu posledního desetiletí a vypadají, že se z ní Srbové poučili. Před necelými dvěma týdny srbský ministr zahraničí ohlásil, že Srbsko je připraveno uznat Kosovo, pokud o oprávněnosti jeho vyhlášení nezávislosti rozhodne Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Jak jsem již psal před nějakou dobou na tomto serveru, Srbsko tím může jen získat. O výhodách a nevýhodách takového počinu jsem již psal zde, proto je nemá smysl opakovat. Nicméně se posledním srbským počinem otevřela cesta k Srbsku, s nímž už stojí za to počítat.

Vše začalo koncem, jak to tak už v historii bývá. Srbsko skončilo balkánské války velmi, velmi neslavně. Mezi Srby vládne přesvědčení, že nebýt pomoci USA Chorvatům a dalším, Srbsko mohlo válku vyhrát. Možná. Třebaže jsou Srbové vůči USA často nepříliš dobře naladěni, jsou pro ně Američané něčím podobným, co byli pro Němce krátce po roce 1945. Můj dobrý nepřítel. Zato především Chorvaté či Bosňáci jsou viděni jako ti, kteří se o své "vítězství" zdaleka tak nezasloužili a proto byla srbská "porážka" Chorvatskem viděna jako plivnutí do tváře. Podobně jako Němci po první světové válce, Srbové byli vyspělým národem, který se urazil a začal z ješitnosti kousat. Tu se našli Srbové zapalující domy Maďarů v Szabadce, tam pobili pár Albánců. Tu udělali něco, co se jim vůbec nevyplatilo, ale zaručeně tím někoho dožrali.

Tohle pubertální chování jim hodně dlouho vydrželo, nicméně poslední dobou už vyprchává a Srbové začínají uvažovat racionálně. Umějí si spočítat, že jako ostrov uprostřed EU a NATO, izolovaní ode všeho nemají šanci, a že mít možnost žít ve spořádané zemi v materiálním bohatství znamená víc, než uražená ješitnost bývalé balkánské velmoci. Proto mohla vyhrát koalice Za evropsku Srbiju i po vyhlášení nezávislosti Kosova, stejně jako mohl být vydán Radovan Karadžić či mohlo začít Srbsko pošilhávat po EU a revizi svého nacionalismu. Demonstrace radikálů v Bělehradě už nejsou zdaleka tak časté a početné, jako v minulosti, stejně jako většina běžných Srbů ztrácí o nacionalistickou doktrínu zájem. Srbsko bylo Západem za rozpoutání válek na Balkáně dostatečně potrestáno a proto je nejvyšší čas, aby Západ stejně, jako to učinil v případě Německa či Japonska, začal Srbsku pomáhat se stavět na nohy tak, aby ta pomoc byla viditelná. Je třeba ukázat Srbsku vlídnou a štědrou tvář, a hlavně zařídit, aby mělo neustále na paměti, ke komu může spadnout na základě negativního příkladu - kterým je Rusko. Srbové nejsou zdaleka tak zarytými rusofily, jakými jsou například Řekové, vzpomeňme například silných protiruských nálad v Srbsku za dob studené války. A co si budeme říkat, v nastávající krizi s Ruskem na straně jedné a Jihem (ať si pod tím představíme cokoliv, al-Káidou počínaje a masami sice křesťanských, ale s liberálním kapitalismem naprosto nekompatibilních Afričanů konče) na straně druhé se bude každý spojenec hodit.

Zejména Rusko spoléhá na Srbsko jako na jednoho ze svých trojských koní v Evropě, přitom nakloněním si Srbska k sobě bychom mohli tuto hrozbu odvrátit. Srbové jsou národ, který má dlouhou tradici nepodrážení svých spojenců a statečného bojování za ně, ostatně to už v historii několikrát prokázali. Nebylo by tedy od věci si Srbsko naklonit - myslím, že i Srbové chápou, že zatímco v rámci Západu mohou být Někdo, v ruské společnosti budou pouze jednou z gubernií. Pokud Srbům bezpodmínečně pomůžeme, tato investice se nám tisíckrát vrátí. Tím bezpodmínečně myslím bez podmínek typu "nesmíte jít s Ruskem" - věřím totiž tomu, že upřímnost bez pojistek v podobě podmínek pomoci bude v případě Srbů, kteří coby balkánský národ znají váhu slova (ať už k dobrému nebo zlému) sama pojistkou, že půjde vše, jak bychom si přáli.

Rusko dělá jednu velkou chybu - považuje malé národy střední a východní Evropy za nesvéprávné. Myslí si, že pokud nejdou s ním, někdo je musel zaplatit - nepočítá s možností jejich svobodné vůle. Srbové nemohou být nijak hloupější nežli Češi či Finové a měli by to vidět, jak Rusko s malými národy jedná. Proto bychom měli nabídnout alternativu a nabídnout Srbsku respekt. To je totiž to, čeho se jim nedostává a to, proč mezi nimi panovala a stále ještě do značné míry panuje ona uražená ješitnost. Dostat slovo Srbska, že bude stát na naší straně, bude nesmírně těžké. Ale věřím tomu, že jak jej jednou dostaneme, můžeme se Srby počítat. Kéž bychom mohli počítat stejně i s Čechy či Francouzi!