ZE ŽIVOTA (TENTOKRÁT AMERICKÉHO) KOCOURKOVA: Úspěšné tažení radikální skupiny gayů proti svobodě slova

V klubu Mac`s ve městě Lansig, stát Michigan, byl ze strany vedení klubu zrušen koncert kontroverzní hardcorové kapely M.O.D. Údajně kvůli rasistickým a nenávistným textům, pro které je tato skupina známá. Bližší informace si můžete přečíst zde a poněkud starší info má tento článek - vystoupení bylo skutečně zrušeno. Pomiňme nyní otázku, jak je to vlastně s tolik proklamovaným Prvním dodatkem americké Ústavy - totiž se svobodou projevu - a podívejme se na to, co se vlastně stalo.

Předně, M.O.D. nejsou žádným rasistickým, fašistickým ani neonacistickým seskupením, jak se je tendenční média v souvislosti s kauzou snaží představit. Vše se točí okolo kontroverzního frontmana, zpěváka Billyho Milana, který je výhradním autorem hudby a textů. Milano se nikdy netajil svým ostře pravicovým světonázorem a vždy otevřeně podporoval Republikánskou stranu a například současného prezidenta USA George W. Bushe. V hudebním ranku, ve kterém se pohybuje už pětadvacet let, je tenhle newyorský rodák velkou výjimkou. Styl hardcore, který má také kořeny v chudinských newyorských čtvrtích (v jedné z nich ostatně Milano, jehož předci jsou italští přistěhovalci do USA, vyrůstal) byl totiž vždy úzce spjat spíše se sociální tematikou a levicovým viděním světa. Příkladem budiž skupiny jako Agnostic Front, Biohazard nebo Rage Against The Machine - posledně jmenovaní se otevřeně prezentují jako radikální marxisté. U tvrdě rockových kapel lze až na výjimky pozorovat módu (nejlépe když přijedou hrát do Evropy) kritizovat Spojené státy, zejména pak současného prezidenta. Používají přitom velmi nevybíravá slova. "Proč se nesbalíte a neodtáhnete ze Států?" vrací jim hozenou rukavici Milano v text písně Making Friends Is Fun.
Milanovy texty jsou opravdu velice provokativní a kontroverzní. K rasismu a neonacismu má však tenhle člověk daleko (těžko by vzal do kapely současného bubeníka M.O.D. Dereka Lopeze, který je Hispánec). Billy Milano, který svými názory připomíná Erica Cartmana z animovaného South Parku, sází na vyhrocený a politicky velmi nekorektní humor a jeho písně je tak třeba spíše brát jako satiru. O tom svědčí i to, že na posledním turné nechal fanouška z Mexika odzpívat skladbu Jose Can You See?, která je velmi nevybíravě kritická k mexickým přistěhovalcům do USA. Na jednom z dalších koncertů zařadil Milano do repertoáru M.O.D opravdu nenávistnou skladbu There Goes The Neighborhood, jejíž první sloka obsahuje tyto verše:Jedou sem ti zasraný negři, ve svejch drahejch autech/Kdo dal těm zasranejm negrům tyhle elektrický kytary? Kdo jim dovolil vejít do klubu? Přinutili jste je zaplatit? Kdo je pustil na pódium? Kdo jim dovolil hrát? Copak nevědí, že rocková hudba je jen pro bílý/ Copak neznají pravidla? Tihle negři jsou ale nářez, to se mi nelíbí/ Černí by dneska chtěli všechno, v tomhle zkurveným světě/Ten negr hraje fakt dobře, přebral mi holku, a takhle to chodí v sousedství.
Hnusné, že?
A teď pozor. Autor těchto veršů samozřejmě není Billy Milano, ale americká skupina Body Count, kterou tvoří bez výjimek samí černoši. Body Count v těmto kontroverzním textu nastavili zrcadlo primitivním rasistům. Člověk neznalý kontextu však slyší tato slova na pódiu pronášet bělocha a otřásá se odporem.
A teď co se vlastně přihodilo v Lansigu. Zrušení koncertu zlého fašisty si vytýčilo za cíl jakési sdružení jménem North Star Center . Při pohledu na jejich stránky zjistíme, že se jedná o jakousi radikální komunitu gayů a lesbiček v Lansigu. Sdružení se pokoušelo koncert zastavit všemi možnými prostředky. Majitel malého klubu, který by musel při stornování koncertu zaplatit opravdu nemalou pokutu, jim nehodlal vyhovět. A tak sluníčkoví lidičkové nasadili těžší kalibr: Majitel baru Mac`s nakonec koncert kontroverzních rockerů opravdu zrušil a jako důvod uvedl, že jemu i jeho rodině bylo po telefonu konstantně vyhrožováno smrtí.
Vlastně se nic nestalo. Majitel klubu zaplatil obrovskou pokutu a promotér přesunul inkriminovaný koncert M.O.D. do vedlejšího města. Biti jsou fanoušci kapely (koncert v Mac`s byl prý vyprodán), kteří rozhodně nepatří k žádným white power šílencům. Ale tady jde o něco úplně jiného. Skupina radikálních aktivistů, kteří by měli navenek prezentovat rovnost, soudržnost, se rozhodla nátlakovým způsobem ohrozit něčí podnik, a dosáhla svého. Že musely nastoupit výhrůžky násilím a smrtí lidem, kteří opravdu za nic nemohli? Účel přece světí prostředky... A právě v těchto nátlakových skupinách já osobně vidím největší nebezpečí pro demokracii jako takovou. Kontroverzní umělci, kteří nahlas vyřvávají své "nepohodlné" názory, nebezpečím nejsou. Koho to uráží, nemusí to přece poslouchat.