INTERNET: Seznam.cz jako politický fenomén

Přední český internetový vyhledávač, Seznam.cz, není jen obyčejnou internetovou službou. Bez větší nadsázky se dá říci, že je politickým činitelem, třebaže možná i zcela nechtěně. Na čem je postaven úspěch Seznamu a v čem politicky ovlivňuje českou veřejnost?

České uživatele si Seznam.cz získal především svou službou elektronické pošty. Přehledná česká aplikace, která umožňuje uživatelům posílat si maily i s „avatary“, jak se jmenují miniatury s fotografií přímo v záhlaví si své uživatele našla velmi snadno. Tím spíš, že byl Seznam.cz jedním z prvních českých e-mailových serverů, který zavedl velkou kapacitu (nevím, zda nebyl dokonce první). Byl to právě e-mailový server, který mu přilákal uživatele, které si od té doby Seznam.cz láká na své další produkty. Na tom přeci není nic zvláštního, kdyby ovšem Ivo Lukačovič, majitel Seznamu.cz, nevyužil „díry na trhu“, která má základ v té temnější stránce české mentality, kterou svou činností vlastně ještě rozvíjí. Základní politika Seznamu.cz se dá popsat jako zavádění domácích mutací úspěšných zahraničních internetových služeb a aplikací. Na tom by opět nebylo nic špatného, kdyby ovšem tyto mutace nevznikaly podobně, jako české verze oblíbených anglicky zpívaných písniček. Tedy jako „verze pro pohodlné lidi“, které navíc izolují české uživatele v myšlení české kotlinky. Zatímco v jiných zemích je běžné, že pomocí globálních internetových služeb (YouTube, Facebook, MySpace apod.) se setkávají uživatelé z celého světa, diskutují spolu a rozšiřují si tím obzory, lze jen těžko čekat, že na servery patřící Seznamu.cz, tedy Spolužáci.cz, Lidé.cz, Stream.cz či samotný vyhledávač Seznam.cz zavítá někdo jiný, než z České republiky, nebo tak maximálně ze Slovenska. Navíc tyto mutace globálních služeb jsou často až podezřele svým originálům podobné – nedlouho poté, co Google přišel se službou iGoogle vytvořil Seznam.cz svou až pozoruhodně podobnou homepage. Už samotné fulltextové vyhledávání, kterým Google udělal díru do světa, tzn. jednoduchá domovská stránka, kde není nic, jen logo, vyhledávací řádek a pár dalších funkcí, ovšem jen v podobě textových odkazů, Seznam.cz převzal jakmile viděl, že Google funguje. Nalákal tím ty, kteří „už stejně mají mail na Seznamu“ k tomu, aby české internetové vody jen tak neopouštěli. Tyto služby přitom nijak českou vzdělanost a otevřenost světu neničí, pouze jim pomáhají dobrovolně se před světem uzavírat a napomáhají tak procesu, k němuž česká společnost přirozeně inklinuje už sama.

Druhý, tentokrát politický vliv Seznamu.cz na českou společnost je podle mého mínění mnohem nebezpečnější. Když Seznam.cz chtěl získat na svůj portál nějaké zpravodajství, pokud nechtěl jen kopírovat „četku“ zbývalo jen Právo. Lidové noviny, MF Dnes i Hospodářské noviny už své portály měly a navíc čistě internetové zpravodajství se jakž takž podařilo jen serveru Aktuálně.cz, který už svůj trh v podstatě nasytil. Skutečnost, že zpravodajství Seznamu.cz zajišťuje právě Právo (často takřečené Rudé) však není mnoha uživatelům známa a často to jsou čtenáři, kteří by si tištěné Právo nevzali ani kdyby bylo zdarma na zátop – jenže Novinky.cz čtou, protože jsou velmi podbízivě umístěny právě při otvírání e-mailu na domovské stránce portálu. Jistě, Seznam.cz na to upozorňuje, nicméně pouze malou ikonkou v zápatí stránky, které si právě málokdo všimne. Vzhledem k tomu, proč je Právo takřečené Rudé, tedy k tomu, že se jedná de facto o tiskový orgán ČSSD (třebaže oficiálně je tím Právo lidu), jsou čtenáři ovlivňováni právě sociálnědemokratickým pohledem na svět velmi plíživě – už jen výběrem informací, vypuštěním některých, zdůrazněním jiných či komentováním v publicistické části. Tak čtenář Novinek.cz, který jiné zdroje nečte, případně pouze kouká na ČT, snadno může ve shodě s ruskou propagandou, kterou Novinky ochotně podle vzoru ČSSD přetiskují, dojít přesvědčení, že například největší hrozbou pro světový mír jsou USA a Izrael. Politické zabarvení Seznamu.cz tak nejlépe dokládá pohled na libovolnou diskusi pod libovolným článkem a vliv na jeho čtenáře rubrika, v níž jsou otištěny ty komentáře, které čtenáři označili za „kvalitní“.

Pan Lukačovič samozřejmě tím, že s podobnou strategií přišel, ani neporušuje žádný zákon, ba troufnu si říct ani etiku podnikání, neboť pouze vyplňuje díru na trhu a dává nabídku tam, kde je silná poptávka. Fakt, že mnohým Čechům vyhovuje poslouchat v rádiu přezpívané písničky, kde místo zpívaného slova „downtown“ slyší ječet „pááátááá“ či uzavírat se v českém internetovém prostoru mnohem více svědčí o těch, kteří tak činí, než o panu Lukačovičovi, který jim jen nabídl možnost, jak si to uchovat. V případě, kdy takové podnikání neporušuje zákon a navíc po něm je poptávka je nesmysl snažit se Seznam.cz nějak omezovat – navíc by to bylo proti úctě k soukromému majetku a svobodě nakládání s ním. Co ale považuji za účelné, je upozorňování čtenářů Novinek.cz a uživatelů služeb Seznamu.cz, že existují i mezinárodní služby, kde sice musejí mluvit anglicky (což je další věc, do které se mnoha Čechům nechce), ale které jim otevřou obzory tak, jak to Seznam.cz nedokáže. Otvírat lidem obzory násilně není možné, nicméně systematický, neřku-li donquijotský boj za tento cíl snahou obklopovat lidi i zahraničními zdroji považuji za účelný a správný. Součástí toho je i jednat s lidmi na rovinu a navyknout je na to, že ne vše, co píší Novinky.cz, je úplná pravda.