ŠVÉDSKO: Svěží nádech po desítkách let
Musím říci, že mi události skandinávské poslední doby přinášejí velkou radost. Když v roce 2006 zvítězila ve švédských parlamentních volbách pravicová koalice Allians för Sverige, příliš jsem nedoufal v reálnou změnu. Jednak jsem znal sílu LO, tedy odborů a také přebujelost švédského socialismu, a jednak jsem nevěřil, že švédská pravice může být opravdovou pravicí. Jak jsem se tehdy mýlil!
Allians för Sverige, koalice vzniklá před volbami v roce 2006 jako projekt svržení dlouholeté rudé vlády ve Švédsku, je složena ze čtyřech stran. Zastoupeny jsou Moderata samlingspartiet neboli Moderaterna (m), Folkpartiet liberalerna (fp), Kristdemokraterna (kd) a Centerpartiet (c). Moderaterna je strana (neo)konzervativní, Folkpartiet liberalerna sociálně liberální - tedy je pro kapitalismus, v rámci kterého sociální otázky mají být řešeny, ovšem nikoliv státem, ale soukromými subjekty, Kristdemokraterna je strana ideologií podobná bavorské CSU a Centerpartiet je strana ideoloogicky nejvíce podobná polské Občanské platformě. Je vládou silných a zajímavých osobností s často - na švédské poměry - revolučně inovativní činností, zejména v otázkách geopolitiky, imigrace a sociálního modelu.
Poprvé mě Allians för Sverige příjemně překvapila tehdy, když ministryně pro integraci (přistěhovalců) Nyamko Sabuni (fp) prosadila nutnost jazykových a kulturních testů, nutnost výuky ve švédském jazyce a tvrdé kroky proti islamistické ideologii. Sama Sabuni pochází z Burundi, z křesťansko-muslimské rodiny a sama je bez vyznání. Nicméně přestože přijetím zmíněných opatření rozlítila muslimskou menšinu ve Švédsku, zejména místní etnické Araby, kteří reagovali protesty, obviněním ministryně Sabuni z islamofobie a populismu či vypsáním petice za její odvolání, nová pravidla se ujala a stát je začal důsledně vymáhat.
Projevila se rovněž i skutečnost, že Moderaterna obsadila nejdůležitější ministerstva a tato dělají tvrdě pravicovou a atlantistickou politiku. Ministr financí Anders Borg (m) prosadil reformu daní z majetku, která se bohuže nepodařila protlačit Riksdagem (švédský parlament) v původním znění, tedy jako úplné zrušení, ale byla výrazně omezena a byl jí nastaven strop 4500 SEK ročně. Ministr obrany Sten Tolgfors (m) spolu s premiérem Fredrikem Reinfeldtem (m) začali jednat s NATO o přijetí Švédska do severoatlantických struktur. Ministr zahraničních věcí Carl Bildt (m) navíc před nedávnou dobou označil ruské jednání za naprosto nepřípustné a přirovnal jej ke Třetí říši - čímž se stal nejvýše postaveným politikem Západu, který nejtvrději kritizoval ruské počínání.
Švédsko se zároveň za vlády Allians för Sverige stalo zemí, která výrazně podporuje aktivity mající za cíl udržet integritu Západu, a to i vojenskou cestou. Ve všech krizích od roku 2006 ke kterým došlo, kde stál na jedné straně některý z aktérů Západu a na druhé straně subjekt Západu nepřátelský se Švédsko přiklonilo jednoznačně na západní stranu. Což do roku 2006 nebylo vůbec běžné - a navíc to dosud není běžné ani v takové Francii či v Německu. Švédsko je zároveň jednou z mála starých členských zemí EU, která je dnes velmi striktně protiruská.
Švédsko mě osobně tedy velmi příjemně za poslední dva roky překvapilo. Doufám, že tento kurs udrží i po volbách v roce 2010 a že jeho příkladu bude v roce 2009 následovat i Norsko a že i ve Finsku se udrží velmi podobně nastolený kurs. Co se týče Dánska, premiér Anders Fogh Rasmussen obdobný kurs drží už od roku 2001. Pokud se dosavadní vývoj udrží, bude Skandinávie spolu se střední Evropou pevnou baštou západního politického myšlení v Evropě - a oporou proti všem případným hrozbám.
Allians för Sverige, koalice vzniklá před volbami v roce 2006 jako projekt svržení dlouholeté rudé vlády ve Švédsku, je složena ze čtyřech stran. Zastoupeny jsou Moderata samlingspartiet neboli Moderaterna (m), Folkpartiet liberalerna (fp), Kristdemokraterna (kd) a Centerpartiet (c). Moderaterna je strana (neo)konzervativní, Folkpartiet liberalerna sociálně liberální - tedy je pro kapitalismus, v rámci kterého sociální otázky mají být řešeny, ovšem nikoliv státem, ale soukromými subjekty, Kristdemokraterna je strana ideologií podobná bavorské CSU a Centerpartiet je strana ideoloogicky nejvíce podobná polské Občanské platformě. Je vládou silných a zajímavých osobností s často - na švédské poměry - revolučně inovativní činností, zejména v otázkách geopolitiky, imigrace a sociálního modelu.
Poprvé mě Allians för Sverige příjemně překvapila tehdy, když ministryně pro integraci (přistěhovalců) Nyamko Sabuni (fp) prosadila nutnost jazykových a kulturních testů, nutnost výuky ve švédském jazyce a tvrdé kroky proti islamistické ideologii. Sama Sabuni pochází z Burundi, z křesťansko-muslimské rodiny a sama je bez vyznání. Nicméně přestože přijetím zmíněných opatření rozlítila muslimskou menšinu ve Švédsku, zejména místní etnické Araby, kteří reagovali protesty, obviněním ministryně Sabuni z islamofobie a populismu či vypsáním petice za její odvolání, nová pravidla se ujala a stát je začal důsledně vymáhat.
Projevila se rovněž i skutečnost, že Moderaterna obsadila nejdůležitější ministerstva a tato dělají tvrdě pravicovou a atlantistickou politiku. Ministr financí Anders Borg (m) prosadil reformu daní z majetku, která se bohuže nepodařila protlačit Riksdagem (švédský parlament) v původním znění, tedy jako úplné zrušení, ale byla výrazně omezena a byl jí nastaven strop 4500 SEK ročně. Ministr obrany Sten Tolgfors (m) spolu s premiérem Fredrikem Reinfeldtem (m) začali jednat s NATO o přijetí Švédska do severoatlantických struktur. Ministr zahraničních věcí Carl Bildt (m) navíc před nedávnou dobou označil ruské jednání za naprosto nepřípustné a přirovnal jej ke Třetí říši - čímž se stal nejvýše postaveným politikem Západu, který nejtvrději kritizoval ruské počínání.
Švédsko se zároveň za vlády Allians för Sverige stalo zemí, která výrazně podporuje aktivity mající za cíl udržet integritu Západu, a to i vojenskou cestou. Ve všech krizích od roku 2006 ke kterým došlo, kde stál na jedné straně některý z aktérů Západu a na druhé straně subjekt Západu nepřátelský se Švédsko přiklonilo jednoznačně na západní stranu. Což do roku 2006 nebylo vůbec běžné - a navíc to dosud není běžné ani v takové Francii či v Německu. Švédsko je zároveň jednou z mála starých členských zemí EU, která je dnes velmi striktně protiruská.
Švédsko mě osobně tedy velmi příjemně za poslední dva roky překvapilo. Doufám, že tento kurs udrží i po volbách v roce 2010 a že jeho příkladu bude v roce 2009 následovat i Norsko a že i ve Finsku se udrží velmi podobně nastolený kurs. Co se týče Dánska, premiér Anders Fogh Rasmussen obdobný kurs drží už od roku 2001. Pokud se dosavadní vývoj udrží, bude Skandinávie spolu se střední Evropou pevnou baštou západního politického myšlení v Evropě - a oporou proti všem případným hrozbám.
Komentáře
Docela smesne take pusobi Vas nazor "pokud se nepodili na ruske protizapadni politice, je to jeho věc" - nejsem na strane USA ani na strane Ruska, jsem na strane CR, ackoliv vlastenectvi uz se dnes nenosi - oba zminovane staty jsou velmoci, ktere se budou chovat vzdy jen ve svuj prospech, popr. pod zavojem dobrych umyslu ve prospech regionu, ktery je pro ne strategicky nebo ekonomicky dulezity - jestli ve Vasem pripade v politice USA spatrujete neco tak bezmezne dobreho pro tento svet, popr. CR, tak si opravdu ty bryle sundejte...Obcas se ptam, proc nemuze CR zit sama pro sebe, ale vzdy pro nekoho tretiho - ackoliv nas jiz zradil zapad i vychod (nechci se prit o to, kdo vic), nikdy se stejne nepoucime...
Novacek