OBJEV NEKOREKTNĚ: Klaus je hobit!

Deník Rzeczpospolita otiskl jedenáctého října rozhovor s prezidentem Václavem Klausem. Kromě řečí, které opakuje už dlouhé poslední roky, na které už jsme si jakž takž zvykli (Rusko není SSSR a tedy je v pohodě, EU je ztělesnění ďábla na zemi, atp.) přišel Klaus na rovinu s něčím novým - opovržením vůči globálním hráčům a těm, kteří mají takové ambice.

Prezident pro polský deník přesně řekl: "Natomiast jeżeli chodzi o globalną pozycję Europy, to ja nie mam ambicji, żeby być aktorem polityki globalnej. Żaden zwykły obywatel Polski czy Czech nie ma takich ambicji. Takie pragnienia mają natomiast politycy w instytucjach europejskich, którzy chcieliby kolegować się z prezydentem Stanów Zjednoczonych czy Chin." - tedy česky - "Na druhou stranu co se týče globální pozice Evropy, nemám ambice stát se aktérem globální politiky. Žádný normální občan Polska nebo České republky takové ambice nemá. Takové touhy ale mají politici v evropských institucích, kteří by se chtěli kamarádit s prezidentem USA nebo Číny."

Předně bych panu prezidentovi rád vzkázal, že když už vyjadřuje nějaký postoj, měl by mluvit v prvé řadě za sebe. Formulace typu "žádný normální občan" mi až moc připomínají bolševické "drtivé většiny". Jsem držitelem českého státního občanství a ty ambice pro Českou republiku - prostřednictvím EU (sama to nezvládne) - mám. Kromě toho pan prezident asi nezná ani polského ministra zahraničí Radosława Sikorskiego, známého neokonzervativce, který se tím ani náhodou netají. Podotýkám pro pořádek, že pan Sikorski je Polák. Mě možná pan prezident možná za normálního považovat nebude, ale říci nepřímo o ministru zahraničí země, o níž tvrdí, jak mu je blízká, že to v hlavě nemá v pořádku, je hulvátství. A troufám si tvrdit, že s těmi ambicemi nejsem v České republice sám, jakož ani Radek Sikorski není jediný, kdo chce aby Polsko bylo geopolitickou mocností.

Proč ovšem píšu v nadpisu, že je Klaus hobit? Hobiti totiž ve světě J.R.R. Tolkiena měli poměrně jasnou životní filosofii: nestrkej nos do světa velkých lidí a nic tě přes něj nepraští. Pro někoho je to možná iluze bezpečí, já tuto filosofii považuji za zbabělost a mentalitu sluhů. V konečném důsledku totiž vede k tomu, že přijde někdo, komu sice takzvaně nic neuděláme, ale kdo nás rád uvidí zotročené už jen pro pocit, že někoho ovládá. Nemyslím si, že bychom byli v situaci, kdy by nikdo takový na obzoru nebyl - a v tomto rozhovoru se k takovému myšlení Klaus naprosto otevřeně přihlásil. Mimochodem EU pokud vím přátelské - ve smyslu spojenecké - vztahy s Čínou nemá ani neplánuje, a mám tomu rozumět tak, že by byl pan prezident nerad za spojenecké vztahy s USA? Vždyť v témže rozhovoru prohlašuje cosi o tom, jak je transatlantická vazba důležitá. Kam se poděla jeho příslovečná konsistence?

Přijde mi trapné, že někdo, kdo je prezidentem země, se automaticky i s celým národem pasuje do role malého člověka, který netouží po moci, slávě a po tom být velkým. Machiavelli přitom velmi správně poznamenal, že je to právě touha každého životaschopného státu po tom být velkým, mít moc a slávu, co dává zemím raison d'être. Ostatně momentálně pobývám studijně v Polsku a na toto téma jsem měl v posledních dnech s hodně Poláky, kteří ten rozhovor četli, debatu na téma jsou Poláci těmi malými, co se snaží být v koutku? - a výsledek byl poměrně jasný. Třebaže šlo o pravicově orientované lidi (levičáci ani Rzeczpospolitu zpravidla nečtou), ptali se mě, co to máme za divného prezidenta a jestli se náhodou nezbláznil. Bylo to právě tohle, čím si u nich Klaus vysloužil ne nenávist, ne zášť, ale opovržení. U mnoha místních lidí je kvůli tomuhle postoji za zbabělce.