RUSKO: Co pro nás znamená Kaliningrad?

Ruský prezident Dmitrij Medveděv včera po Obamově vítězství ve volbách pohrozil rozmístěním jaderných raket Iskander s doletem 500 km (pro mapu s doletem klikněte zde, podklad: Google Maps) do Kaliningradu. Nutno podotknout, že rakety Iskander mohou nést jaderné hlavice a jak je patrno z přiložené mapy, mohou zasáhnout bez velkých obtíží téměř celé Polsko, celou Litvu, většinu Lotyšska, část Estonska (zejména ostrov Saaremaa) a pak Berlín či Kodaň. Iskandery v Kaliningradu tedy nejsou bezvýznamné rachejtle a je tedy otázka, co tím Medveděv sleduje.

Z čistě vojenského hlediska nemohou Iskandery souviset s protiraketovým deštníkem a to z několika důvodů: 1) jejich dráha letu je mimo dosah systému NMD, ten je konstruován pro obranu proti mezikontinentálním balistickým střelám. 2) jak zde už bylo víckrát řečeno, protiraketový deštník systému NMD nemůže narušit útočný potenciál RF s ohledem na to, že deset antiraket bez hlavic jednoduše nemůže ohrozit několik tisíc útočných mnohohlavicových mezikontinentálních balistických střel (ICBM), jimiž Rusko disponuje. Na to stačí běžné kupecké počty, aby to Rusům bylo jasné. Ze způsobu, jakým chystá Medveděv tyto rakety rozmístit tak jasně vyplývá, co všechno chce mít pod palcem - zejména Polsko. Konzistence polské zahraniční politiky a její neústupnost vůči Rusku, která má silnou oporu u naprosté většiny obyvatel země, může být těžko nalomena způsobem, jakým to Rusové zkoušejí na Českou republiku. V případě České republiky se obávám, že Rusko - a možná i zdaleka ne bláhově - doufá, že mu spadne do klína sama. Proto se ani nesnaží nasadit vyšší kalibr, aby z Kaliningradu mohli zasáhnout případný radar v Brdech. Navíc by museli po něm střílet za pomoci ICBM, což můžou dost dobře udělat raketou odpálenou z prostředka Sibiře a nemusejí je namiřovat z Kaliningradu. Účinnou obranou proti Iskanderům jsou však americké antirakety Patriot, které jsou vypouštěny proti cíli letícímu ve třetí fázi letu - a těmi bude Polsko v dohledné době vybaveno. Sečteno a podtrženo - Západ dokázal alespoň prozatím eliminovat hrozby z Kalningradu přicházející.

Co je Kaliningrad vlastně zač? Kaliningradskaja oblasť, jak ji známe dnes coby součást Ruské federace, nikdy do roku 1945 v těchto hranicích neexistovala. Byla součástí širšího celku známého jako Východní Prusko, které bylo po druhé světové válce rozděleno mezi Polsko (Olsztyn, Elbląg), Rusko (Königsberg) a Litvu (Memel neboli Klaipėda). Samotné východní Prusko vzniklo jako geograficky uzavřená entita po ustavení gdaňského polského koridoru ve dvacátých letech, mezi kterým a Východním Pruskem se nacházelo Svobodné město Gdańsk (Danzig) a v němž Polsko zbudovalo svůj přístav Gdynia. Königsberg samotný byl založený v roce 1255 Řádem německých rytířů a povýšen na město Přemyslem Otakarem II. Poté byl součástí Hanzy a pruský vydržel až do roku 1945. Tehdy byl spolu s tím, co se dnes nazývá Kaliningradskaja Oblasť nenávratně zničen, obyvatelstvo celé oblasti bylo buď povražděno nebo vyhnáno a na troskách oblasti povstal coby zcela nové město nejen Kaliningrad, ale i další města jako Sovětsk, Baltijsk, Gusev či Černjachovsk. Celá oblast byla kompletně dosídlena Rusy z vnitrozemí, navíc ne ledajakými - do této oblasti se stěhovali ti, kteří byli tímto odměněni. Nemusím snad popisovat, jaký druh lidí byl zpravidla odměňován Stalinem. Veškerá kontinuita Königsbergu tak je nenávratně ztracena a obast je dnes takřka bez jakékoliv památky na minulost integrální součástí Ruské federace, třebaže leží mimo její hlavní teritorium. Bez války a genocidy či vyhnání místních obyvatel Königsberg obnovit nelze a jen neznalí snílci takové nápady dostávají.

Rusové rádi prezentují Kaliningrad jako svou variantu Západního Berlína uprostřed současného Západu, jako svou výkladní skříň pokud možno nabitou zbraněmi, které je třeba se obávat. Do tohoto schématu zapadá i jejich strašení ponorkami či raketami vybavenými jadernými hlavicemi (ať už Iskander nebo SS-20). Stejně tak rádi prohlašují, že s otevřením přístavu v Primorsku a přesunutím tranzitu k Baltu z Estonska a Lotyšska do Primorsku nastává v Pobaltí bída a Kaliningrad se stává ekonomickým zázrakem. Je však záhodno tuto propagandu nebrat vážně a podívat se radši na Kaliningrad reálnýma očima. HDP na hlavu Kaliningradské oblasti je 3758 USD, což je dvakrát méně, než kolik má Albánie. Pro srovnání HDP na hlavu Estonska činí 20 584 USD. Tolik asi k ekonomické situaci, kterou se Rusové v Kaliningradu tak rádi chlubí. Buď nemají o reálném životě v Pobaltí informace, nebo jen bez uzardění lžou. Co se týče vojenského potenciálu, nejsou na tom o moc lépe. Baltská flotila (Baltijskij flot), kterou se tak rádi chlubí, má značně omezené možnosti vzhledem k tvaru Baltského moře a jeho snadného uzavření námořnictvem a armádami NATO. V roce 2008 čítala 100 bitevních lodí z čehož, 2 dieselelektrické ponorky, 8 korvet, 2 torpédoborce a 3 fregaty. Pro srovnání má NATO v oblasti 27 fregat, 27 korvet, 24 ponorek, 99 hlídkových lodí, 3 ledoborce, 5 torpédoborců, 13 křižníků - nepočítaje v to síly Spojených států, které nemají v oblasti stálé základny a Švédska a Finska, které nejsou členy NATO, ale které by v případném konfliktu NATO - Rusko zasáhly na straně NATO.

Kaliningradská oblast je zároveň energeticky naprosto závislá na dovozu elektřiny z Ruska a Litvy, spotřebovává ročně 3,5 mld. kWh energie, zatímco sama si umí vyrobit pouze 235 mil. kWh. Logisticky je závislá na dohodě s Litvou o poskytnutí tranzitu na trati spojující přes Vilnius a Kaunas běloruské území a Kaliningradskou oblast pro osobní i nákladní dopravu a na moři, na němž má NATO mnohonásobnou přesilu. To není příliš utěšený stav věcí, když jej srovnáme s velkohubými prohlášeními ruských politiků o důležitosti Kaliningradu - ano, je pro ně velmi důležitý, ale pro nás je to takové komáří štípnutí, které by velmi rádo bylo zhoubným nádorem, na což ale absolutně nemá ani potenciál ani zdroje. Když se dostanu k odpovědi na otázku, co pro nás Kaliningrad znamená - odpověď je nasnadě: geografickou překážku mezi Polskem a Litvou, ale žádné reálné ohrožení. Jsme totiž dávno ekonomicky i vojensky mnohem silnější.