ZE ŽIVOTA (EVROPSKÉHO) KOCOURKOVA: Klaus, disidenti a bolševici
Když jsem poprvé spatřil bombastické titulky novin ve znění "Skandál! Klaus přirovnal Irsko ke komunistické zemi!" s úsměvem jsem si pomyslel, že to ten starý provokatér už přece jen trochu přehnal. Pak jsem si ale přečetl, co se vlastně událo, co prezident ČR skutečně řekl a jak to řekl.
Mělo mě varovat, že u nás je překrucování prezidentových slov novináři běžnou praxí. Když se například nedávno vyjádřil o rusko-gruzínském konfliktu, že "odsuzuje masivní nasazení ruské armády", přeložila to naše média tak, že Klaus "poblahopřál Rusům k invazi do Gruzie". Co se vlastně stalo tentokrát?
Klaus si při své návštěvě Irska neodpustil schůzku s hlavou sdružení Libertas, předním "euroskeptikem" (jak jeho i například Klause nálepkují média) Declanem J. Ganleym. Milionářem a obchodníkem, který v Irsku financoval a vedl kampaň proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Celý svět dnes ví, že ji vedl úspěšně - Irové v referendu tuto nepříliš vylepšenou verzi Evropské ústavy odmítli. Představitelé Evropské unie i irské vlády pohlíželi na Klausovo setkání s Ganleym a několika dalšími "euroskeptiky" s velkou nevolí. Smrtící ránu však Klaus zasadil (a českým politologům i komentátorům) výrokem, že Declan Ganley je vlastně "disidentem ve své vlastní zemi". A pokračoval: "My jsme byli rádi, když k nám v době komunistické éry jezdili západoevropští politici a setkávali se s našimi disidenty. Já se stejným způsobem teď setkávám s panem Ganleym." Na to se irská diplomacie rozkřičela, že "Irsko přece není žádná komunistická země". Svou polévku si přihřál i europoslanec Jo Leinen, který opět spustil svou známou tirádu o tom, jak prezidentování Václava Klause České republice škodí Evropské unii.
Jsem přesvědčen, že Klaus to samozřejmě ví, že Irsko není "komunistická země". Jenže...stejně tak si nemohu pomoci, ale jeho přirovnání v tomto případě sedí. Nehodlám se v tomto článku pouštět do tématu, zdali se irští občané rozhodli správně či nikoliv. Stejně jako kolega Finrod Felagund mám za to, že sjednocená Evropa s jasně danými pravomocemi může lépe čelit případnému nepříteli, brousícímu si na nás zuby na východní straně polokoule. Jsem ovšem mimořádně citlivý na výroky z úst (nejen) nejvyšších evropských představitelů, kteří dští síru ve stylu "Evropu si rozvracet nedáme". Hrůzu mi nahánělo i vyjádření "politologa" Jana Kubáčka, že Klaus "otevřeně poškozuje zájmy republiky". Takové řeči, byť trochu obměněné, už jsem totiž (a ne jednou) někde četl a slyšel.
Můžeme si samozřejmě říkat, že irští občané byli v referendu pouze zmasírováni mediální kampaní, kterou si zaplatil multimilionář Ganley. Stejně jako mediální propagandě podlehli například američtí voliči v prezidentských volbách (kteří se nicméně ze svého hippie snu brzy proberou, pokud se ukáže, že Barack Obama bude ještě pravicovější a "neoconštější" prezident, než by byli Bush s McCainem dohromady, jak prorokuje kolega FF) a - v neposlední řadě - stejně jako se mediální masírkou nechali nadobro zblbnout čeští voliči v krajských a senátních volbách. Mezi ČSSD a Declanem J. Ganleym je však jistý rozdíl - pokud jsem měl tu možnost postřehnout, jeho názory zní velmi rozumně a je vskutku těžké jim něco vytknout. Právě křik eurounijních pohlavárů a novinářských eurofilů (jejichž až nekritický obdiv k čemukoliv, co se týká EU, musí snad být motivován jejich nakažlivou klausofobií, jinak si to neumím vysvětlit) je v tomto případě podezřelý až zarážející. Navíc Declan J. Ganley je v tuto chvíli ve své vlastní zemi nepochybně disidentem - v tom má Klaus pravdu - je však disidentem úspěšným, neboť má za sebou vítěznou bitvu. Nejvíce děsivé jsou z této perspektivy bruselské výhrůžky Irům, že budou referendum muset opakovat tak dlouho, dokud Lisabonskou smlouvu neschválí. To je hra proti vlastním pravidlům a pokud si takto EU skutečně představuje demokracii, řekl bych i já v případném všelidovém hlasování "děkuji nechci". Pod diktátem takovéto nové demokracie bychom se v příštích volbách mohli dožít i vítězoslavného oznámení Jiřího Paroubka, že volby se u nás budou opakovat tolikrát, dokud v ní nezvítězí sociální demokracie. Protože přece jen politicky stupidní člověk by volil proti ČSSD.
Mělo mě varovat, že u nás je překrucování prezidentových slov novináři běžnou praxí. Když se například nedávno vyjádřil o rusko-gruzínském konfliktu, že "odsuzuje masivní nasazení ruské armády", přeložila to naše média tak, že Klaus "poblahopřál Rusům k invazi do Gruzie". Co se vlastně stalo tentokrát?
Klaus si při své návštěvě Irska neodpustil schůzku s hlavou sdružení Libertas, předním "euroskeptikem" (jak jeho i například Klause nálepkují média) Declanem J. Ganleym. Milionářem a obchodníkem, který v Irsku financoval a vedl kampaň proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Celý svět dnes ví, že ji vedl úspěšně - Irové v referendu tuto nepříliš vylepšenou verzi Evropské ústavy odmítli. Představitelé Evropské unie i irské vlády pohlíželi na Klausovo setkání s Ganleym a několika dalšími "euroskeptiky" s velkou nevolí. Smrtící ránu však Klaus zasadil (a českým politologům i komentátorům) výrokem, že Declan Ganley je vlastně "disidentem ve své vlastní zemi". A pokračoval: "My jsme byli rádi, když k nám v době komunistické éry jezdili západoevropští politici a setkávali se s našimi disidenty. Já se stejným způsobem teď setkávám s panem Ganleym." Na to se irská diplomacie rozkřičela, že "Irsko přece není žádná komunistická země". Svou polévku si přihřál i europoslanec Jo Leinen, který opět spustil svou známou tirádu o tom, jak prezidentování Václava Klause České republice škodí Evropské unii.
Jsem přesvědčen, že Klaus to samozřejmě ví, že Irsko není "komunistická země". Jenže...stejně tak si nemohu pomoci, ale jeho přirovnání v tomto případě sedí. Nehodlám se v tomto článku pouštět do tématu, zdali se irští občané rozhodli správně či nikoliv. Stejně jako kolega Finrod Felagund mám za to, že sjednocená Evropa s jasně danými pravomocemi může lépe čelit případnému nepříteli, brousícímu si na nás zuby na východní straně polokoule. Jsem ovšem mimořádně citlivý na výroky z úst (nejen) nejvyšších evropských představitelů, kteří dští síru ve stylu "Evropu si rozvracet nedáme". Hrůzu mi nahánělo i vyjádření "politologa" Jana Kubáčka, že Klaus "otevřeně poškozuje zájmy republiky". Takové řeči, byť trochu obměněné, už jsem totiž (a ne jednou) někde četl a slyšel.
Můžeme si samozřejmě říkat, že irští občané byli v referendu pouze zmasírováni mediální kampaní, kterou si zaplatil multimilionář Ganley. Stejně jako mediální propagandě podlehli například američtí voliči v prezidentských volbách (kteří se nicméně ze svého hippie snu brzy proberou, pokud se ukáže, že Barack Obama bude ještě pravicovější a "neoconštější" prezident, než by byli Bush s McCainem dohromady, jak prorokuje kolega FF) a - v neposlední řadě - stejně jako se mediální masírkou nechali nadobro zblbnout čeští voliči v krajských a senátních volbách. Mezi ČSSD a Declanem J. Ganleym je však jistý rozdíl - pokud jsem měl tu možnost postřehnout, jeho názory zní velmi rozumně a je vskutku těžké jim něco vytknout. Právě křik eurounijních pohlavárů a novinářských eurofilů (jejichž až nekritický obdiv k čemukoliv, co se týká EU, musí snad být motivován jejich nakažlivou klausofobií, jinak si to neumím vysvětlit) je v tomto případě podezřelý až zarážející. Navíc Declan J. Ganley je v tuto chvíli ve své vlastní zemi nepochybně disidentem - v tom má Klaus pravdu - je však disidentem úspěšným, neboť má za sebou vítěznou bitvu. Nejvíce děsivé jsou z této perspektivy bruselské výhrůžky Irům, že budou referendum muset opakovat tak dlouho, dokud Lisabonskou smlouvu neschválí. To je hra proti vlastním pravidlům a pokud si takto EU skutečně představuje demokracii, řekl bych i já v případném všelidovém hlasování "děkuji nechci". Pod diktátem takovéto nové demokracie bychom se v příštích volbách mohli dožít i vítězoslavného oznámení Jiřího Paroubka, že volby se u nás budou opakovat tolikrát, dokud v ní nezvítězí sociální demokracie. Protože přece jen politicky stupidní člověk by volil proti ČSSD.
Komentáře
http://profesor-klaus.osoba.cz