EKOLOGIE: Klimatické změny - pohroma nebo výzva?

O klimatických změnách už většina lidí žijících v západní civilizaci něco slyšela. Většinou ve spojitosti se slovy "katastrofa", "velké náklady", "nutnost zamezit". Není přitom vůbec jasné, zda je způsobuje člověk - a tedy mohl-li by je zastavit. Klimatické změny jednoduše jsou, nejsou to první ani poslední na této planetě a v zásadě nejsou ze své podstaty ani dobré ani špatné - největší problém je, že nevíme, jaké vůbec konkrétně budou. Zkrátka začínají a člověk by se měl umět přizpůsobit.

Předpokládejme, že součástí klimatických změn bude oteplení o několik stupňů Celsia v horizontu 50 let tak, jak jsme informováni z médií. Pokud vstupujeme do teplejšího období, pro nás Evropany z toho plynou pozitiva i negativa, přičemž pozitiv je pravděpodobně o něco víc - nakolik to můžeme jistě říct. Opačný proces, náhlé ochlazení klimatu z tak teplého, jak ještě dosud nemáme na chladnější, než máme dnes, totiž proběhlo na počátku 17. století a způsobilo doslova humanitární katastrofu. Obrovské hladomory, protože se rostliny neuměly přizpůsobit změně, neplodily dostatečně, lidé mrzli. Do toho všeho se toto odehrávalo na pozadí třicetileté války.

Teď je situace opačná - získáme možnost pěstovat více druhů plodin a na více místech, technologie, které máme, nám umožní efektivně zavlažovat oblasti, které to budou potřebovat. Do toho tání arktického ledovce nám umožní získat tolik potřebnou ropu a především plyn, díky němuž se můžeme zbavit své závislosti na Rusku. Ostatně Rusko už s těmito surovinami počítá (důkazem jsou jeho manévry v Arktidě) a NATO neotálí a vojenskou přítomnost v regionu posiluje také. Pozitiv je celá řada, dokonce ani zaplavování pravděpodobně v Evropě nehrozí - vždyť přeci bezpečně víme, že holandské vesnice, které jsou na pobřeží (jež by nutně mělo být podle některých zatopeno) existovaly už před více než tisíci lety (máme doloženou kroniku), i v době mnohem vyšší průměrné teploty (a tedy i menšího zalednění) než nás nyní čeká.

Jenže ono to s sebou nese i negativa, a to nemalá. Předně nikdo přesně neví, co náhlá změna klimatu udělá s Golfským proudem. Otepluje se totiž více severní polokoule než jižní, což může způsobit, že Golfský proud zeslábne (proudění mořské vody vzniká tak, že se de facto vyrovnává teplota v oceánu mezi teplou a studenou). S velkou pravděpodobností se s ním nic nestane, ale může se také stát, že přestane proudit a u nás se klima výrazně ochladí. Nebude to nejspíš žádná katastrofa jako ve filmech, jen tu zkrátka bude klima jako v Kanadě, což sice nebude nikterak bránit průmyslu, ale zemědělství půjde do kytek a Evropa bude životně závislá na dovozu potravin. V takovém případě by musela v krajním případě například nějaké území kolonizovat - a je na to Evropa mentálně připravená? Pokud se oteplí (a my budeme mít z toho všechna pozitiva, o nichž jsem psal výše), především v Africe se životní podmínky silně zhorší. Ano, můžeme si říct, co je nám po tom, ale ti lidé - a budou jich miliony - sem přijdou, bude to vlna, kterou půjde jen velmi těžce zadržet. Respektive ono to půjde, ale za cenu důsledného střežení jižní hranice Evropy a nesmlouvavého přístupu. A to už ani nemluvím o tom, že si budeme muset zvyknout na tropickou faunu ve středozemním moři, mimo jiné žraloky, perutýny a různé jedovaté tvory, s nimiž se potýká třeba Austrálie. Je na tohle všechno Evropa připravená?

Další problém se týká Ruska - Rusko bude zemí, které takové klimatické změny obrovsky, obrovsky pomůžou. Velká část Ruské federace, která byla dosud těžko obyvatelná, bude přístupná, včetně pohádkových zásob nerostných surovin. Třebaže se mnoho míst, kde je teď trvale zmrzlá půda promění v bažiny, bažiny je možné vysoušet a hlavně nezmrzlá půda umožňuje - třebaže ne levně - povrchovou těžbu surovin. Zároveň se Rusku otevře pořádný přístup k moři - celé jeho severní pobřeží. Z Ruska se stane silný a potenciálně nebezpečný stát. Co to bude pro Evropu znamenat? Pokud bude moci Rusko za relativně nízkých nákladů využívat své obrovské množství zdrojů, bude nesmírně sebevědomé v geopolitické aréně. Pravda, posílí enormně i pozice Kanady a posílí i pozice USA (díky Aljašce a tedy i přístupu k ložiskům v Arktidě). Síly tedy nebudou tak nerovnovážné, ale přesto bude Rusko silnější, než kdy bylo. Je na tohle Evropa připravená?

Tohle všechno jsou otázky, které by se měly ve veřejné debatě pokládat, mluví-li se o změnách klimatu. Samozřejmě, že se tyto otázky nastolují, ale nastolují se v odborných kruzích, stratégové se na ně snaží najít odpovědi. Honba Ruska za severním pólem a NATO, které dnes oznámilo vojenskou přítomnost tamtéž, s tím souvisí. Klimatické změny jsou obrovská výzva, na které může civilizovaný svět třeba i vydělat, ale přinášejí s sebou hrozby, které není radno podceňovat. A velice mě mrzí, že se diskuse omezuje často jen na alarmismus a popírání.