Z ČESKÉ KOTLINKY: Klip ODS a davy těch, kteří nepochopili

ODS na svém internetovém kanálu na serveru youtube.com publikovala video, v němž dává do souvislosti Mnichov, komunistický puč, okupaci v roce 1968 a události posledního týdne. Mnozí, překvapivě včetně Ondřeje Neffa, jsou pobouřeni, tvrdí cosi o svatokrádežnictví a zlehčování historických tragédií. Je tomu ale opravdu tak?

Jestli ODS myslí toto video vážně (jako že nejspíš ano, protože zapadá do logického kontextu jejich politiky), stala se pod Topolánkovým vedením z ODS strana jednoznačně západního charakteru. Můžeme se dohadovat o tom, jaké je orientace, v tomto smyslu pojmy levice/pravice tak trochu postrádají smysl. Mirek Topolánek, který straně vtiskl charakter obránce západní tradice a západního myšlení v ČR, tak učinil z ODS stranu, která západně opravdu uvažuje - pokud nepovažujeme za jeho straníky lidi jako jsou Tlustý, Bém či Jančík, kteří jsou poslední dobou jednou nohou venku a uvnitř zůstávají jen proto, aby mohli dělat Topolánkovi Klausova trojského koně. Nutno říci, že i ČSSD měla takové své období - za předsednictví Vladimíra Špidly; to však bohužel skončilo a bylo nahrazeno knedlíkářskou buranskou autoritou na čele s Jiřím Paroubkem, který, svorně s komunisty i s Václavem Klausem, brnkají u lidí na strunu izolacionismu, nedůvěry k Západu a k obracení se na Východ.

K samotnému videu: za sebe říkám, že má naprostou pravdu. Myslím si to proto, že se nedomnívám spolu s našimi dějinnými katastrofisty uctívajícími naše slavné prohry, že by události jako Mnichov nebo komunistický puč byly zradami zvenčí, ale důsledek dlouhodobé neschopnosti českých elit. Mnichov i komunistický puč měly svůj "pád vlády v době předsednictví", tedy jakousi událost, v níž se rozhodovalo, několik let předtím. V době, kdy zasedala v Mnichově konference nebo kdy na Staroměstském náměstí hřímal Klement Gottwald už bylo samozřejmě na jakékoliv změny pozdě - ty se měly dělat dřív. Stejně tak to neznamená, že ODS tímto klipem tvrdí, že jsme teď prožili alternativu Mnichova, nebo komunistického puče - to tam, pokud vím, nikde nezaznělo a než jsem si tento názor přečetl v diskusi na Lidovkách, ani mě taková alternativa nenapadla. Klip poukazuje na smutnou pravdu, kterou většina hurávlastenců nerada vidí, a sice že za Mnichov nemohly západní mocnosti, ale naprosto neschopná československá zahraniční politika posledních let před krizí (až 13 let - Locarnská smlouva v roce 1925 byla prvním hřebíkem do mnichovské rakve) kombinovaná s ignorováním krize identity státu, která začala už rokem 1918 (odpověď na základní otázku: kdo jsou Čechoslováci?) a dalšími dilentantismy. Takovým diletantismem, takovým hřebíkem do rakve budoucí katastrofy, bylo i vyjádření nedůvěry vládě v době předsednictví.

Na klausovském serveru EUportál.cz zazněly názory, že o nic nejde, protože totéž se stalo Dánsku nebo Itálii - jenže rád bych kolegy z tohoto serveru upozornil, že Dánsko i Itálie se díky neizolovanosti těšily důvěrné známosti ze strany ostatních západních států. Izolacionismus, zavedený v českých zemích Benešem a prohloubený komunisty způsobil, že o ČR dodnes takřka nikdo nic neví. Ono se to lidem, kteří uvažují způsobem "ČR pupek světa" špatně poslouchá, ale Česká republika je na okraji světového zájmu a geografický střed Evropy v tom rozhodně nic neznamená. Místo aby se české politické elity snažily, aby se o České republice svět dozvěděl a aby ČR před světem obstála (tohle dělala celkem úspěšně Topolánkova vláda během předsednictví), většina našich hrdých vlastenčíků uvažuje způsobem "když o nás, velkých nás nic nevědí, tak ať si trhnou, my je nepotřebujeme". Takový přístup je dalším hřebíkem do rakve budoucí katastrofy, v níž zase budou Češi nadávat, jak je každý opustil a zradil.

Reakce ve společnosti na pád Topolánkovy vlády bohužel ukazují, že není otázka jestli se to stane, ale spíše kdy k podobné katastrofě dojde. Ukazují, že česká společnost ještě natolik nedozrála, aby si byla schopná uvědomit vlastní velikost (malost) a podle toho se chovat - tedy trpělivě pracovat na zlepšování obrazu země, čemuž by mělo být podřízeno prakticky vše. Touto cestou se vydali Slováci a bude velmi zajímavé sledovat, jak za několik let bude Slovensko mnohem více geopoliticky důležité a respektované, nežli Česká republika. Závěrečná věta pana senátora Töpfera o tom, že jsou Češi nebezpeční zejména sami sobě by se měla do kamene tesat. Ostatně proto, byť nepovažuji Lisabonskou smlouvu za nějaký dar z nebes, po ní volám ať je tu co nejdřív, protože žádný, ani ten nejdémoničtější bruselský úředník nemůže poškodit budoucnost českých zemí více, než cca 60% jejích vlastních občanů, kteří ji dlouhodobě stahují do východního svrabu a izolace.