PRÁVO: Jurisdikce České republiky za jejími hranicemi?

Od roku 2010 by mělo dojít k novele trestního zákona, podle níž se subjektem českého práva stává občan České republiky či osoba bez českého státního občanství s trvalým pobytem na území České republiky nejen uvnitř hranic státu, ale i za nimi.

Naše redakce byla upozorněna v diskusním příspěvku k vyjádření ohledně tzv. „náhubkového zákona“, tedy zákona č. 52/2009 Sb. na skutečnost, že od roku 2010 nám nepomůže umístění našeho redakčního serveru ve Spojených státech amerických, neboť s ohledem na skutečnost, že my redaktoři jsme občany České republiky, se stane cokoliv, co po tomto datu napíšeme napadnutelným z pozice českého práva, třebaže dokonce já své články píšu vně České republiky, tedy články, které máte možnost číst, se z území mimo ČR kde vzniknou dostávají na americký server – tedy nic, co by podle vší logiky mělo mít cokoliv do činění s Českou republikou, natož s jejím právem. Takto vypadá konkrétní znění novely TZ, § 18: Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.

Podívejme se na věc z poněkud jiné roviny. Řidič, občan České republiky, si v Německu pranic nedělá z rychlostního limitu 50 km/h v obci a v rychlosti 80 km/h srazí na přechodu chodce, shodou okolností rovněž občana České republiky, který náraz přežije a po vyléčení se z těžkých zranění se hodlá s pachatelem soudit. Kde ho bude žalovat? Pochopitelně v Německu, neboť trestný čin se stal na území Spolkové republiky a oba byli v tu chvíli subjekty německého, nikoliv českého práva. Česká justice do tohoto sporu může vstoupit až v okamžiku, kdy bude pachatel odsouzen v Německu k nepodmíněnému trestu, který si bude chtít odpykat v České republice – což umožňují jak bilaterální smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, tak i příslušné evropské acquis communautaire, implementované oběma zeměmi.

Co se však může snadno stát, projde-li novela zákona specifikujícího jurisdikci České republiky? V případě naší redakce bude moci dojít k tomu, že pokud napíšu coby redaktor článek, v němž se dopustím zločinu uvedení jména oběti trestného činu (což zakazuje zmíněný zákon č. 52/2009 Sb.), a to na území mimo ČR, ovšem členského státu schengenské dohody (ve dvou z nich se průběžně vyskytuji), bude mě moci česká policie stíhat za porušení českého zákona skutkem, k němuž došlo v zemi, kde ovšem toto skutkovou podstatu trestného činu nesplňuje, navíc skutkem publikovaným na serveru ležícího mimo jurisdikci jak EU, tak zemí schengenské dohody. Kvůli členství ČR v schengenské skupině států pak bude moct česká policie po mně vyhlásit pátrání a bude mě moci doslova unést ze zahraničí zpět do ČR, kde se z tohoto činu budu zodpovídat. Podle mého soukromého názoru toto navazuje na tradici únosů emigrantů do ČSSR, kde se měli zodpovídat z „trestného činu opuštění republiky“.

Uvedu-li ještě jeden „automobilový“ příklad nové implementace jurisdikce ČR po roce 2010, je nesmyslnost této novely ještě evidentnější. České policii se nějakým způsobem dostane, že Josef Novák, občan České republiky, jel po dálnici A6 poblíž Ansbachu rychlostí 260 km/h. Přestože rychlost není na dálnici v tomto místě nijak omezena a podle německých právních předpisů tak pan Novák jednal zcela korektně, podle českých zákonů se dopustil vážného přestupku, neboť české předpisy stanovují, že rychlost na dálnici je omezena na rychlost 130 km/h, takže pan Novák bude moci být popotahován českými úřady pro přestupek, který vlastně nespáchal. Kde bere český stát k takovému kroku drzost? Pokud skutečně tento zákon vstoupí v platnost, ještě si hodně rozmyslím, zda se českého občanství nevzdám – ve vězení skončit nechci a nechat se unést jako za komunistické totality do „rodné vlasti“ rovněž ne. Vypadá to totiž, že pouhé vlastnictví českého pasu a cesty do zahraničí či pobyt mimo ČR budou pro majitele onoho dokladu znamenat soustavně jednu nohu v kriminále.