EUROVOLBY: Socialističtí i jiní extremisté útočí na ty největší bezmozky

Nedávno mi při sezení s přáteli řekl jeden z nich, že po letošních eurovolbách bude potřeba přepsat všechny učebnice politologie, protože současná předvolební kampaň používá prostředky dosud nejen nepoužité, ale hlavně nevídané, nemyslitelné a nepředstavitelné. Shodou okolností jsem už v té době měl v hlavě téma na tento článek, nicméně tato myšlenka mi posloužila coby úvod k němu - díky, Petře.

Nesleduji předvolební spoty. Jeden mi nicméně neunikl - a to v médiích hojně propíraný spot Národní strany. Ten nemohl svým zadavatelům posloužit coby předvolební reklama lépe. Nikoliv kvůli svému nápadu. Proč to neříct na rovinu, ten spot je trapný a stupidní. A to nejen provedením. Samozřejmě je třeba přiznat, že jeho tvůrci mají v něčem pravdu. Podobně uvažuje skutečně velká většina lidí v naší zemi, z nichž téměř nikdo se však neodváží podobné myšlenky byť jen vyslovit, protože jen poukázání na ně by bylo rasismem - a bude hůř - jenže v této oblasti zkrátka nelze paušalizovat.

Stejně jako nelze řešit věci tím způsobem, jakým to předvádí naše legislativa. Málem jsem se zlomil v pase smíchy, když jsem viděl prkenného ministra Pecinu z naší současné loutkové vlády, kterak přednáší naučené věty o extremismu, a začal podrobně očima zkoumat obrazovku, hledaje drát, trčící z Pecinovy hlavy. Stejně tak měl exministr Langer na problematiku jednoduchý recept. Zakázat. Zakázat Dělnickou stranu, zakázat Národní stranu. Bravo, pane ministře.

Osobně zoufalství Národní strany chápu - veškerou "xenofobní" agendu jim mnohem úspěšněji přebrala mediálně zajímavější Dělnická strana, v jejichž think tanku na stránkách Národního odporu lze najít štvavé články směrem právě k nim. Proto potřebovali být chlapci okolo Petry Edelmannové drsnější a ještě drsnější. Nevraživost DS k Národní straně a třeba ke komunistům opět lze pochopit - všechny tyto subjekty bojují o stejného voliče.

Marketingem takřka neviditelné Národní strany jsou ovšem jen hesla, jimž může věřit jen bezmozek. Rád bych viděl aspoň jednoho voliče tohoto subjektu, aby mi aspoň trochu popsal, jak si takové "konečné řešení" představuje. Skutečně zde někdo věří, že kdybychom se po volbách mávnutím kouzelného proutku probudili v jakési paralelní realitě a Národní strana by vyhrála volby, že by zde nastal nějaký masový holocaust etnických menšin? Ovšem že by nenastal. A to paní Edelmannová a spol. dobře ví. Právě proto, že je jim jasné, že naštěstí nebudou nikdy povoláni k plnění svých snových vizí, si mohou takováto hesla dovolit.

Řešení, po kterém marně volají naši vůdci, aniž by si uvědomili, že jimi prosazovaná východiska se hodí do exekutivy totalitního státu, je na místě. Je jím zrušení dvojího metru při výkonu policejní a soudní moci, co se romské kriminality týče - přes známost s mnoha lidmi pracujícími v bezpečnostních složkách vím o tendenci zametat jí raději pod koberec, a to hlavně v rizikových oblastech. Trojnásob to ovšem platí pro média! Kdy už někdo pochopí, že (samozřejmě hrůzný) případ s házením zápalných lahví po lidech není "útokem na Romy", jak jsem se kdesi dočetl. Zvláštní je, že naopak to nefunguje - nikoho by nikdy nenapadlo označit vraždu sedmnáctileté Nikol Bauerové, kterou spáchal romský násilník a psychopat Ivan Lazok, či brutální znásilnění a vraždu desetileté Hanky v pražských Vysočanech, jejímž pachatelem byl romský sexuální deviant Zdeněk Moré, za "útok Romů na bílé", či za nějakou podobnou pitomost. Když se ještě naposled vrátím k výše zmíněnému případu se zápalnými lahvemi, jeho mediální zpracování považuji za jednu z největších manipulací poslední doby - o čemž už zde před časem referoval kolega Finrod Felagund. Je zajímavé, jak je teď kolem toho ticho po pěšině. Že by se žádný vhodný prototyp neonacistického násilníka nenašel?

Pakliže Národní strana si vybrala za cíl a zdroj svého státního příspěvku xenofobního bezmozka, s mnohem těžším kalibrem přišli jejich bolševičtí kolegové. Komunisté z České strany sociálně demokratické totiž v těchto volbách konečně natvrdo přiznali, že jejich kmenový a ideální volič je idiot. Ještě bych dejme tomu pochopil, že tvrdé jádro jejich voličské základny nikdy nepochopí, že evropské volby opravdu nejsou o důchodech českých babiček - to bychom po nich chtěli moc. Ale billboard, na kterém se skví Mirek Topolánek, Jan Zahradil a George W. Bush s citátem "Krizi jsme zavinili společně" - to už chce skutečně vysokou míru demence příjemce, aby ho takové sdělení oslovilo. Jeho prolhanost je jednak do očí bijící, druhak se z kontextu vytrácí smysl. Bohužel v tomto případě nejsem optimista a upřímně se obávám, že existuje početná skupina mých spoluobčanů, kteří prachsprostému lhaní socanů uvěří a budou v hostincích čtvrté cenové skupiny vykládat, že "za krizi může Topolánek s tím Bušem".

Teď jde o to, jak zareagovat. Pozorovatel české politické scény si totiž nemůže nevšimnout, že zatímco levice jako by už znovu troubila ke slučovacímu sjezdu, pravicová scéna je roztříštěná na kousíčky a utápí se v žabomyších sporech. V záplavě nových pidistran se už osobně přestávám orientovat a přestože jim všem držím palce, jsem si vědom toho, že házet v první červnový víkend do urny hlas každé z nich je současně tento hlas vyhazovat a nepřímo tak volit právě tu stranu, která lže svým voličům, že celosvětovou hospodářskou krizi zavinili společně Topolánek, Bush a Zahradil.

Jedno je jisté. Čekají nás ještě zajímavé časy.