REPORTÁŽ: Paroubkova vaječná omeleta

Špičky ČSSD bezradně stojí na oranžovém návěsu a čelí doslova kulometné palbě vajec, které nezřídka neminou cíle, davovému skandování hesel "táhněte" a "vypadni", stejně jako záplavě transparentů dokazujících, že naprostá většina této masy lidí nepřišla na pražský Anděl sociální demokracii podpořit.

Protože se dlouho očekávaný mítink levičáků (na který ovšem téměř žádní levičáci nepřišli, ale nepředbíhejme) odehrával v těsné blízkosti mého pracoviště, bylo mi jasné, že na tak velkolepé akci nemůžu chybět. Nevěděl jsem přesně, co mám očekávat, nicméně jsem tušil, že v přilehlých zelinářstvích značně vzroste poptávka po jednom konkrétním sortimentu. Sám jsem měl velké pokušení těsně před akcí nějaký ten obchod s potravinami navštívit, posléze jsem si však řekl, že munice bude na místě jistě dost.

Pracovní povinnosti mě nicméně poněkud zdržely a v centru dění jsem se octl přibližně ve tři deset. Už z dálky bylo jasné, že nošení dalších vajec na pražský mítink ČSSD by bylo příslovečným dřívím do lesa. Tak masovou účast jsem vskutku nečekal a soudruzi z ČSSD by na ni mohli být skutečně pyšní - pokud by se bývalo jednalo o příznivce jejich strany.

Samozřejmě, i ti tam byli. Občany v důchodovém věku v kostkovaných košilích, kteří si zavilými pohledy měřili potenciální záškodníky a jistě v duchu vzpomínali na zlaté časy v Lidových milicích, šlo rozpoznat už z dálky. Jenže jich byla hrstka oproti zástupům lidí třímajících vesměs antiparoubkovské transparenty a odměňujících potleskem či smíchem každý přesný zásah do funkcionáře ČSSD. Sám Paroubek se nedávno vyjádřil v médiích o nedávno pořádaném koncertu na podporu Mirka Topolánka, že na pražský mítink sociální demokracie dorazí mnohem více lidí. A tehdy skutečně nelhal! Jenže ta většina lidí ho přišla vypískat. Nebo po něm metnout vejce.

Po deseti minutách nepřetržité vaječné palby je už vlastně úplně jedno, co ten či který socan na pódiu vlastně zrovna deklamuje. Stranické špičky, kterým po tvářích a vlasech stéká žloudek, opouští pódium a já lituji, že jsem přišel takhle pozdě. Stojím na boční straně pódia, kterou sociální demokraté opouští válečnou zónu a jdou v ústrety novinářům. Na Jiřím Paroubkovi je vidět, že schytal několik přímých zásahů a že mu věru není do zpěvu. Vše je jasné, vajíčka nevajíčka, v Praze definitivně prohrál. Za ním přichází David Rath se svým typickým úsměvem. Celou dobu palby se kryl deštníkem a je tak vejci netknutý. V tom k němu přistupuje zhruba dvacetiletý mladík a polévá hejtmana vodou. Ten žádá fyzickou konfrontaci, ze které má klučina evidentně strach. Po chvilce se vskutku o něčem dohadují. Ale to už je jedno, mítink ČSSD definitivně skončil. Nebo ne? Asi po deseti minutách přichází na pódium jakýsi "zpěvák", ve kterém někdo z davu identifikuje Tomáše Savku. Ten šlape po skořápkách a vaječném sajrajtu, cosi zpívá, ale nikoho už nezajímá. Chvíli ještě vyčkávám, jestli přece jen aspoň jedno osiřelé vejce nenajde v Savkovi svůj cíl, ale pak už místo, které se pro ČSSD stalo novým Waterloo, opouštím. V metru ještě potkávám skupinu mladých lidí, nesoucí prázdná plata od vajíček. Vypadají, že jsou s akcí velmi spokojeni.

Reakce ze strany sociálních demokratů na sebe nenechaly dlouho čekat, ale jen omílaly známou mantru. A tou je ODS, ODS, ODS, ODS a zase ODS. Dejme tomu bych si ještě dokázal představit, že jedno, dvě, tři vejce mohlo být dílem příznivců jejich politické opozice. Těžko by ale ODS zpunktovala tak masovou akci, jaká byla k vidění na Andělu. Kdepak, to nebyla Občanská demokratická strana, to jen občané přišli dát výrazně najevo svůj nesouhlas s praktikami ČSSD a zejména s vystupováním jejich čelních představitelů. Právě toto by si měli pánové Paroubek, Rath, Zaorálek a spol. dobře uvědomit a z toho vyvodit důsledky. Nikoliv se stále jen připitoměle vymlouvat na své oponenty z Jánského vršku.

Co se mě týče, čtenáři tohoto webu asi dobře vědí, jaký mám vztah k české sociální demokracii, zejména pak k jejím současným špičkám. Ačkoliv nejsem příznivcem velkého plýtvání potravinami a umím si představit, že ty stovky vajíček by se jistě bývaly daly zužitkovat lépe, musím přiznat, že na Andělu jsem se bavil a měl jsem zase po dlouhé době ze svých spoluobčanů radost. Nicméně souhlasím s těmi, kdo poukazují na to, že spíš než vajíčkem musí nespokojení občané této země s Paroubkem bojovat prostřednictvím svého hlasu ve volbách, které se už blíží.