ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Dvojí metr pro extremismus
Minulý týden jsme se doslechli o policejní razii v bytech několika občanů, kteří prý byli vyznavači neonacismu. V bytech zadržených se podle médií našlo několik předmětů, které by takové obvinění dokládaly, například nacistické insignie - vlajka s emblémem SS a podobně. Radikálové na svých webech pohoršeně tvrdí, že do bytu jejich soudruhů vnikla ozbrojená komanda a ve stylu amerického akčního filmu vyrážela dveře beranidly či rozbíjela okna.V sobotu 13.6. přišla na upomínkovou akci k výročí vypálení města Lidice nacisty skupina mladých komunistů s rudými prapory. Kladiva, srpy, Leninové a Che Guevarové se smáli do očí nejen přihlížejícím slušným lidem, ale i pořadatelům. A jak se píše v titulku článku z MF Dnes, na nějž odkazuji - nikdo nic neviděl.
Byl bych asi jedním z posledních lidí na světě, kdo by se nějak zastával vyznavačů hitlerovského nacionálního socialismu, případně jejich bojůvek, kteří žádnou ideologii neuznávají, zato však rádi mlátí lidi na ulicích.
Jenže na straně druhé zde máme nějaké zákony. Komunistický svaz mládeže je, pokud je mi známo, extremistickou organizací, která má přímo ve svých stanovách myšlenky směřující k potlačování lidských práv a svobod a jako taková byla ministerstvem vnitra před třemi lety rozpuštěna. Přesto však vyvíjí činnost vesele dál. Narušení pietního dne komunistickými spratky rozhodně nebylo první příležitostí, kde se objevila mládež s rudými prapory. Pravidelně se bolševický potěr objevoval na odborářských demonstracích, na manifestacích "proti radaru", kde pragmatičtí soudruzi zneužívali naivních pomatenců ke své exhibici, se železnou pravidelností též hulákají nenávistná hesla na prvomájových sdruženích. Nikdy, nikdy, nikdy se nestalo, že by proti nim bylo zasaženo. A to i přesto, že jejich rudé prapory jsou viditelné na kilometry.
Informace o obviněných údajných neonacistech máme pouze ze stránek sdružení Antifa. Které má moji důvěru asi tak stejnou, jako organizace Národní odpor. Jinak nikdo neví, za co byli ti muži vlastně obviněni a jakou ilegální činnost vlastně vyvíjeli. U mladých komunistů je to však zcela jiná věc. Chovají se naprosto transparentně v sebevědomé víře, že stát, potažmo jakési "veřejné kolektivní mínění" nad nimi drží ochranou ruku. Navíc o nich byl nedávno natočen bezmála oslavný dokument. Jsou mladí, naivní a komunismus je přece v zárodku hezká myšlenka, ne?
Nečiním principielní rozdíly mezi Hitlerem, Mussolinim, Leninem a Che Guevarou. Není mi úplně dobře z toho, že je z bůhvíjakých nevysvětlených důvodů činí naše státní orgány.
Proto přitvrzení boje státu s extremismem začnu schvalovat tehdy, kdy dojde k jeho účinnému potírání na obou stranách. Až policejní komando vtrhne do bytu soudruhů Filipa, Grebeníčka, Krajči či Pazdery, zabaví jim Stalinovy spisy, Leninovy busty a všechny ty rudé prapory, možná si budeme moci říci, že se u nás začalo v tomto směru doopravdy něco dít.
Komentáře
Evidentně jsem si váš úvodní článek přečetl, jinak bych na něj nereagoval. Proto jednak píšu (dokonce možná v implicitním souladu s vámi), že společnost nesmí reagovat na každou provokaci, že musí něco vydržet. Potom ale musí postupovat podle toho, co je společensky nebezpečnější a akutnější. Ohrožení boxery a baseballovými pálkami je z hlediska ochrany života, zdraví a majetku (viz. zákon o policii) akutnější, než to, že se někdo cítí "ohrožen idejemi" (nota bene jsou to často ti, kterým ony strach budící ideje dříve nejen nevadily, ale dokonce je podporovali, například exkomunista Štětina nebo exsvazáci Mejstřík se Žáčkem). Proto si myslím, že zákon stavějící "na roveň" nacismus s komunismem ignoruje historii (i logiku) a je zcela účelovým politickým instrumentem především těch, kteří chtějí (opět) být jako avantgarda v čele při "vypořádávání se s minulostí" (totiž, aby byli u toho a mohli odvrátit pozornost od své osobní minulosti, neboť pod svícnem bývá tma). Nicméně soudím, že soudě podle blízkosti k násilí má z hlediska trestněprávního jednoznačně přednost neonacismus před neobolševismem, a to odvozuji od jejich činů. Pořádat rasistické provokativní akce vůči "nepřizpůsobivým" versus účastnit se pietní slavnosti v Lidicích. Ne, nezlobte se, to skutečně nelze srovnávat. - A co se zákonů týče, ty nejsou Písmem svatým. Proto se špatné zákony mohou a musí změnit. A jakékoliv "uzákoněné hodnocení historie" není jen špatné, ale přímo šílené! S historickou skutečností to nemá co dělat, a aktuální dění to velmi negativně ovlivňuje. Proto bych do vyhodnocení bezpečnostní situace skutečně nepletl politické názory nějakých ujetých zákonodárců. - Nemohu souhlasit s vaší podmínkou, aby stát "spravedlivě" potíral extremismus na "obou" stranách. Jak víte, že jsou dvě? Proto si myslím, že ten zákon je blbý. Má totiž definovat jev, který bude společnost stíhat, ať si ho kdo nazývá jakkoliv (tedy jev, ale nikoliv pouhý názor). Samotnému se mi to moc nelíbí, jak v Americe tolerují neonacistické mítinky, ale na této úrovni jsou dejme tomu pro někoho zase ti mladí komunisté. Se skřípajícíma zubama to asi budeme muset trpět (ono je to dobré i pro připomínku, pro vypěstování společenských protilátek proti těmto jevům, i když - jako každá vakcína - to není příjemné). Bude ale nutno připravit trestněprávní orgány k okamžité akci, jak někdo sáhne ke konkrétní pohrůžce násilím (o samotném použití násilí už nemluvě). Píšu "konkrétní" pohrůžce násilím, tedy nikoliv o vyčtených "pohrůžkách" z historické literatury, protože to bychom museli zakázat i všechny křesťanské církve, jelikož např. v tzv. Novém zákoně Ježíš říká: "Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč" (Mt 10,34) - přičemž použitý řecký výraz "machaira" nelze přeložit jinak, než jako bodnou zbraň, čili "nešlo by to okecat" a muselo by se to zakázat. - A ještě něco, k vaší poznámce o tom, že komunisté i nacisté jsou na stejné, tedy levé straně. To je dosti módní, nesmírně povrchní a politicky účelové tvrzení. Nemá však reálného základu. Totalitarizující prvky se totiž v obou systémech liší jak den a noc. Pravice spočívá na "krvi a půdě", preferuje tedy všechny národnostní prvky, ať jsou jakkoliv fiktivní. Oproti tomu levice pracuje nikoliv s rasami a národy, ale se společenskými vrstvami (ať už v nich je kdokoliv jakékoliv národnosti a barvy kůže). U nacismu je proto logicky nesmyslné spojení "národní socialismus", protože socialismus jako takový není možno omezit na národ (s takovou kategorií nepracuje). Z toho vyplývá, že referenčním znakem nacismu je národ (tedy rasa, krev a půda), což ho jednoznačně staví napravo.
Bavíme se o verbálních trestných činech. Pakliže jednou stát přistoupí na jejich trestnost v zákoně, měl by takové projevy trestat. České právo hovoří o zločinnosti komunismu a nacismu, pokud je trestné vyvěšování svastiky, ekvivalentem k tomu by mělo být trestné vyvěšování některých explicitních "rudých" symbolů. Já sám jsem odpůrce verbálních trestných činů, ale jsou-li tyto trestné, nechť legislativa postupuje rovnocenně. To se ale v ČR neděje.
Samotná formulace "zákon stavějící na roveň komunismus a nacismus" je samozřejmě z Vaší strany nesmyslná. Nic takového existuje, ani nemá opodstatnění, v zákoně nemá co dělat filosofická rozprava. Ta je na společnosti a z toho pohledu je dle mého názoru zřejmé, že totalitarismus (jak nacismus, tak komunismus) vyrůstá ze společných kořenů, že nac. i kom. jsou rovnocenné produkty své doby, nikoli protiklady. To nevylučuje vyjímky - například německý nacismus je bezpochyby menším zlem než sovětský komunismus, ale československý komunismus byl rozhodně méně brutálnější, než německý nacismus. Stejně tak Karel Marx, ani Jiří Wolker, nebo Antonio Gramsci nemohou za gulagy nebo Jáchymov, podobně jako Carl Schmitt, Ernst Junger nebo Moeller Van Der Bruck za Osvětim.
V mém článku jsem chtěl poukázat jen na určitou disproporci, že jedny "extremisty" momentálně stíháme a druhé ne. Ať se Vám to líbí nebo ne, nějaký zákon tu totiž je a nelze si ho vykládat po svém - posuzovat dle určitých dojmů, kdo má blíž k trestněprávním postihům, to přece nejde.
Spor pravice versus levice ohledně nacismu je starý problém. Osobně na něj nahlížím po ekonomické stránce. Mussoliniho fašistická Itálie byla po všech stránkách levicový stát. Hitler mluvil o beztřídní společnosti. Dnešní neonacisté chtějí silný stát, likvidaci elit a minimální svobodu jednotlivce, co je na tom pravicového? Spojení "pravice-národ" je podle mého názoru zavádějící a dnes už nefunkční. Ostatně se všimněte, že v naší Poslanecké sněmovně jsou nejvíce "nacionalistické" levicové strany (KSČM), kdežto skutečná pravice podporuje globální, tedy internacionální kapitalismus.
Nechápu, nebo se zásadně mýlíte. Na jednu stranu tvrdíte, že --Samotná formulace "zákon stavějící na roveň komunismus a nacismus" je samozřejmě z Vaší strany nesmyslná. Nic takového existuje (-??-), ani nemá opodstatnění-- , na druhou stranu tvrdíte, že --z toho pohledu je dle mého názoru zřejmé, že totalitarismus (jak nacismus, tak komunismus) vyrůstá ze společných kořenů, že nac. i kom. jsou rovnocenné produkty své doby, nikoli protiklady.-- Takže je stavíte na roveň, a toto mé vyjádření není konstrukce, ale opírá se o skutečná vyjádření, podobná vašemu. --- Jenže se velmi pravděpodobně mýlíte, podléhaje subjektivnímu stanovisku (či chuti). Stačí se totiž zamyslet nad rozdílem mezi Osvětimí a Birobidžanem. Z tohoto pohledu, pakliže mu přiznáte právo na existenci a hodnotu, se jedná o dva totalitární systémy, které jsou podobné v některých projevech (asi jako totalitarismus totalitarismu), nicméně vyrůstají z naprosto odlišných zdrojů. Podobně je tomu i u dalších totalitárních a totalitarizujících systémů. Nicméně snadnost, s níž dovolíte napsat, že --německý nacismus je bezpochyby menším zlem než sovětský komunismus --, mě děsí. Nevím, čemu to přičíst - životní nezkušenosti a/nebo desorientovanosti?
Když říkám, že zákony můžeme změnit, tak neříkám, že si je můžeme vykládat ad libitum. Když změnit, tak změnit - tomu se říká legislativní proces a běží na plné pecky. Nevím, co je na tom nepochopitelného. Některé zákony se mohou měnit, jiné nikoliv? I ústavní zákony lze měnit. Proto říkám, že zákon není Písmo svaté.
Co se týče zakládajících rysů levice/pravice, nelze přece život redukovat na ekonomickou sféru. To je účelové omezení. Osobně bych ty ekonomické prvky v nacismu nenazýval levicovými, ale populistickými (už i proto, že jejich příjemcem byl pouze jeden "národ" s velkým "N" - to běžně v socialismu nenajdete). A fašistická Itálie, to byl stát korporativistický, což opravdu nemá s levicí nic společného. A když říkáte, že --"Dnešní neonacisté chtějí silný stát, likvidaci elit a minimální svobodu jednotlivce, co je na tom pravicového?"--, tak se jen ptám, jestli byl podle vás Pinochet levičák?
Pane Schneidere, kdyby teď někdo vyrazil dveře u vašeho bytu za to, co jste tu napsal, asi by se vám to moc nelíbilo, že?
Perzekuovat někoho za jeho názor, i kdyby to byl názor rasistický nebo jinak extrémní, mi přijde přinejmenším nedemokratické.
Ano, samozřejmě, chování některých extremistů není zrovna v souladu se zákonem, ale pak by tedy měli být postihováni za toto chování, nikoliv za jejich názor, jak je nám celá tato kauza prezentována.
Do toho, co mám pověšené doma na zdi, nikomu nic není. Jako nikomu nic není do toho, s kým se scházím, jakou hudbu poslouchám a kde nakupuju.
Upřímně je mi z celé kauzy poněkud špatně. Za chvíli nás budou zase zavírat za dlouhý vlasy (resp. v tomto případě spíš za holou hlavu).
§ 260
(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo
hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Jedna věc je mít názor a druhá věc je přímo jednat proti principům společnosti, která respektuje práva a svobody osob. To si myslím je zásadní k rozlišování. Jestli doma má někdo nacistické odznaky nebo tričko s Che, tak bych v tom osobně neviděl problém.
Ale tuším, že Teplateovi šlo o to, že když někdo VEŘEJNĚ prezentuje hnutí které potlačuje práva a svobody druhých, tak by se mělo měřit před zákonem všem stejně. Tedy jak komunisti, tak nacisti. A Janu Schneiderovi šlo o to, že ten výčet je neúplný. Takže ho doplníme o radikální muslimy třeba a ekoteroristy...
Karel S
Nácek č. 1 řekne: "Holocaust nebyl, a když byl, vymysleli si ho Židé a vůbec všechno je jedna židozednářská konspirace" - o tomto člověku si řeknu, že je to blbec a nebudu se ním zabývat, prostě hodně lidí má blbé názory a kdybych je měl všechny napravovat (a jakým směrem, btw.?), tak to nikam nepovede.
Nácek č. 2 řekne: "Zítra v 16:00 sraz na Staromáku a půjdeme Židům do Maiselovy zakroutit krkem". - tohle bych trestal a tvrdě, na základě vybízení k trestnému činu ublížení na zdraví/zabití/zničení majetku, cokoliv.
Pokud budeme trestat jakékoliv myšlenky, může se snadno stát, že budou jednou potrestány ty naše.
No ten seznam se klidně může pořádně protáhnout. Protože všichni kdo by byli na seznamu, by měli společné cíle a to potlačit práva a svobody jiných, v tom bych neviděl problém. Je přece jedno zda se tě někdo snaží atakovat z důvodů rasových, náboženských či třídních. To zneužití na "jakékoliv myšlenky" si myslím je přehnaný, protože v současném zákoně to je tak: "Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod..." Tedy netrestáme jakékoliv myšlenky. Dále je na žalobcích, aby dokazovali, že "...prokazatelně směřuje k potlačení..." To je můj současný pohled na věc.
Myslím, že to je otázka, zda státy které mají jako základ svobodu slova mohou ji v nějakých nutných mezích zákoně omezit, čili nemít ji absolutně? A to z důvodu ochrany svobody slova. Jakési právo na sebeobranu hodnoty, kterou je svoboda slova.
Nabýzí se analogie. Ochrana lidského života...
Karel S
Což je třeba brát vážně, využívají náš systém, aby instalovali svůj, který je antitezí svobody. Oni chápou tu slabinu a využívají ji.
Myslím, že omezení svobody slova má být v co nejmenší míře a to zákonem. Tedy mělo by se s omezeními šetřit. V idealu bych viděl to omezení pouze na sebeobranu svobodné společnosti.
Ale co mě zaujalo. "A pak tito mohou seznam rozšířit..." a taky to udělají, pokud se dostanou k moci, to je jisté ! Pokud se radikální muslimové, náckové, komunisté, ekologisté dostanou k moci, tak přesně toto udělají, otočí to proti svobodumilovným lidem. Takže pokud by žádný zákon (který by se dal zneužít) nebyl, tak by si jistě nějaký instalovali a to totalitní..
Je to otázka hodnot. Dalo by se prokázat, že svobodná společnost je kvalitativně nadřazena totalitním společnostem a proto je dobré ji bránit. Ale bylo by zvláštní, kdyby tato společnost neměla vůli a touhu se zachovat.
Karel S
Věřím, že by zafungovala samoregulace a neonacistická ideologie (resp. jakákoliv ideologie, která se nachází přinejmenším na hraně lidských práv) by zůstala tam, kde je. Tedy výsadou malých skupinek méně inteligentních jedinců. Stejně jako věřím, že se tamtéž přesune za nepříliš dlouhý čas i ideologie komunistická.
Ona ani demokracie není pro jednotlivce příliš bezpečný systém. Aspoň ne v tom podání, v jakém ji vidíme u nás (i jinde). Je to v podstatě totalita několika málo jedinců, které jsem si svobodně zvolili. Tito jedinci mají díky svým konexím obrovský vliv na veřejné mínění. Teoreticky jim stačí o něčem přesvědčit jen 51 % lidí, což je podle mě celkem málo... Například v poslední době populární nebezpečnost automobilové dopravy, boj proti "pravicovým extremistům" atd.
Začnu od začátku, tedy od původního článku (ad template/): Měřit všem stejně začíná tehdy, když o nich budeme psát stejně. Template neonacisty pojednává technicky chladně, saze mu však chytnou, když píše o "mladých komunistech" ("komunističtí spratci", "bolševický potěr", "naivní pomatenci"). Chybějící analogická vyjádření na stranu neonacistů signalizují autorovu předpojatost (minimálně v emocionální úrovni). To mne přivádí k myšlence: co vlastně autor chce? Na blogu "nekorektně" se vlastně chová příznačně nekorektně, přitom však brojí proti "dvojímu metru", čili proti nekorektnosti ... - ?! Měl by si nejprve vyřešit tento rozpor. Nekorektnost v můj prospěch je totiž stejná nekorektnost, jako když je v můj neprospěch. (Explicitně předejdu námitkám z poněkud směšného, leč nebezpečného přehánění "korektnosti" do jakési superkorektnosti. Arnošt Lustig, zvyklý těmto manýrům z amerických univerzit, na jeden vtip poznamenal, že je z amerického hlediska politicky nekorektní, zasmál se však odpovědi, že každý skutečně dobrý vtip je trochu nekorektní. Jinými slovy - vtip je v té přiměřenosti. Chci tím říci, že nejsem dogmatik, ale rád používám zlaté pravidlo "nečiň druhým co nechceš aby dělali oni tobě" - aniž bych si zapomněl připomínat, že i já musím leccos strpět, byť je to třeba jen vtip.)
Template dále konstatuje, že "zde máme nějaké zákony", atd. Tvrdím, že mnoho z nich je špatných, protože účelově zpolitizovaných, a že cestou, jak je opravit, není jejich ignorance, či desinterpretace, ale legislativní cesta. Leitmotivem jejich novelizace by měl být ústup od výčtů, protože skutečnost nelze vyčerpávajícím způsobem popsat; natož předjímat budoucnost. Takové zákony jsou zastaralé již v okamžiku svého schválení. Zákony mají mít "ducha", tedy mají definovat chráněné zájmy a zakázané jevy (ať se již skrývají pod jakýmkoliv hávem). To zákonodárce nutí jít ke kořeni problému, neboť si to hned mohou takovou definici zkusit na sobě (což nejde, když například "lidovec" schvaluje zákon o "komunistech", protože účelově zapomene, že s nimi dvě generace tvořili nerozbornou Národní frontu).
Co se samotného komunismu týče, bude se asi template zlobit, ale je to skutečně jedna z nosných myšlenek světových dějin (nemluvím o praxi; zde je stejný problém jako s křesťanstvím a inkvizicí, třeba). "Komuny" se objevují v českých dějiných na hoře Tábor, objevují se i v kulturně nejplodnějším období minulého století (šedesátá léta), v jisté formě dodnes existují v Izraeli (kibucy). Nutno dodat pointu: funkčnost a zneužitelnost této myšlenky je podobná jako u konceptu "demokracie": když fungují, tak v malém měřítku (malé území, omezený počet obyvatel - dejme tomu města až kraje). Pokusy uplatnit tyto myšlenky ve větším měřítku selhávají - zřetelně tedy nejde o chybu v původním konceptu, ale o vliv lidské přirozenosti.
Template si dále stěžuje, a to je důvodem jeho psaní, že nezná důvody stíhání "neonacistů". Trestněprávní orgány mají své postupy, a v určitých fázích by požadované zveřejnění některých informací mohlo zmařit celý postup - a na tom není nic zvláštního (u hrdelních či hospodářských trestných činů je tomu stejně). Z tohoto hlediska je stížnost "template" předčasná. Proto ani nelze uzavírat, zda se extremistům měří jedním nebo dvojím metrem. Jako apel to však od template beru, je platný vždy.
Při porovnání totalitních režimů je nutno mít určité referenční body (a nezlobte se, já naprosto odmítám argumenty z oblasti různě falšovaných čísel, protože to znamená znevažování obětí na jedné straně a protěžování obětí jiných, což bývá motivováno politickými hrátkami, z principu hnusnými, když se uchylují k takovýmto praktikám; v naší kultuře si cením důraz na každý jeden jediný individuální osud). Antisemitismus je bohužel jedním z takových referenčních bodů, již po celá staletí.
Vyhnanství a pracovní tábory skutečně nejsou vynálezem komunistickým, ani bolševickým, ale carským (což samozřejmě od carského Ruska komunisté převzali). Vaše srovnání tedy kulhá, neboť nacistické vyhlazovací tábory neměly předchůdce a byly skutečně produktem této ideologie. Navíc v Rusku to byly tábory pracovní, což skutečně nelze říci například o Sobiboru či Treblince. V Rusku skutečně nic takového nebylo. A mluvit o Ukrajině jako o "vyhlazovacím táboru" (při vší úctě k obětem, právě, při vší úctě k nim!) je nesmysl a politikaření (což si ty oběti skutečně nezaslouží). Navíc, na Ukrajině hynuli všichni, co tam byli postiženi suchem a sovětskou vládou současně (=hladomor), čili hynuli tam i Rusové a další. Navíc to nebyl bohužel ani první, ani poslední hladomor v této oblasti. Tím tedy nechci snižovat podíl sovětského vedení, ale bráním se jeho generalizaci, absolutizaci a politickému zneužívání pro současné vyviňování nacismu (protože "bojoval proti horšímu zlu", což je skutečně příšerný argument, urážející zase naopak všechny oběti nacismu a padlé ve válce proti němu, tedy včetně příslušníků západních, demokratických států).
FF v dalším příspěvku uvádí dva příklady (nácek č. 1 a nácek č. 2). Jestli opravdu dobře četl mé poznámky, nebude překvapen mým plným souhlasem.
FF asi uniklo, že jsme již zažili zásahy proti těm, kteří chtěli "omezit právo neonacistů na řádně ohlášený průvod" (byť to byli rozjívení až zdivočelí anarchisté a podobní, z nichž ovšem někteří - nutno přiznat - se opravdu asi jen chtěli poprat).
FF uvádí své pojetí problematiky "chudoby" vs. "bohatství" nepochybně z pozice člověka relativně mladého, zdravého a bohatého. Škoda. Moudrost věků praví podívat se na druhý břeh nejen očima, ale i nohama. Nepřeji proto FF nic zlého, jen více zkušeností (včetně těch špatných, co se dá dělat). Pochopí pak, že v životě nejde pouze o svobodu, ale především o spravedlnost.
Ad Karel S/ - Velmi užitečná citace zákona: "... které PROKAZATELNĚ směřuje ..." V tom je právě kámen úrazu. U mladých komunistů by to šlo "prokázat" jedině "ideologicky bdělým okem" (tedy nikoliv okem právnickým). To je ovšem doména Žáčků, Štětinů, Mejstříků a jim podobných, jimiž bych se skutečně po Únoru 1948 nechtěl dostat do pazourů (protože právě oni by zase zcela nepochybně stáli na místě ideově zcela správném, tedy jakémkoliv, které je nahoře /neboť jejich idea je zřejmě ta, aby to byli oni sami, kdo bude stát za jakéhokoliv režimu nahoře!/). A tito lidé právě oblbují různými nálepkami a bojují jednou za komunismus, podruhé proti němu. Z toho plyne, že se vždy vysmeknou a po jakékoliv změně zase jako korek plavou nahoře. Ale já jdu proti lidem, kteří se takto hadovitě chovají, a nenechám se zmást idejemi, kterými se zcela účelově přikrývají. Pro příklad nemusíme chodit daleko: exsvazák Mejstřík nyní brojí za uznání Velkého pátku coby státního svátku....!
Proto bude zajímavé, jak nedávná razie proti neonáckům dopadne, zda to trestněprávní orgány mají tak okované, že to bude odsouzeno, nebo zda to (opět) splaskne. Ačkoliv jsem k soudům skeptický, musím uznat, že v nedávné době zprostily několik podobně obžalovaných (byť z procesních, nikoliv věcných důvodů). --- K novelizaci zákona ještě jednou zdůrazním, že bych v něm uvedený výčet nerozšiřoval, ale precizoval bych kriminalizovaný jev (chování). Nacismus i komunismus bych proto ze zákona pro nadbytečnost vyhodil, neboť jejich použití pro charakteristiku zakázaného jevu je více než sporné (stejně, jak se v definicích nacismu a komunismu liší historici a politologové). Právě tyto nejasnosti vedou ke "gumovosti" zákona, až dokonce k nápadům stíhat někoho radši už pro přesvědčení (byť by šlo o "bolševické spratky").
Ad společenská nebezpečnost. Už jsem zde párkrát napsal, že pro mě jako jednotlivce jsou nebezpečnější skutečně neonacistické "bojůvky", protože mě mohou zmlátit na ulici. Stejně tak to může udělat jakýkoliv člověk, ani nemusí být členem nebo příznivcem nějaké ideologické skupiny. Mladí komunisté sice neinzultují lidi na ulici, ale jejich sny o revolučním převratu násilnou cestou nám říkají, že kdyby se čirou náhodou tihle milí lidičkové dostali k moci, byli by nám minimálně stejně nebezpeční.
Obávám se, že zde je právě v praxi rozdíl, o němž teoreticky mluvíte. Mladí komunisté šli vyjádřit názor, což dělají v Americe neonáckové běžně (na YouTube je dost pro mne osobně dost těžko snesitelných příkladů). Tam je nikdo nestíhá, kvůli svobodě slova. Zde však voláte po stíhání skupiny osob, která se chová podobně. - Na druhé straně jsou neonáckové, kteří nejen prezentují své názory, ale jejich ideologie je za reálnými případy násilí, které se odehrávají v současnosti. Mluvíme o dnešní době, čili ať už se kdokoliv hrozí minulostí jakkoliv, ideologie mladých komunistů za reálnými projevy násilí v současnosti nestojí. - (A vy mne doufám nebudete podezírat z nadržování této straně, protože jsem napsal, že kdyby dělali to, co neonáckové, měli by také dostat po čuni.) Proto odpusťte moji jakousi až alergii na projevy, které mi (třeba neprávem) připomínají výlevy "opožděných antikomunistů". (Třeba jen "nesymetricky použitým slovníkem".) Soudím, že proti komunismu mělo smysl bojovat v době, kdy to bylo aktuální, čili za komunistů. V dnešní době si dost lidí vybíjí trauma z toho, jak se srabácky tehdy chovali. Soudím však, že společnost je reálně ohrožena odjinud (pominu-li, že je reálně ohrožena i těmito lidmi, kteří odvádějí pozornost od aktuálních rizik jinam, v podstatě jde o zpozdilé vylévání si vzteku za svoji zbabělost). Proto si myslím, že má cenu i takovéto diskutování, které může pomoci zpřesnit vidění současného světa, bez ideologických brýlí. A já za věcnou diskusi, která je podle mého soudu docela světlou výjimkou, za sebe děkuji.
Také máme v ouřadě nové koště. Jdu si zkontrolovat nemám-li doma něco závadného a hned potom si objednám pancéřové dveře a seženu advokáta.
Dobu komunismu jsem prožil jako školák. Jistě uznáte, že žádným Vámi popsaným traumatem netrpím.
I já Vám děkuji za slušnou, věcnou diskuzi, uznávám že v kyberprostoru je spíše výjimkou - tím větší radost mám z toho, že na našem serveru se ji zatím daří držet.