SLOVENSKO: Jak dlouho ještě Fico bude držet zemi mimo civilizaci?

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica v poslední době řeší velký "problém", který sama vytvořila - důsledky kontroverzního jazykového zákona. Kromě toho, že naprosto nesmyslně šikanuje maďarskou menšinu v zemi, také posílá obraz Slovenska někam mezi Rwandu a Burkinu Faso.

Jazykový zákon, který Ficova vláda schválila, přikazuje jednak institucím, aby vždy komunikovaly ve slovenském jazyce, pokud nebudou na území, kde má příslušná menšina více než 20% obyvatelstva. Z toho vyplývá například, že má-li se zákon dodržovat pořádně, tak například příslušníci cizinecké policie v Bratislavě nebudou moci komunikovat s cizinci v angličtině, ale jedině přes tlumočníka, což celou proceduru značně prodlouží a prodraží - i kdyby nakrásně úředník měl z angličtiny certifikát a mohl proceduru odbýt sám. Nevím, jestli to autory tohoto zákona napadlo, ale třebaže chtěli cíleně napadnout především maďarskou menšinu, svým lpěním na používání slovenského jazyka totiž mohou výrazně poškodit příliv zahraničních investic, na kterých je Slovensko finančně závislé, jakož i ochotu zahraničních pracovníků na Slovensku pracovat - nemluvím ani tak o levné pracovní síle; tito lidé často budou ochotni překonávat jakékoliv bariéry, aby práci získali, ale především o kvalifikovaných pracovnících, manažerech a podobně, kteří v SR žijí jako expati. Jim totiž zákon zásadně zkomplikuje život, pokud se státem budou moct cokoliv chtít mít - a tak si pravděpodobně své angažmá pod Tatrami spíše rozmyslí.

Dále jazykový zákon přikazuje mít všechny reklamy, vývěsní štíty nad obchody a podobně ve slovenském jazyce, případně pokud dvojjazyčně, tak nejprve slovensky. Na ruzyňském letišti člověk může často potkat billboardy s textem například "Your best business solution in the Czech Republic is company XY", které se na tomto místě pravděpodobně uplatní lépe, než kdyby tam bylo totéž česky - a mělo být právem firmy v civilizovaném světě si reklamu cílit na ty potenciální zákazníky, kteří jí přinesou nejvíce peněz. I kdyby to neměli být Slováci (mluvíme-li o Slovensku). To, zda jazyk, kterým kdokoliv inzeruje svůj produkt nebo nadepisuje svůj podnik, bude majoritní či jiný, je normální podnikatelské riziko a tím, že stát brání firmám nakládat se svým majetkem podle svého uznávání, porušuje základní podnikatelské svobody. A to všechno prostředky, které s 21. stoletím nemají vůbec nic společného.

To jsou všechno důsledky, které bude mít (má) jazykový zákon na jiné lidi, než proti kterým byl zamýšlen - zajímalo by mě, jestli Hejslováky ve Ficově vládě toto vůbec napadlo, nebo se nechali pouze slepě vést svou záští vůči maďarsky mluvícím spoluobčanům. Co se jich týče, tak je zákon skutečně diskriminující a odporuje všem myslitelným představám o právním státě. Vždyť co má být svobodnému státu do toho, jakým jazykem kdo z jejích občanů mluví? Hlavně když - obrazně řečeno - nekrade a platí daně. Situace, kdy slovenská vláda nejen šikanuje své občany, ale i překrucuje historii (přikazuje o Felvidéku, neboli Horní zemi před rokem 1918 referovat jako o Slovensku, i když žádné Slovensko neexistovalo, což je proti standardům historické vědy) a porušuje mezinárodní dohody, jakož i podkopává základy členství v EU (narušení schengenského acquis nedovolením vstupu maďarského prezidenta na území SR, navzdory tomu, že i kdyby Bratislava odmítla vzít zodpovědnost za jeho bezpečnost, může 30 km od hranic operovat i policie sousedního státu). Slovenští politici nechápou, že nacionalistickými výlevy hodnými jiráskovských výkřiků si nejen nezískají žádný respekt, ale chovají se úplně stejně hloupě, jako demonstrující muslimové v ulicích Kodaně proti karikaturám Mohameda, nebo jako polská vláda, která brojí proti novinářům listu Der Spiegel kvůli "znevážení obrazu Polska". Jako třešnička na dortu z poslední doby, abychom byli fér ke všem středoevropským zemím, se o ostudu České republice v tomto duchu postaral ministr Pecina zákazem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze v době, kdy taková Komunistická či Dělnická strana mu hlavu nelámou. Až se budeme příště rozčilovat nad tím, proč nás, Středoevropany, řadí někteří na Západě k Burkině Faso, doporučuji se nad sebou zamyslet. Uražené výkřiky a paranoia, jaké v poslední době (za vlády PiS v Polsku, od pádu předsednictví v ČR, na Slovensku už od konce druhé Dzurindovy vlády, v Maďarsku teprve od nárůstu hnutí Jobbik v letošním roce) ze středoevropského prostoru zní, jsou totiž především trapné a jmenovaným zemím citelně poškozují pověst v zahraničí.