AMERIKA: Pravicová "revoluce" v jednom z nejlevicovějších států? Poděkujte Obamovi!
Vítězství republikánského kandidáta Scotta Browna v senátních volbách ve státě Massachussetts, USA, by se dalo přirovnat k hypotetické výhře ultralevicového přistěhovalce, který by měl na programu zákaz držení všech střelných zbraní a hromadnému propuštění všech vrahů z vězení, v Texasu. Přesto se tak stalo. Proč? Protože Barack Obama.
Na mapě Spojených států amerických by člověk těžko hledal "modřejší" (tedy v americké barevné symbolice liberálnější, ergo levicovější) stát, než je Massachussetts. Jako v historicky prvním z amerických států se zde legalizovaly svatby homosexuálů (v roce 2004, tehdy se tak stalo vůbec pošesté na celém světě, po velmi liberálním Holandsku, Belgii a třech kanadských provinciích). Představitelé Massachussetts v Kongresu jsou bez výjimky členy Demokratické strany. Co se Senátu týče, republikánský kandidát zde nebyl zvolen od roku 1972.
Až nyní. A to i přesto že protivníkem Scotta Browna byla žena, Martha Coakley (tato skutečnost sama o sobě znamená v tradičně liberálním státě velkou výhodu), že ji automaticky favorizovala veškerá místní média a že ji v kampani přijel podpořit sám Barack Obama!
Deník Boston Globe, o kterém se v amerických kruzích mluví jako o ultralevých, zkorumpovaných novinách, ještě před definitivním uzavřením volebních místností informoval na internetu o vítězství demokratické kandidátky - zveřejnili dokonce percentuální výsledky. Coakley měla mít 50%, Brown 49%, třetí, nezávislý kandidát jedno procento. Jakmile se však na diskuzních stránkách začaly množit dohady, jak to, že mohou mít výsledky už v době, kdy voliči ještě přicházeli k urnám, článek byl okamžitě s omluvou stažen - zdroj ZDE.
Brown nakonec ovšem zvítězil s výsledkem 62 procent - což je ve světle výše uvedených skutečností historickým momentem. Česká média k události spíše mlčela (až na výjimky), přitom se jedná o událost celosvětově zajímavou. Proč? Protože v Massachussetts se jednalo spíš než o senátní volby jako takové o referendum o prezidentu Obamovi - především o jeho zdravotnické reformě.
Které Evropa tleská, američtí levicoví intelektuálové taktéž. Volič v USA si ovšem drbe hlavu, proč v listopadu 2008 vůbec do urny lístek s Obamovým jménem házel a "socialistické" reformy zdravotnictví se bojí. Scott Brown chce být právě tím jednačtyřicátým hlasem v Senátu, který Obamův levicový experiment shodí - a ať už je to dobře nebo špatně, voliče i v nejlevicovějším americkém státě o tom dokázal přesvědčit.
Ostatně i hysterická reakce z tábora Demokratů, kteří z prohry Marthy Coakley teď viní právě Obamu a jeho strmě klesající popularitu - jako by jí udělil polibek smrti - svědčí o tom, že nad hlavou muže, jehož popularitu stvořila média a jenž měl být postmoderním Mesiášem 21.století, se stahují mračna.
Na mapě Spojených států amerických by člověk těžko hledal "modřejší" (tedy v americké barevné symbolice liberálnější, ergo levicovější) stát, než je Massachussetts. Jako v historicky prvním z amerických států se zde legalizovaly svatby homosexuálů (v roce 2004, tehdy se tak stalo vůbec pošesté na celém světě, po velmi liberálním Holandsku, Belgii a třech kanadských provinciích). Představitelé Massachussetts v Kongresu jsou bez výjimky členy Demokratické strany. Co se Senátu týče, republikánský kandidát zde nebyl zvolen od roku 1972.
Až nyní. A to i přesto že protivníkem Scotta Browna byla žena, Martha Coakley (tato skutečnost sama o sobě znamená v tradičně liberálním státě velkou výhodu), že ji automaticky favorizovala veškerá místní média a že ji v kampani přijel podpořit sám Barack Obama!
Deník Boston Globe, o kterém se v amerických kruzích mluví jako o ultralevých, zkorumpovaných novinách, ještě před definitivním uzavřením volebních místností informoval na internetu o vítězství demokratické kandidátky - zveřejnili dokonce percentuální výsledky. Coakley měla mít 50%, Brown 49%, třetí, nezávislý kandidát jedno procento. Jakmile se však na diskuzních stránkách začaly množit dohady, jak to, že mohou mít výsledky už v době, kdy voliči ještě přicházeli k urnám, článek byl okamžitě s omluvou stažen - zdroj ZDE.
Brown nakonec ovšem zvítězil s výsledkem 62 procent - což je ve světle výše uvedených skutečností historickým momentem. Česká média k události spíše mlčela (až na výjimky), přitom se jedná o událost celosvětově zajímavou. Proč? Protože v Massachussetts se jednalo spíš než o senátní volby jako takové o referendum o prezidentu Obamovi - především o jeho zdravotnické reformě.
Které Evropa tleská, američtí levicoví intelektuálové taktéž. Volič v USA si ovšem drbe hlavu, proč v listopadu 2008 vůbec do urny lístek s Obamovým jménem házel a "socialistické" reformy zdravotnictví se bojí. Scott Brown chce být právě tím jednačtyřicátým hlasem v Senátu, který Obamův levicový experiment shodí - a ať už je to dobře nebo špatně, voliče i v nejlevicovějším americkém státě o tom dokázal přesvědčit.
Ostatně i hysterická reakce z tábora Demokratů, kteří z prohry Marthy Coakley teď viní právě Obamu a jeho strmě klesající popularitu - jako by jí udělil polibek smrti - svědčí o tom, že nad hlavou muže, jehož popularitu stvořila média a jenž měl být postmoderním Mesiášem 21.století, se stahují mračna.
Komentáře
Vítězství republikánského kandidáta nelze než uvítat a to bouřlivě. To, co předvádí černoch (nikoliv Afroameričan, ale černoch, protože tak je to nekorektně a tradičně česky správně!!!) v Bílém domě, nezažily USA snad ani za Cartera, Kennedyho či Clintona. Jen tak dál. V Evropě se bohužel asi nenadějeme podobných obratů směrem ke skutečné pravici.
Debatu o tom, zda je Obama černoch, Afroameričan, míšenec, nepokládám za tak důležitou. Horší je to, co tento člověk a jeho okolí realizuje jako prezident USA. Díky němu a jeho táboru už neplatí, že USA poměrně úspěšně odrážely všechny socialistické nápady.
Já však přidám ještě jednu teorii. Totiž, Obama se svému otci nepodobá (až na tu barvu, ale ani ta není zrovna typická pro keňské černochy), jeho rasové znaky nejsou mezi lidmi jeho kmene z Keni příliš obvyklé. Lidé mu skutečně podobní žijí naopak v Indonésii, kde shodou okolností žil v prvních letech s matkou...ptám se, má vůbec Berry Obama, zvaný Barack, aspoň něco společného s Afrikou, vyjma skutečnosti, že tam jeho matka jednou byla?
Problem pro celý západní svět je, že Obama je tipický salónní marxista. Ne že by takových nebylo na amerických universitách spousty. Problém je, že z Bílého domu, může napáchat značné škody. Dokud je v Bílém domě, můžou být malí šmejdi a lokální tyrani jako Ahmadínnežád, Chávez, Kadáfí a pod. v klidu.
Putin a Chu-ťin-ťao (nebo jak se ten čínskej císař jmenuje)si mohou mnout ruce a těžit z toho, že Obamova administrativa bude měkká a cukne, když dojde někde ve světě ke střetu velmocenkých zájmů.
Problém je tedy obsah nikoliv forma.
Naštěstí se zdá, že se karta začíná pomalu obracet a spousta lidí, kteří se nechali Obamou nadchnout, zjišťují, že se nechali napálit. Americký volič na rozdíl od českého nezapomíná tak rychle. Když ho naštvou demokrati jde příště volit republikány a vice versa.
S pozdravem
Dan