FILM: Kterak politická korektnost zabila Stargate

Už téměř patnáct let existuje a průběžně vychází seriál Stargate postavený na reáliích ze stejnojmenného filmu z roku 1994. Deset let vycházel seriál Stargate SG-1, pět let (částečně paralelně s SG-1) seriál Stargate Atlantis. Jde o jeden z nejúspěšnějších seriálů a sci-fi všech dob, nicméně kvůli nové edici Stargate Universe, která se začala vysílat na podzim je s tím konec. Proč? Kvůli politické korektnosti.

Seriál Stargate SG-1 se začal vysílat prakticky okamžitě po vzniku filmu a polovina 90. let je z něj velmi dobře vidět. Nejen ne příliš pokročilou technikou, ale především vtipem a jasným scénářem dobro-zlo a odlehčeným duchem, který je dnes z nějakého záhadného důvodu nepříliš přijatelný. Neřeší se tam složité psychologické zápletky, partnerské vztahy či diskriminace, není to seriál plný homosexuálů a lesbiček. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co se mi na SG-1 tak líbí a došel jsem k závěru, že tento seriál je v podstatě něco jako Rychlé šípy 21. století. Stejně jako Rychlé šípy nespojují, jak je dnes moderní říkat, (alespoň latentně) homosexuální vztahy, ale kamarádství, podobně vyznívají hrdinové SG-1. Třebaže jde o tři muže a jednu ženu, kde jeden z mužů je černoch, diváka automaticky nenapadne se koukat ani na rasu ani na pohlaví, aktéři jsou zosobnění férových lidí, co jsou mezi sebou navíc dobří kamarádi. Nic víc. Jejich nepřátelé jsou ztělesněním čistého zla – neřeší se, jestli měl Goa’uld špatné dětství, zkrátka je Goa’uld a tak je potřeba proti němu bojovat. Někdo může podobný princip označit za prvoplánovost a plochost, ale je to něco, co mi v dnešní době neustálé vážnosti a zároveň nutnosti poukazovat na neexistenci absolutního dobra či absolutního zla, chybí.

Když jsem se v létě dozvěděl, že se bude od podzima vysílat nová série Stargate, těšil jsem se; koukání na svět dobrých “našich” a zlých nepřátel mi přijde jako perfektní odpočinek od našeho komplikovaného světa, jehož komplikovanost mě baví, kterého komplikovanost sleduji a analyzuji (koneckonců je to moje práce), ale od kterého mám někdy nejradši pokoj. Seriál Stargate Universe však nejen, že nesplnil očekávání, ale hluboce mě znechutil. Celý seriál byl zatím o tom, kdo s kým spí, že jedna z protagonistek je lesbička, kamarád není nikdo s nikým, jasní nepřátelé nikde nejsou (pokud tedy neberu to, že si je na palubě lodě Destiny, kde jsou hrdinové ztraceni, člověk člověku vlkem) a kde se akorát občas mihne hvězdná brána nebo několikasekundový záběr na loď plující vesmírem. Žádný vtip, žádné nekorektnosti jako v SG-1, kde kdyby to bylo ve skutečnosti, tak velitel Jack O’Neill by dávno ztratil uniformu za způsob, jakým vyniká v – dnes by někteří řekli – netoleranci vůči některým kulturám či ignoraci kulturních odlišností. Vše je vážné, psychologické, svým způsobem pokřivené – a v neposlední řadě politicky ultrakorektní.

Stargate tak potkal dnešní osud Rychlých šípů – místo aby lidé brali nezpochybnitelné kamarádství a boj dobra se zlem (ať už Rychlých šípů proti Bratrstvu kočičí pracky nebo SGC s Goa’uldy) jako fakt a měli radost z toho, že se k nim dostal model ideálního schématu (které je dost málo možné v praxi, ale přesto si myslím, že bychom se měli snažit se tomu aspoň limitně blížit), hledají na tom politicky korektní nesmysly a tahají do toho sex. O Rychlých šípech se dočítáme, že Mirek Dušín, coby projekce údajného homosexuála Foglara je vlastně rovněž homosexuál, o Pánovi prstenů se dočítáme, že je to eurocentrická rasistická, sexistická a imperialistická kniha, leč naštěstí si nikdo netroufne tato klasická díla přepisovat či pokračovat v něčem typu “Mladé Rychlé šípy po 80 letech” či “Lesbička prstenu”. U Stargate Universe je jasně vidět, co se starým dobrým schématem absolutního dobra a kamarádství umí politická korektnost udělat v praxi. Nepovažuji se za člověka rasistického, šovinistického či homofobního, ale byl bych rád, kdyby mi různé lobby bojovníků za rovnost kdekoho dali pokoj alespoň když si pustím svůj oblíbený seriál. Po pravdě řečeno nebude to trvat dlouho a už se ve strachu před podobnou propagandou budu bát otevřít i rybí konzervu.