POLSKO: Druhá katyňská tragédie

Měl to být symbolický akt usmíření mezi Polskem a Ruskem. Připomenutí sedmdesát let starého zločinu spáchaného sovětskou NKVD na polských důstojnících. Místo toho se ráno 10. dubna stala poblíž Katyně tragédie, při níž zahynula téměř stovka lidí z nejpřednější polské elity na čele s prezidentem Lechem Kaczyńským. [UVNITŘ VIDEOREPORTÁŽ]

Co se přesně v letadle stalo, jde zatím jen spekulovat. Fakta, která známe, jsou následující:

• letadlo, pokud by bylo ruské civilní, by nikdy nedostalo povolení přistát na tomto letišti, protože jeho dráha měří pouze 2500 metrů, kdežto pro Tupolev Tu-154 je podle ruských předpisů limit minimálně 3 kilometry; navíc dráha smolenského letiště je jen o půl metru širší, než rozpětí křídel letounu Tu-154.
• řízení letového provozu (běloruské; vládní letadlo letělo běloruským vzdušným prostorem a její letové službě se mělo letadlo hlásit až do přistání ve Smolensku) opakovaně vyzývalo pilota, aby nepřistával na letišti, které bylo uzavřené z důvodu nízké viditelnosti (150 metrů) a které umožňuje pouze tzv. let VFR, tedy podle viditelnosti pouhým okem – a namísto toho přistál na letišti v Minsku nebo v Moskvě. Stejné doporučení dostal i vojenský pilot Iljušinu, který tam měl přistávat před vládním speciálem a který navzdory tomu, že terén dokonale znal, si po dvou pokusech o přistání netroufl na další a radši se vrátil do Moskvy. Prezidentský speciál měl podle předpisů udělat totéž.
• Lech Kaczyński už jednou (v roce 2008, navíc když měl na palubě tohoto letounu i prezidenty Litvy, Lotyšska a Estonska) nařídil pilotovi přistát proti předpisům v nebezpečných podmínkách (na ostřelovaném letišti v gruzínském Tbilisi), pilot místo toho přistál v ázerbajdžánském Baku, za což si vysloužil ostrou kritiku od prezidenta, ovšem za což byl rovněž dekorován vyznamenáním od svých nadřízených (samozřejmě za velmi silné kritiky Lecha Kaczyńského).
• třetí pokus o přistání na jednom letišti se považuje mezi piloty za velmi ojedinělý, čtvrtý za krajně nestandardní – pilot měl po druhém bez ohledu na cokoliv letět na náhradní letiště.

Nechci zde publikovat nějaké divoké spekulace, dokud nebude vyšetřování, včetně analýzy materiálů z černých skříněk dokončeno, přesto jsem toho názoru, že tentokrát je v tom Rusko naprosto nevinně – naopak, je to pro Rusko politicky dost těžká situace, protože symbolika s Katyní se jistě nabízí, proto Putin slíbil (a zatím dodržuje) co nejdetailnější vyšetřování naprosto otevřeně spolu s polskou stranou. Na to, co se na palubě letadla opravdu stalo, si musíme ještě počkat, přesto sama nehoda má už několik zajímavých doher. Jednak ruská státní televize bude vysílat film Andrzeje Wajdy Katyń, který dosud vytrvale všechny televizní stanice v Rusku odvysílat odmítaly; a jednak se zvedla v Rusku nebývaná solidarita s Polskem a Poláky, což může způsobit paradoxně oteplení polsko-ruských vztahů.

Zároveň pro naše čtenáře přikládám mou vlastní reportáž z ulic někdejšího polského hlavního města Krakova, kde se konala tryzna za oběti leteckého neštěstí.

Foto: RIA Novosti