ČESKÁ REPUBLIKA: Fenomenální vítězství generace 21. století

Kolega Template už glosoval víkendové volby z pohledu politických stran, nicméně zůstali jsme našim čtenářům dlužni analýzy společenské. Tímto článkem se to pokusím napravit – to, čeho jsme o víkendu byli svědky, totiž je změna naprosto nesrovnatelná s ničím, co se stalo od roku 1992.

Musím říci, že když jsem za svou volební urnou jel zhruba šest set kilometrů, doufal jsem, že to bude aspoň k něčemu dobré. A bylo se na co dívat! Výsledek, kterého jsme byli svědky, přinesl totiž úplně novou politickou realitu. Nejde mi ani o nové strany, ani o to, že 114 ze dvou set poslanců v lavicích ještě dosud nezasedlo. Jde mi o několik otázek, které zatím nebyly v médiích vyřčeny příliš nahlas, jakož i několik dalších aspektů nově vzniklé situace. První a nejdůležitější věc je, že ODS, TOP09 a (bohužel) VV dostaly obrovský politický mandát, který, pokud aspoň trochu využijí k tomu, co slíbili, změní nazírání občanů České republiky na politiku. Tyto volby totiž především byly živoucím důkazem skutečnosti, že když se občané zapojí do demokratického procesu, mohou přinést i velmi radikální změnu.

Druhá neméně důležitá věc je, že těmito volbami – nestydím se to říct – nastala nová epocha, která bude mít své problémy jako každá jiná, stejně jako svá pozitiva, ale jedno je jisté – stojíme na začátku něčeho, co je nepředvídatelné, co neznáme a co budeme muset aktivně tvořit, co za nás neudělali jiní. To je něco, čeho se tak strašně obává Václav Klaus a s ním i většina voličů ne pravice, ale právě ČSSD a KSČM. Věci Veřejné, coby krajně netransparentní a podivnou populistickou skupinu beru jako nutné (ale pozor: prosystémové) zlo, které patří ke každé době. Věci Veřejné jsou pro dnešní politiku něčím, co byla ve svých počátcích (mám na mysli ty v devatenáctém století) ČSSD. Tedy něco, s čím nesouhlasím, ale co holt přitahuje jistý typ méně přemýšlivých lidí, který tady byl už od starověku (o takových psal už Aristotelés) a který tu bude vždy. Zatímco ČSSD je enfant terrible dvacátého století, VV jsou enfant terrible století jednadvacátého. Sice podle mého názoru na výzvy světa odpovídají špatně, ale odpovídají na výzvy dnešního světa, na rozdíl od ČSSD nebo KSČM, které řeší problémy typické pro druhou, resp. v případě KSČM první polovinu 20. století.

Na výzvy současné doby stejně tak odpovídá TOP09 i reformovaná ODS, ať si o ní pan prezident myslí, co chce. Umím si představit, že za deset-patnáct let budou hlavními, proti sobě stojícími formacemi ve Sněmovně ODS/TOP09 na jedné straně a Věci Veřejné/Strana Zelených na straně druhé. Zelení mají některým levicově orientovaným voličům postmoderní doby rozhodně co říct a to, že vypadli v těchto volbách, vidím jen jako dočasnou věc – na rozdíl od KDU-ČSL, která je mimo parlament podle mého názoru definitivně, Zelení se mohou vrátit. Právě první krok k utvoření nové politiky 21. století ovšem byl proveden o víkendu, protože nutné změny k tomu, aby fungovala (zefektivnění pensijního systému, zdravotnictví, školství, atd.) může případná vláda ODS-TOP09-VV nastolit (v tomto jejich programy nekolidují) a mezitím za další čtyři roky vymře další část komunistů a socialistů 20. století. Budou-li volby z roku 2010 znamením zásadní reformy českého stranického systému, dočkáme se toho, že budeme mít politiku coby arénu protichůdných názorů, některých chytřejších a některých hloupějších, ale všechny se budou týkat současnosti. Nemohu si pomoct, ale ČSSD, o KSČM nemluvě, jsou v dnešním světě se svými programy a se svou orientací asi tolik anachronické, jako koňští handlíři v době překotného rozvoje železnice a automobilového průmyslu.

Na rozdíl od názorů jiných, kteří tvrdí, že je lepší “známé zlo” v podobě KSČM nebo ČSSD před “zcela neznámým a nečitelným zlem” Věcí Veřejných si troufám tvrdit, že tito lidé asi jednak pozapomněli, co komunisté v českých zemích napáchali, jakož asi i málo poslouchali Paroubkův normalizační slovník. Poukazuje-li někdo na to, že za VV stojí mafie, pak říkám, že radši bych měl ve vládě Al Caponeho, než Paroubka, Pecinu, Tvrdíka nebo Falmera (pardon – pana Filipa). V tomto víkendové volby posloužily víc než dokonale.

PS: Aby nevznikaly nějaké jurodivé spekulace, autor je volič TOP09.