SPOLEČNOST: Vyvyšování se jako hrdelní zločin?

Stalo se to už tolikrát; miliony zavražděných, perzekuovaných či jinak až k smrti nenáviděných. Zločiny na nich spáchané lidé s klidným svědomím obhajovali tím, že si za to mohou sami, vždyť se – no považte, tu drzost - “vyvyšovali”. Pomiňme, že to “vyvyšování se” je velmi často domnělé, vždyť stačí mít lepší auto než soused a už se “vyvyšujete”. Proč se z toho ale stal hrdelní zločin?

Starší generace Poláků nemají problém obhájit poválečné pogromy na Židy v Kielcích a Jedwabném s tím, že si za to Židé mohou sami, vždyť se přeci nad Poláky “vyvyšovali”. Totéž jen s jinými jmény se týká Čechů ospravedlňujících poválečné masakry německojazyčného obyvatelstva – prý se také provinili tím, že se “povyšovali”. Adolf Hitler rozpoutal nenávist vůči Židům skrze totéž - Židé měli střádat "na úkor Němců" a "povyšovat se". Totéž v bledě modrém se najde téměř v každé jedné zemi a nemusí se to týkat ani národností – průměrný český sociální demokrat vám řekne, že nesnáší ty “odesáky”, protože se “vyvyšují”. Je skutečně lidská ješitnost tak silná, že ovlivňuje zdravý úsudek tak hrozným způsobem?

Řekněme si to otevřeně – pokud se někdo povyšuje, tak i když se může chovat jako blbec, pořád nikomu nepůsobí škodu na ničem jiném, než na jeho egu. Troufám si říct, že ego si nechá povyšováním pochroumat jen ten, který ho nemá už sám od sebe nijak valné. Sám jsem potkal dost lidí, kteří se vyvyšovali (například Francouz před několika lety mající za to, že je u nás komunismus a válka dohromady a ptající se, jestli jsem neměl velký problém dostat se do Francie), ale já jsem mu normálně vysvětlil, že se prostě plete a situace byla vyřešena. Přesto si umím představit, že existují tací, kteří by ho za tohle byli ochotni nenávidět a zbít – a ten pán prostě akorát neměl dobré informace a holt plácnul první blbost, kterou odněkud slyšel, nic víc.

Jak je možné, že něčí vyjádření “jsem lepší než ty” dokáže člověka vyprovokovat k podobně ohavným činům, jako kdyby reagoval přinejmenším na vyvraždění své rodiny? Tento princip je bohužel dost viditelný i v dnešní době, různým Klausům a Bobošíkovým stačí strašit (zčásti pravdivým a zčásti imaginárním) strašákem, říkajícím, že lidé ze Západu Čechy pohrdají, nad Čechy se vyvyšují – a dokáží tím v lidech vyvolat takovou nenávist, jakou jsme mohli vidět buď při projednávání umístění radaru, nebo při projednávání Lisabonské smlouvy. Přitom Češi nejsou zdaleka svatí – vyvyšují se vcelku pravidelně nad Ukrajince, nad Slováky, Poláky či Vietnamce – a nedělá jim to žádný problém. Není to nakonec tak, že vyvyšování se je jedním ze základních rysů lidské povahy, a proto člověk ostatní podezírá, že se k němu chovají ze stejných popudů, z jakých on se chová arogantně k jiným? Škoda jen, že reakce na “povyšování” nekončí jen uraženou ješitností, ale kolikrát právě masovým vražděním.