SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?
Možná si to ještě málokdo stačil uvědomit či přiznat, ale právě my stojíme na prahu či úsvitu nových poměrů ve společnosti. Ovšem buďme v klidu, netýká se to nás, ale až našich dětí.
Novými poměry ve společnosti myslím přiklonění se s některé z nám již historicky známých situací. Přiznejme si to otevřeně – je to buď nová forma demokracie, anebo nacismus.
Těžko si někdo z nás mohl nevšimnout, že určité etnikum získává ve společnosti stále větší vliv – v každém městě již vlastní několik obchůdků či spíše již obchodů. Před deseti lety věc zcela nevídaná. Příslušníci tohoto etnika se úspěšně integrují do společnosti a nyní již jejich děti chodí do našich škol. A tam mezi studenty patří k nejlepším. Ale jsou prostě jiní.
Co to pro nás znamená? Za 10 až 20 let, když vývoj půjde podobným směrem jako doposud, toto etnikum bude získávat ve společnosti stále větší význam – rodiče budou získávat větší a větší ekonomickou sílu, jejich děti budou získávat prestižnější zaměstnání a význam, než je běžný průměr v naší společnosti.
Možná jste uhádli správně – ano, nejedná se o romské etnikum.
Bohužel, Evropané ještě nenašli tu svoji správnou definici „Evropanství“ a v jejich myslích je zakořeněno mnoho z toho, co hýbalo Evropou v uplynulých 100 letech. Nejsme myšlenkově na úrovni třeba USA, které dokázaly pro své občany najít tu správnou definici, co to znamená, být občanem Spojených Států.
Pokud v Evropě nějaké etnikum získává na síle a hrozí, že překoná nějakou „většinovou“ průměrnou úroveň, tak jsme to dokázali řešit jediným způsobem – separací, vytěsněním onoho „vředu“ výjimečnosti a odlišnosti – čili nacismem. Myslíte si, že tohle byl již dávno překonaný jakýsi starý problém poraženého Německa? Nikoliv. Nacismus byl problémem téměř celé Evropy (snad kromě Švýcarska), zvláště Francie, Španělska, Polska, Maďarska, Norska...
Reinkarnace nacismu je stále Damoklovým mečem visícím nad Evropou a nebylo by vhodné si to zastírat. Úspěšný nástup J.Heidera v Rakousku je jen malou jiskřičkou, která se později může objevit jako oslepující (a zaslepující) záře.
Dokáže někdo předpovědět, že se za 20 let neobjeví nějaký politik, který bude hlásat, že „už bylo dost toho vykořisťování“ stejně, jako tomu bylo ve 30. letech dvacátého století v případě etnika židovského? Troufáte si předpovědět, že jen tento holý fakt mu nepřinese podporu oné většinové společnosti?
A budeme tam, kde jsme již byli – nenávist, „Křišťálové noci“, zabavování majetku, koncentrační tábory (kde se může dít cokoliv) atd.
Anebo je zde ještě druhá cesta – najdeme nějakou vhodnou definici Evropanství, bez ohledu na národnost či rasovou příslušnost a spolu s ní vznikne i demokracie, která ustojí všechny výše uvedené problémy.
Nedokážu předpovědět, jaká cesta nás čeká. Ale snad bude taková, jakou bychom chtěli našim dětem přát...
Mojmír Adamec, 12.11.2010
Novými poměry ve společnosti myslím přiklonění se s některé z nám již historicky známých situací. Přiznejme si to otevřeně – je to buď nová forma demokracie, anebo nacismus.
Těžko si někdo z nás mohl nevšimnout, že určité etnikum získává ve společnosti stále větší vliv – v každém městě již vlastní několik obchůdků či spíše již obchodů. Před deseti lety věc zcela nevídaná. Příslušníci tohoto etnika se úspěšně integrují do společnosti a nyní již jejich děti chodí do našich škol. A tam mezi studenty patří k nejlepším. Ale jsou prostě jiní.
Co to pro nás znamená? Za 10 až 20 let, když vývoj půjde podobným směrem jako doposud, toto etnikum bude získávat ve společnosti stále větší význam – rodiče budou získávat větší a větší ekonomickou sílu, jejich děti budou získávat prestižnější zaměstnání a význam, než je běžný průměr v naší společnosti.
Možná jste uhádli správně – ano, nejedná se o romské etnikum.
Bohužel, Evropané ještě nenašli tu svoji správnou definici „Evropanství“ a v jejich myslích je zakořeněno mnoho z toho, co hýbalo Evropou v uplynulých 100 letech. Nejsme myšlenkově na úrovni třeba USA, které dokázaly pro své občany najít tu správnou definici, co to znamená, být občanem Spojených Států.
Pokud v Evropě nějaké etnikum získává na síle a hrozí, že překoná nějakou „většinovou“ průměrnou úroveň, tak jsme to dokázali řešit jediným způsobem – separací, vytěsněním onoho „vředu“ výjimečnosti a odlišnosti – čili nacismem. Myslíte si, že tohle byl již dávno překonaný jakýsi starý problém poraženého Německa? Nikoliv. Nacismus byl problémem téměř celé Evropy (snad kromě Švýcarska), zvláště Francie, Španělska, Polska, Maďarska, Norska...
Reinkarnace nacismu je stále Damoklovým mečem visícím nad Evropou a nebylo by vhodné si to zastírat. Úspěšný nástup J.Heidera v Rakousku je jen malou jiskřičkou, která se později může objevit jako oslepující (a zaslepující) záře.
Dokáže někdo předpovědět, že se za 20 let neobjeví nějaký politik, který bude hlásat, že „už bylo dost toho vykořisťování“ stejně, jako tomu bylo ve 30. letech dvacátého století v případě etnika židovského? Troufáte si předpovědět, že jen tento holý fakt mu nepřinese podporu oné většinové společnosti?
A budeme tam, kde jsme již byli – nenávist, „Křišťálové noci“, zabavování majetku, koncentrační tábory (kde se může dít cokoliv) atd.
Anebo je zde ještě druhá cesta – najdeme nějakou vhodnou definici Evropanství, bez ohledu na národnost či rasovou příslušnost a spolu s ní vznikne i demokracie, která ustojí všechny výše uvedené problémy.
Nedokážu předpovědět, jaká cesta nás čeká. Ale snad bude taková, jakou bychom chtěli našim dětem přát...
Mojmír Adamec, 12.11.2010
Komentáře
Co se krmiva týče, zeleninu nakupujeme u Vitnamců běžně. Je-li podřadná, pak to co se prodává v zelinářských obchodech u leckterých Čechů v Praze je prakticky kompost.
No a k těm Židům. Nepoznal jsem osobně v životě Žida proti němuž bych mohl říci jediného křivého slova. Kdybych mohl totéž říci o Češích a Moravanech mohl bych si pískat Kde domov můj pozpátku.
Olda
Olda
Olda: Mohu jen potvrdit.
Olda
Vrať se na novinky/seznam.cz, bude Ti tam lépe...
K clanku: kratky, povrchni, nepresvedcivy... ano jsou tu Vietnamci, pro bezneho cloveka jsou vcelku ok, pracoviti, bezproblemovi, ale neni jich nejak zasadni mnozstvi. Navic v jejich komunite se cimdaltim casteji objevuji vazne problemy s drogami (vyroba, nadmerna konzumace), coz vim ze zasveceneho zdroje, nikoliv z medii. Myslim, ze asi malokomu vietnamci nejak zasadneji vadi. Cikani, to je jina kava.
Finrod: premejslel jsem nad tou "virou" vs. "efektivitou". Prijde mi, ze je potreba krome efektivity jeste posuzovat moralnost nejakyho cinu. Jinak je totiz pro vetsinu "efektivni" odhlasovat si, ze okradou mensinu (viz. socialismus: dotace, regulace, progresivni a vlastne jakekoliv procentem dane dane...). Na EU mi predevsim vadi to masivni prerozdelovani ve velkem, a krome dobrych veci utraceni i za spoustu hovadin ci dokonce vylozene skodlivych veci. Vadi mi centralni planovani ekonomiky a napr. uz zminene dotace povazuju za nemoralni svinstvo, a je mi jedno, ze je to mozna pro nekoho "efektivni". Clovek ma svedomi. Nebo by aspon mel mit, jestli si chce rikat clovek.
O vaší teorii s "postkoloniálním komplexem" Čechů jsme už spolu diskutovali, sám jste přišel s Francií jako přímo ukázkovým příkladem takového komplexu. Snad i Vám je jasné, že v Evropě se nenajde jiný národ (s výjimkou Ruska),který by Francii v tomto ohledu dokázal předčít. A stejně tak se snad shodneme, že oproti francouzům jsme se svým malým "komplexíčkem" žabaři:-)
Každý národ, který měl slavné historické období, má něco takového. Pro průměrného Rakušáka je průměrný Čech chudým kočím, co se kdysi vzbouřil. Sám víte, jak rádi vzpomínají na svou velikost. Stejné je to i u Poláků. Nicméně na jeden středoevropský národ nikdo v našem okolí nemá - na Maďary. Pokud někomu chcete takový komplex vyčítat, začněte tam...:-)
Stejně tak nesouhlasím s Vaším tvrzením, že si o sobě Češi myslí, jak jsou velcí. Naopak, copak neznáte to naše bolestínství, jak nám, malým, velcí ubližovali?
No a Vaše nadšení pro EU jako garanta svobody malých národů. Pamatujete na starou historku, jak Portugalsko nesplnilo podmínky paktu stability a EU mu napařila pokutu? A jak o rok později byla pro Německo a Francii vytvořena speciální výjimka? Fakt mi chcete tvrdit, že jsme si rovni?:-) Samozřejmě, že EU aspoň nějakým garantem je. Bohužel, místo aby bruselští úředníci řešili SKUTEČNÉ problémy, řeší to, zda naše pomazánkové máslo je fakt máslem (navzdory faktu, že peanut butter má k máslu též daleko). Proto jsem vůči EU velmi skeptický. Protože namísto řešení problémů se řeší pseudoproblémy. Ty skutečné balvany na cestě se zlehounka obcházejí...
pavt
O vaší teorii s "postkoloniálním komplexem" Čechů jsme už spolu diskutovali, sám jste přišel s Francií jako přímo ukázkovým příkladem takového komplexu. Snad i Vám je jasné, že v Evropě se nenajde jiný národ (s výjimkou Ruska),který by Francii v tomto ohledu dokázal předčít. A stejně tak se snad shodneme, že oproti francouzům jsme se svým malým "komplexíčkem" žabaři:-)
Každý národ, který měl slavné historické období, má něco takového. Pro průměrného Rakušáka je průměrný Čech chudým kočím, co se kdysi vzbouřil. Sám víte, jak rádi vzpomínají na svou velikost. Stejné je to i u Poláků. Nicméně na jeden středoevropský národ nikdo v našem okolí nemá - na Maďary. Pokud někomu chcete takový komplex vyčítat, začněte tam...:-)
Stejně tak nesouhlasím s Vaším tvrzením, že si o sobě Češi myslí, jak jsou velcí. Naopak, copak neznáte to naše bolestínství, jak nám, malým, velcí ubližovali?
pavt
Přeji hezký víkend!
pavt
Když pomineme Indii pro naprosto jinou mentalitu, sám víte, jak náročný byl vznik USA a především první půlka 19 století, která se v podstatě nesla v duchu boje federální vlády proti jednotlivým státům. Ostatně, určitě víte, že slavná válka "sever proti jihu" byla v podstatě válkou o federální pravomoci. Otroctví bylo pouze konkrétním příkladem jejich uplatnění.
V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že americké státy neměly v podstatě žádnou staletou tradici, jak je tomu v Evropě. Prostě, situace byla pro federalizaci mnohem jednodušší.
To je právě ten problém, proč v EU je nejprve třeba 100x trpělivě vysvětlovat a až teprve pak jednat. Jenže mám pocit, že u nás to funguje obráceně. Místo aby se tu budovalo evropské občanské uvědomění, pocit sounáležitosti, evropské politické strany se společnou evropskou kandidátkou atd., tak se unie buduje jaksi "zdola i shora". Lidé mají pocit, že do ničeho nemohou mluvit, proto taky vytrvale klesá volební účast. A to nemluvě o faktu, že pokud nějaké pravomoci předáte do Bruselu, měly by se logicky redukovat orgány na státní úrovni. Nevím, jak jinde, ale u nás to nepozoruji, byrokracie utěšeně bobtná.
Proto jsem skeptický a doufám, že to jednou nedopadne jako v tom USA po zvolení Lincolna...
Samozřejmě, chybou Slováků je přeceňování této situace, protože je dle mého názoru notně přehnaná - průměrnému vesničanovi je v podstatě jedno, v kterém státě žije. Ale jak zdůrazňuji, jejich situace je opravdu komplikovaná.
pavt
Vážení diskutující, většinou kritizujete Finroda, ale téma článku je jiné: Pokud nějaká země dospěje do stadia krize (opravdové krize - ne té, která je teď, ale třeba ve 30. letech byla poválečná krize opravdu silná.), tak je nejsnadnějším řešením najít vinníka. A nejsnadnější je nehledat ve vlastních řadách, ale ukázat na někoho "kdo se odlišuje".
Je to smutná pravda, ale je to už tak.
Vietnamci (o tomto etniku mluvím) jsou prostě jiní a přitom jsou úspěšní. Jak snadné bude říct - kradou nám práci dovozem levného a podřadného zboží, prodávají drogy, roztahují se na náš úkor... Hrozím se, jak snadno pak získá takový politik své podporovatele.
Právě proto bych byl rád, kdybychom svoji identitu neodvozovali od národnosti či rasy, ale od nějakých lepších hodnot (evropská lokalita, podobné kulturní dědictví, apod. - sám zde nemám jasno)
Toť vše.
Stejně tak, že my (diskutující) máme dostatek rozumu na to, abychom necítili nějakou zášť vůči Asiatům. Průměrná většina národa ale může smýšlet jinak.
Jak jsem si dnes přečetl na Seznamu - naše produktivita je o 24% nižší, než v USA. S Čínou se radši ani nesrovnáváme.
Já bych viděl jako docela reálné, že za pár desítek let to budeme my, co budou vysedávat v krámech až do noci a o sociálních výhodách si budeme moci nechat jenom zdát.
Ale vidím i pozitivní trendy - už chápeme, že naše konkurenční výhoda nebude nikdy v levném zboží (šití tenisek, výroba bižuterie atd.), ale spíš v pokročilých technologiích, kvalitě, inovacích. Doufám, že to podchytíme za tenhle konec.
Který z promiňte mi výraz ale z "výkřiků" v článku nese myšlenku, kterou byste chtěl sdělit?
A pak ještě jedna čistě soukromá nesympatie: když autor v textu použije klišé z diskusí o "určitém etniku", tak se mi dělá špatně. Proč píšete článek, když se bojíte nazvat jeho předmět? Připomíná mi to ono Werichovsko-Horníčkovské "Shakespeare byl, alespoň jak on říká, velký básník". Čeho se člověče bojíte?
Martin
To není pravda. Amerika je totiž aktuálně v této otázce hluboce rozdělena. Část obyvatel (převážně pravicového smýšlení) zastává tradiční model tavícího kotle, což není žádná multikulti koncepce. Naopaka jde o koncepci silně integrační, až asimilační (záleží na intenzitě)
No a ta druhá část (převážně "lib labs" a "intelektuzálové z kaváren v NY a San Franciscu) prosazují tzv. diversity model, v podstatě ten katastrofální multikulturalismus evropských levicových vlád v 90. letech.
A z toho se odvíjí i spor o definici US občanství
Tak tady jsem coby člověk políbený historií a politologií málem spadl z míče (sedím na něm)
Nechci být k autorovi nikterak zlý, ale toto je myšlenka hodná Palaty.
Nacismus je jasně definovaný politický směr s konkrétní filozofií, ideologií a do jisté míry i mytologií
Ve Španělsku nikdy nevládl, ve Francii, Polsku a v Norsku pouze po dobu druhoválečné okupace.
V Maďarsku pak byl nacismus u moci necelý rok, od svržení Horthyho po konec válečných akcí na maďarském území. Pokud považujete za acisty Horthyho či Franca, pak se fatálně mýlíte.
Jinak, ještě k té americké identitě. Pokud Vás toto téma zajímá , doporučuji vynikající práci Samuela Huntingtona "Kam kráčíš, Ameriko ?" (v originále "Who are we") Huntignton , mimo jiné, drtí na prach tezi o Američanech jako "národu přistěhovalců" a definuje ho kako "národ kolonistů"
Za základ USA spatřuje jednoznačně odkaz anglosaských osadníků (který samozřejmě mohou přijmout i neanglosasští příchozí a stát se tak Američany - to je onen "melting pot"
Maro
(předchozí příspěvek byl také můj)
To Martin: ano, omlouvám se, místo "určité etnikum" jsem měl napsat Asiaté, máte pravdu.
Co se týče těch mých "výkřiků", tak bych se jen opakoval - mám obavu z evropské nevyspělosti - nejasné pozici mezi multikulturalismem a tlakem na asimilaci.
To Maro: díky, poznámky ohledně názorových proudů v USA mě zaujaly. Třeba onen "melting pot" - prozkoumám to.
Co se týče padání z míče kvůli definici nacismu - já nejsem politolog (absolvoval jsem Mat-Fyz), takže třeba máte pravdu. Já si jako nacismus představuji něco, co preferuje jeden národ před druhým. Rasismus zase rasu. Obdobně sexismus, konzervatismus, nadřazování náboženské atd. V tomhle mám vnímání zjednodušené. Ale myslím, že podoby mohou být různé.
A tématem článku bylo v podstatě jenom zjednodušené zamyšlení se nad tím, že v okamžicích krize se všechny tyhle a další -ismy akcentují a na to bychom měli být připraveni. Myslím, že celé 20. století v Evropě je krásnou ukázkou, že tomu tak je a já jsem jen zvědavý, jaké bude století 21.
V této souvislosti bych podtrhnul význam právě takových zpravodajství jako je Nekorektne.com, kde jsou názory i mimo oficiální proudy. Bohužel, nikdy to ale nebude pro většinového průměrného čtenáře (a voliče!).
To všichni: Děkuji za všechny příspěvky, pozitivní i negativní. Nejen z tohoto blogu, ale i z následných diskuzí s přáteli jsem se v této oblasti hodně poučil. A o tom to je... :-)
Co je Americké, to je nejlepší - to je názor, který evidentně nenávidíte. Přitom je, alespoň dle mne v jádru správný. Je totiž si nutné uvědomit zásadní rozdíl mezi "nejlepší" a "ideální". Amerika není rozhodně ideální, ale ze všech současných představitelných globálních leaderů je asi to nejlepší (respektive nejmenší zlo), co nás mohlo potkat.
Předně si musíte uvědomit fakt, že Amerika vlastně nedělá nic jiného, než že hájí své zájmy. Každý stát to tak dělá. I takové Argentina či třeba Středoafrická republika hájí své zájmy. Jenže USA jsou nejsilnější, a tak jsou nejvíce vidět, kromě toho jejich zájmy jsou skutečně globální. Pokud bychom si tedy chtěli představit svět, kde by globálním hegemonem byla třeba Čína, tak je nutné si uvědomit, že i ta by hájila své zájmy.
Je nutné si dále uvědomit, že USA jsou nám mnohem bližší než jakákoliv jiná představitelná globální velmoc. Jejich zájmy sice nejsou s našimi naprosto totožné, ale jsou nám rozhodně bližší, než by byly zájmy Číňanů, nebo třeba Ruska. A je třeba zdůraznit, že obě země, kdyby mohly, tak své zájmy budou prosazovat a pravděpodobně i stejně tvrdě, jako USA. U Ruska o tom asi nepochybujete, ale i Čína zdaleka není takovým beránkem, jak se Vám asi jeví. Ve 20.stol stačila bojovat v Koreji, napadnout Tibet a Vietnam, dokonce bojovat i s SSSR, o tom, jak potlačuje menšiny na svém území ani nemluvě. Rusko doufám nemusím rozebírat...
Není problém si představit svět bez vlivu USA - vzpomeňte na meziválečnou dobu. Máte snad pocit, že byla lepší? Že bylo přínosnější, když si menší a menší lokální korzáři rozparcelovali svět a dělali si vše dle svého? Byla snad ve světě větší bezpečnost?
pavt
A to ještě podstatnější - když si prohlédnete uvedený výčet bývalých mocností, snad mi i dáte za pravdu, že oproti nim je USA učiněný beránek. Všechny tyto velmoci válčily, bojovaly po celém světě...jinými slovy, hájily své zájmy. Ale nenapadá mne snad jediný příklad, kdy by některá z nich bojovala z velké části z idealismu, jako například takové USA v Koreji (či v Somálsku?). Ano, jediná výjimka je podpora Řecka při jeho boji proti Turecku, ale jinak mne nic nenapadá. Každopádně, všechny tyto velmoci mají na svém štítě krev, no a USA na rozdíl od nich obvykle přivedlo své chráněnce k prosperitě a bohatství - stačí opět připomenout tu Koreu...
Možná přemýšlíte nad tím, jak by byl skvělý multipolární svět. Osobně se domnívám, že by vůbec skvělý nebyl. Taková varianta je totiž obvykle nestabilní a dříve nebo později se rovnováha zhroutí. Stačí si připomenout, jak krvavě skončil "koncert velmocí" z Vídeňského kongresu sto let nato, či jak vypadala meziválečná doba. Je naivní se domnívat, že dnes jsme dál a bylo by to jiné. Nebylo. I dnes si každý tvrdě hrabe na svém písečku a je idealistické si myslet, že se kvůli nějakým "světovým potřebám" někdo rozkrájí. A vzhledem k tomu tvrdému boji za zájmy musíme i my ty své hájit. Jak už jsem řekl, troufám si tvrdit, že nám jsou ty americké relativně nejbližší. Samozřejmě, dokážu si představit lepší svět, ale ten jaksi není k mání...
Chápu, že přímo sníte o době, kdy bude USA na kolenou. Domnívám se, že stačí počkat pár desítek let a dočkáte se. Dominance se ujme Čína a vše bude jiné. Ovšem - asi budete hodně zklamán. Nebude se vám to líbit, ale už bude pozdě. Na ty krásné časy nadvlády USA budeme moci jen vzpomínat...:-))
Hezký večer!
pavt
Amerika má totiž tu smůlu, že se dostala do pozice, kdy ať už konat bude, nebo ne, vždycky se to na ni hodí a vždycky bude zodpovědná. Snad jediné, co by ji mohlo pomoci, je 100% izolacionismus, ovšem to by pro nás znamenalo velký problém.
Vy si stěžujete na adoraci USA, ale já nemám pocit, že by to tak bylo, naopak, jsou velmi často kritizované, někdy i za věci, za které nemohou. Samozřejmě, musí člověk číst víc různých zdrojů.
Co se Američanů týče, těžko říct, jak se cítí průměrný Amík, který nikdy neopustil státy, já se setkal s takovými, kteří měli jistý přehled a chápali problémy. Mám pocit, že hlavní chybou USA je idealismus, s nímž se např. rozhodli v Iráku a Afganistánu zavést demokracii navzdory faktu, že k tomu tyto země (Afganistán teda určitě) nedorostly. Tento naivní idealismus bohužel jim samým velmi komplikuje život. Takové CCCP by tam instalovalo svého "lidově demokratického" diktátora a pokud by mudžahedínům USA nedodalo stingery, mohli by se jít klouzat... Dá se říci, že politika CCCP byla daleko pragmatičtější (a tím i efektivnější), než USA, které se muselo ohlížet na veřejné mínění.
Dělání z lidí blbce - mě se to sice též nelíbí, ale je to běžná součást velmocenské politiky. Nemyslete si, že CCCP z lidí blbce nedělalo - stejně tak Čína.
A co se nás jako spojenců týče - samozřejmě, že taháme za kratší konec, ale chování k nám je z jiné galaxie oproti dobám CCCP. Třeba s radarem - USA nás slušně požádalo. CCCP by u nás radar postavil, nikoho by se na nic neptal a ještě by o tom ani nikdo nevěděl. Stejně jako s raketama s plochou dráhou letu, blahé paměti...:)
pavt
Ale americký pokus o hegemonii prostě selhal, přináší více škody a destabilizace než užitku. A narozdíl od "koncertu velmocí" tady není třetí svět, který se nechá bezuzdně drancovat, ale sebevědomé mocnosti (Indie, Brazílie, Čína atd.), které se globálně s Amerikou měřit nemohou, ale do vlastnich záležitostí a vlastních sfér vlivu si mluvit prostě nenechají.
Takže je tu možnost dál pokračovat ve hře na západní nadřazenost, anebo se pokusit nastolit principy efektivního multipolarismu na takové bázi, kdy bude rozhodovat mezinárodní právo a ne diktát "velmoci". To je také rozdíl oproti "koncertu velmocí" z 19. století. Připadá mi to jako těžká, ale zároveň všestranně výhodná cesta. V opačném případě západní svět riskuje, že se prostě ocitne stranou, protože "třetí svět" časem zjistí, že Západ nutně nepotřebuje a založí si vlastní alternativní "globální řád" (zárodky už jsou, a sice BRIC, ŠOS a podotýkám, že v této souvislosti co píšu zahrnuji do "západního světa" i Rusko). Což by byla prohra všech, protože pak byste asi těžko mohl doufat v globální (natož "globálně spravedlivé") řešení globálních problémů. Mimo jiné takový scénnář znamená konec a definitivní prohru globalizace.
Problém je, že dnes (s ohledem na nutnost zásobení surovinami atd.) mají i menší hráči značně globální zájmy. Kromě toho se dá říci, že mezinárodní právo funguje tak dlouho, dokud se to mocným státům hodí. Ostatně, stačí se podívat do Evropy, kde se klasické latinské přísloví o bohovi a volovi uplatňuje, ať už se nám to líbí či ne.
Dalším problémem je, že zájmy mnoha zemí jsou přímo protichůdné. My chceme co nejméně pracovat, potřebujeme chránit naše duševní vlastnictví a mít možnost exportovat naše výrobky. Číňané nemají s pracovitostí problémy, duševní vlastnictví úspěšně kradou, snaží se jakkoliv zvýhodnit své poniky a prodávat nám lacino své výrobky bez ohledu na fakt, že nás tím likvidují. V jistém směru si tím sami podřezávají větev, protože když my zchudnem, oni tím nezbohatnou...
Zkrátka, v dnešní globální době se velmi obávám, že oslabení USA bude mít za následek spíše konflikty, než nějaké ctění mezinárnodního práva a globálního řádku. To bylo vidět i nyní na setkání G20. Jakmile USA nejsou dostatečně silné, nic se neprosadí.
Co se globalizace týče, tak ta dle mého mínění za nějaký čas skončí. Paradoxně na ni doplatil západní svět, který s ní přišel. Nyní pro něj začíná být nevýhodná, takže je velkou otázkou, jak dlouho se mezinárodní obchod bez bariér bude udržovat. Země BRIC Západ samozřejmě velmi potřebují, jednak jako odbytiště, kromě toho jim stále schází know how.
Nemyslím si, že by americký pokus o hegemonii selhal. Jednou zkrátka skončit musel, nic netrvá věčně. Chybou je, že skončil tak brzy. Opravdu si myslím, že za takových padesát let budou naše děti se slzou v oku vzpomínat na svět, který byl relativně klidný a jistý a měl aspoň nějaký řád...
pavt
Za "neoslabených USA" snad nebyly konflikty? Byly a ne spíše, ale zcela zámerné a vyvolané :) Velmi často Amerikou.
Jinak svět je v současnosti bipolární - USA má 2500 jaderných zbraní, Rusko 2500 jaderných zbraní a ostatní země (Čína, Korea, Pákistán a Irán) mají zhruba po pěti.
Takže chod světa určují tyhle dvě velmoci a pochybuju, že by si nechaly současnou situaci od někoho narušit.
Mojimír Adamec: Kde jste vyčetl, že Írán má jaderné zbraně? :D
...a ty, odkud vis, ze je nema? Mas snad lepsi informace nez IDF nebo US Army, tak se pochlub chytry levicaku?
Stát Počet hlavic raket
Rusko 15 000
USA 9 900
Francie 350
Čína 200
Velká Británie 200
Izrael 80
Pákistán 60
Indie 50
Severní Korea méně než 10
Írán ve vývoji?
Srovnávat ale nelze zcela jednoduše, protože jde i o sílu zbraně (kilotun TNT), typ (jaderná/termojaderná), dolet apod.
Levice je jedno a Levičák je druhé (i když se nevylučují).
Levičáci bývají třeba studenti. Ti pak, co považují revolucionáře za příliš otřepané se pokouší být nekorektní.
Levičáci jsou užiteční idioti protestující proti všemu rozumnému.
Levice je jedno a Levičák je druhé (i když se nevylučují).
Levičáci bývají třeba studenti. Ti pak, co považují revolucionáře za příliš otřepané se pokouší být nekorektní.
Levičáci jsou užiteční id.i.o.ti protestující proti všemu rozumnému.
nepochopil jsem: "Tento příspěvek byl odebrán správcem blogu." a opravil užitečné idioty na korektnější formu
Já jsem jen vysvětlil co se myslí pod pojmem „levičák“ a „levice“. Doufám, že nebudu muset ještě vysvětlovat rozdíl mezi „idiotem“ a „užitečným idiotem“.
Nemyslím si totiž, že vietnamská komunita kdy představovala, představuje a bude představovat pro českou veřejnost problém. Ani si v budoucnu nedokážu představit politika, který by z toho jakkoliv mohl profitovat.
Další věc - jsem tomu rád, že máme u našich článků tak rozvinutou diskusi. Jen z toho prosím Vás, přátelé, nedělejme Novinky.cz. Donedávna jsem byl pyšný na to, že se Nekorektně.com může pochlubit diskusí pouze inteligentní a věcnou, dnes to už bohužel stoprocentně neplatí - je to daň za čtenost?