nekorektně.com

Radujme se, vládní krize je prý po včerejším nočním jednání alespoň dočasně zažehnána! A co z toho vlastně plyne? Samá pozitiva a sociální jistoty! Ministrem vnitra je Jan Kubice. To snad může mít jediný "pozitivní", byť spíše komický efekt - sociální demokraté v čele s poslancem za Ústecký kraj Jiřím Paroubkem musí teď doslova prasknout. Paroubek svého času, jestli si čtenáři ještě pamatují, vytvořil z bývalého šéfa ÚOOZ jakéhosi démona v lidské podobě, který mohl v podstatě za všechno: Za to, že Jiří nevyhrál volby v roce 2006, za to, že Jiří nesestavil vládu v roce 2010, za to, že se od Jirky odvrátila vlastně celá ČSSD, a za to, že před čtrnácti dni byla kosa a pršelo. Však už se Paroubek nechal slyšet, že příště by mohl Petr Nečas do funkce jmenovat Jiřího Kajínka. Vítr může mít z Kubiceho ale i Ivan Langer, který přinejmenším přijde o část dodnes trvajícího vlivu na vnitru. I když některé kuloární zprávy prý hovoří o tom, že Langer měl Kubiceho Nečasovi sám doporučit.

Ministr financí Kalousek objevil v uplynulém týdnu Ameriku a přišel se zásadním prohlášením, že "existuje tady vážné podezření, že celá politická síla, která je naším koaličním partnerem, vznikla jako podnikatelský projekt s relativně úzkými podnikatelskými zájmy" (více zde ). Kristýna Kočí prozřela a vytrubuje do světa, že Věci veřejné jsou sekta . Kateřina Klasnová prohlašuje, že vlastně spolu nikdy nebyly kamarádky . A já marně přemýšlím o tom, kdo se tady vlastně zbláznil. Když se před tři čtvrtě rokem s velkou slávou sestavovala "pravicová" vláda s mandátem sto osmnácti hlasů, mnoho mých přátel jásalo. Aniž bych chtěl být po bitvě generálem, je třeba říct, že už tehdy jsem byl skeptický a jak se záhy ukázalo, měl jsem důvod. Nesčetněkrát jsem měl potřebu zchladit jejich nadšení a upozorňoval jsem na to, že jestliže se do vládní koalice dostala bezpečnostní agentura maskovaná za politickou stranu, navíc vedená (pomiňme loutkového "předsedu") člověkem

Jak se tak probírám denním tiskem a komentáři, tak jsem poslední dobou zaznamenal několik zajímavých témat, které spolu na první pohled nesouvisí, ovšem přesto mají něco společného – mají vážné společenské důsledky proto, že příliš mnoho lidí nedokáže pochopit, že živá bytost není stroj a že tělo není to jediné, co se počítá. Začalo to sérií článků na téma “nevychovaných spratků”, myšleno tím dětí. U dětí, které jsou asociální (= nevychované) a dovolují si v pozdějším věku různé krutosti, vůči jiným dětem, zvířatům i učitelům. Tak si říkám, kde se stala chyba a proč například zde v Nizozemí to není takový problém? Že by to bylo tím, že se tady dětem naslouchá, a zejména udržuje se vůči nim zodpovědný, ale spravedlivý přístup? Dítě má velmi jasno o tom, co je to spravedlnost, nemyslete si. Dodnes si pamatuji, jak jsem byl dítě a jak jsem prožíval, když se nějaká nespravedlnost, třeba ve škole, stala (někdo byl nespravedlivě potrestán, nad něčím se mávlo rukou, atd.) Tady v Nizozemí