ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: K volebním urnám radostně a za zpěvu budovatelských písní
Statistiky jsou neúprosné a já koukám, že jsem svůj poslední příspěvek na Nekorektně napsal někdy před půl rokem. Stydím se, do krve se rdím, ale je to bohužel taky způsobené tím, že jsem stále ještě nepronikl do tajů nového editoru tady na blogger.com, který má být sice lepší a úžasnější, ale při psaní posledního blogu mi neustále házel klacky pod nohy tak, že jsem měl chuť všechno smazat, rozbít počítač a odstěhovat se do lesů. Nicméně, právě probíhající volbu prezidenta bych přece okomentovat měl. Předně, jsem rád, že se do druhého kola nakonec nedostal komunistický vyčůránek, uměle stvořený panák bez špetky vlastního názoru. Přiznám se, že už jsem se smiřoval s tím, že prezidentem bude. Leč média nakonec rozhodla jinak a při (možná zkušebním) otestováním své síly uspěla na výbornou. Karel Schwarzenberg je jistě lepší varianta, než Jan Fischer, a do druhého kola se nakonec dostaly ne dvě největší osobnosti, ale dvě jediné osobnosti, které na výběr vůbec byly - když nepočítám ...