ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Povolební kocovina

Svůj poslední článek jsem zakončil větou, že volby dopadnou blbě. Někdy se mýlím, ale tady jsem se trefil, byť to nebylo složité. Volby dopadly blbě.

A to především proto, že - fangličkářství stranou - při takovém rozložení sil ve Sněmovně nikdo nedá dohromady vládu, která by to byla schopná vydržet čtyři roky. Sám bych raději přežil silnou vládu ČSSD, o které ještě bude řeč, než slepence s antisystémovými, protestními hnutími bez programu a tradiční vydírající lidoveckou pakáží. Agentovi Burešovi jeho mise vyšla. Bude ministrem financí, nebo nedej bože premiérem, a pojistí si, že na jeho dotační byznys mu minimálně čtyři roky nikdo nesáhne.

Král nepoživatelných koblih a kuřecího separátu je jediným vítězem voleb, a poražených je mnoho. Nejvíc asi ČSSD: být jejich voličem, vážně si teď připadám jako největší idiot. Momentálně to vypadá, že strana, která mohla z extrémně nepopulární vlády takzvané pravice klidně vytěžit jednobarevnou vládu s ústavní většinou, se místo toho den po volbách rozpadne.

Celé toto dění bylo samozřejmě v plánu hradního opilce. Nízký výsledek socanů mu (a jeho věrnému odezírači ze rtů Haškovi) jen ušetřil práci ve smyslu, co se Sobotkou, kterého po volbách hodlal odstřelit, i kdyby ho kroužkovala celá jižní Morava a získal pro stranu padesát procent. Mstivý ožrala mu stále nemůže zapomenout, že ho v roce 2003 nevolil, tak teď jen dovršil jeho politickou popravu. ČSSD se zřejmě rozštěpí na dvě strany: Haškovce, rozuměj Zemanovce, a Sobotkovo křídlo.

Radost z totálního propadáku suity ruských mafiánů SPOZ (jedno z nemnoha pozitiv těchto voleb) tak celkem rychle vyprchala: Zeman už své "apoštoly" k ničemu nepotřebuje. Má nové Zemanovce, Haškovu ČSSD. A Hašek, bude-li sestavovat nějakou vládu on a ne třeba Babiš (možnost čím dál tím pravděpodobnější), si jistě nedovolí ignorovat pokyny z Hradu. Může se tak stát, že i v příští vládě zasednou současní ministři. Takový Pecina jistě do nové ČSSD, očištěné od sobotkovců, rád znovu vstoupí.

Levice jde do kopru: to je z těchto voleb zřejmé. Po třech letech vlády rádobypravice mohla slavit triumfální vítězství, a místo toho se její čelní představitelé teď navzájem požírají. Bůhvíjaký úspěch nezaznamenali ani komunisté, kteří měli tentokrát výhodu protestního hlasu. Otázkou ale je, jestli je to dobře. Do kopru jde totiž i pravice. Levicový frustrát pohrdl zavedenými stranami, a hodil to agentu Burešovi s Okamurou. Pravicový volič, pokud v ČR nějaký je, nešel k volbám ani tentokrát. ODS je při totální vyprázdněnosti na svém maximu, a bohužel se zdá, že na příštím kongresu zvítězí levicové křídlo, reprezentované Svobodou a Pospíšilem,  z ODS se stane nová Unie svobody a skončí úplně stejně. Od Svobodných jsem čekal víc, a obávám se, že ta dvě a půl procenta je tak nějak nejvíc, co se při současném vedení i směřování strany dá vytřískat.


Spokojené mohou být snad jen strany středové, čili neukotvené: vcelku na svém je marketingový produkt založený na knížecí popularitě TOP 09, a lidovci, kteří mají po staletí jen jeden jediný program: vecpat se do jakékoliv vlády a tu vydírat.

Tyto volby přinesly ještě jeden důležitý poznatek: předvolební průzkumy jsou úplně k ničemu. Ani jeden z nich se téměř v ničem netrefil. Všechny ty agentury, které se tím živí, mohou všechna svá šetření klidně vzít, smotat do ruličky a nacpat si je do anusu. To se týká všech dalších voleb, které kdy přijdou.

Co se teď bude dít? Nic. Bude nám dál vládnout suita hradního kořaly, sestaví se nějaká křehoučká koalice, která půjde z krize do krize a ve Sněmovně bude pobíhat stovka zmatených bezmozků z protestních hnutí, kteří se nechali napsat na kandidátky někde v hospodě. Budou se dál zvyšovat daně a za rok, maximálně za dva, jdeme k dalším předčasným volbám, ve kterých si lid zvolí dalšího nového mesiáše.

Vítejte v České republice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obhajoba Pirátů: Proč byla digitalizace předem odsouzena k nezdaru aneb mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?