ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jsem Richard, Burešův osobní kašpárek
Až potud v pořádku: pokud to snad nevíte, Babiš Krajča, stejně jako další umělce, už nějaký čas štědře dotuje. Věděl v předvolební kampani dobře, že bezmozkům nestačí pouze koblihy a drůbeží separát, je třeba krmit je i jinak. Především prostřednictvím zaplacených kašpárků, kteří pro nějakou tu korunu budou tančit, jak vy pískáte, a ještě se u toho tvářit, jak to dělají z čisté radosti. Voliči stále ještě nepřišli na to, že takzvané celebrity jsou prostitutky, které podpoří kohokoliv, kdo jim dobře zaplatí. A Babiš moc dobře ví, že fotky s Krajčem, Gottem a podobnými mají pro něj cenu zlata, totiž hlasů ve volbách.
Proto jeho Agrofert sponzoroval celé poslední turné skupiny Kryštof, stejně jako letošní putovní Kryštof Kempy, které Krajčo pořádá po celé ČR, a které by měl spíš přejmenovat na Agrofert Kempy: o nic jiného než o propagaci jedné firmy, která je zároveň i politickou stranou, na nich nejde. Jak říkám, tohle je v pořádku. Je to byznys, ty mně prachy, já tobě šaška. Takhle to funguje na celém světě už po desítky let.
Richard Krajčo má ale jednu nepřehlédnutelnou vlastnost, a sice neochvějné přesvědčení, že lidé od něj nechtějí slyšet pouze ony pseudointelektuální banality, kterými nás už řádku let oblažuje ve svých písních. Rád by jim vnutil také svůj světonázor, místo aby upřímně přiznal, že je pouhým prostitutem, který poskytuje svůj známý ksicht za úplatu, podobně jako někteří jeho méně šťastní kolegové poskytují například svůj ústní či anální otvor. Ne, že by v tom byl diametrální rozdíl. Akorát že prostituti této druhé kategorie nemají dojem, že někoho zajímá, jakou politickou stranu budou volit, pokud se tito - jako například kdysi Dolly Buster - sami nerozhodnou kandidovat.
Ne tak Krajčo, který s radostí poskytuje rozhovory, ve kterých se snaží býti národním buditelem. Zaplaťpámbu za to, protože v nich můžeme odhalit jeho pozoruhodnou osobnostní integritu. Krajčo možná nemá příliš velký talent na skládání muziky, zato to však dokonale vyvažuje dobrým odhadem, do kterého zadku se ve správné chvíli zavrtat.
Důkazy místo slibů se samy nabízejí. Posuďte například tento text z roku 2002: Krajčo byl tehdy vycházející hvězdou, protože jedno nejmenované komerční rádio začalo patnáctkrát denně hrát jeho píseň Lolita. Jistě že nikoliv jen proto, že by se dramaturgům líbilo, jak je krásně vykradená od Phila Collinse. Tehdy měl Richard image "rebela" a proto se správně rebelsky rozhodl podpořit politickou stranu, o které bylo jasné, že v příštích volbách vyhraje, tedy ČSSD. V článku najdete několik úžasných perel, pocházejících z hlavy tehdy skalního voliče sociální demokracie Krajča. Hezké čtení přeju.
Posuňme se dále! Píše se rok 2008 a ve vládě tentokrát sedí Topolánkova ODS. A Krajčo opět trousí moudra v rozhovorech. A je z něj skalní ódéesák. Přiznejme mu k dobru, že nijak nepopírá svou koketérii s ČSSD a vlastně se za ni omlouvá. Jinak je to opět velmi záživné čtení.
Dnes už zase čas trhl oponou, dominantní politickou silou je ANO, a ostravský svazáček opět zavětřil a přehodil výhybkou. Vlastně je to k smíchu. Ale vyprávějte Babišovým voličům a Richardovým fanouškům, že s nimi někdo hraje habaďůru. Oni by to stejně nejspíš nepochopili.
Komentáře