nekorektně.com

Dnes to vypukne. Na britských ostrovech budou mít občané možnost vyjádřit se v referendu o setrvání země v Evropské Unii. Jako člověk britských poměrů neznalý sleduji celý proces víceméně z povzdálí. I z dálky si ovšem nelze nevšimnout puncu osudovosti, kterého se této události dostává - v případě nebohé Jo Cox šlo dokonce, bohužel, i o život. Něco podobného v historii EU moc nepamatujeme. České „elity“ posílají svým britským kolegům prosby o setrvání v nefunkční EU, které si jejich adresáti nikdy nepřečtou, ale zase můžeme mít doma chvíli pocit, že jsme světoví, pardon, evropští. Výsledek s ohledem na zkušenosti s referendy uvnitř členských státu EU bude beztak bezvýznamný, jelikož Británie z EU stejně nevystoupí, ani kdyby bylo pro 90% hlasujících, to je snad každému jasné. Kdybych tu možnost měl já, hlasoval bych v našem referendu pro Czexit a bral bych to čistě jako vyslovení nesouhlasu se současným stavem, protože víc by můj hlas neznamenal. Stejně jako ve sv

Wasill se zamýšlí nad prezidentskou kampaní, která je v plném proudu, a v závěru si pokládá celkem zásadní otázku.   Václav Klaus před historicky první přímou volnou prezidenta České republiky prohlásil, že prezidenta nám vyberou média a voliči ho pak už pouze schválí. Mýlil se, ale jelikož zvítězil jeho kandidát, až tak moc ho to nemrzelo. Mirek Topolánek se o volbě prezidenta v roce 2008 ve své nové knize rozpovídal tak detailně, že prý údajně napomohl zahájení policejního vyšetřování. Topolánek doufá, že se jeho knihy prodá dost velký náklad, asi aby mohl pomoci svému kamarádovi zaplatit tučnou pokutu, kterou mu soud vyměřil za kauzy Pandury, takže bych třeskutý obsah jeho knihy, ač jsem jí ještě nečetl, bral s rezervou. Ovšem kdo si frašku ohledně poslední parlamentní volby hlavy státu pamatuje, musí uznat, že tehdy asi nebylo vše úplně v pořádku. Ve Spojených státech to vypadá, že se o prezidentské křeslo poperou dva šílenci a rozšíří tak seznam obskurních obyv

Nikdy jsem na konspirační teorie moc nevěřil, musím ale říct, že vražda britské poslankyně Jo Coxové mě vážně trochu nahlodala. Jenže ve skutečnosti je úplně jedno, jestli nezdolnou eurooptimistku sejmul vyšinutý magor (jakože nejspíš jo), nebo tajná služba. Zastřelení Jo Coxové je nyní vodou na mlýn všem "internetovým disidentům" - a ani to nemusí být extrémisti, kteří sedí dvacet čtyři hodin denně ve sklepě pokrytí hliníkovým obalem (nebo co ti cvoci vlastně používají), aby je náhodou nezasáhly chemtrails či nějaké iluminátské paprsky. Tady se totiž jakési konspirační vysvětlení přímo nabízí, zejména ve světle nových průzkumů, které ukazují, že zastánci Brexitu jaksi vedou. (Poznámka: vůbec v tomhle článku nechci hovořit o Brexitu, rozhodnutí je čistě na britských občanech. Tím já nejsem, tak jim do toho nemám co kecat). Kdyby se jakési vyšší mocnosti doopravy rozhodly rozehrát operaci pod falešnou vlajkou, vypadala by nejspíš nějak takhle. Cíl: naprosto ideální. P

Vasill komentuje novou prima kauzu a její mediální dopad, což dává do souvislostí s dopadem výroku jednoho tibetského marxisty. Na veřejnost unikla nahrávka z porady komerční televize Prima, jejíž obsah nám jistě může připadat nechutný, ale pokud jsem dobře poslouchal a interpretoval, obsahuje nahrávka navádění redaktorů k prosazování jednotného společného názoru, nikoliv ke lžím či manipulacím. Je dost možné, že TV Prima při vytváření svých reportáží někdy neřekla celou pravdu, někdy trochu manipulovala, ale tak nějak si myslím, že to lze lehce cynicky považovat za hlavní smysl bulvární komerční televize, kterou TV Prima jistě je a to nemyslím jako urážku. Prosazování legitimního názoru, že migrace je hrozba, nemůže být přeci považováno za špatnou věc. Můžete ten názor považovat za nesprávný, ale nemáte právo jej zakazovat. To jsou samozřejmé věci, jakože 1 + 1 = 2 a je až trapné na tuto kauzu plýtvat papírem, ale budiž. Zajímavější je postřeh, že nahrávka vznikla někdy