ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Comeback
Už před několika měsíci jsem si začal všímat toho, že Paroubka, který několik let jako by vůbec neexistoval, je nějak náhle všude plno. Začali si ho zvát do diskuzních pořadů, jakási odnož mladých socanů si jej pozvala na debatu, a posléze z něj učurávala. Ach, ten kdyby se vrátil! To by byl panečku jiný předseda, než ten úhořovitý plešatý slizoun, kterého si Andrej Babiš denodenně maže na chleba, výskali si. Pak se objevil v jakési bizarní internetové show, a to už mi blikala kontrolka. Že by přece jen...?
A pak přišla ta obří bulvární kauza s rozchodem, kterou rozmazávají všechna média. Samozřejmě, Paroubek se ke svojí manželce bezpochyby zachoval nechutně a neskutečně. Když jsem četl jím zveřejněnou korespondenci, opět jsem si uvědomil, jak moc mi ten člověk celá ta léta nechyběl. Ale uvědomil jsem si i něco jiného. Nikdo mi nevymluví, že to celé je kampaň, která má za cíl jediné. Vrátit Paroubka zpět do veřejné sféry, zpět na výsluní, zpět do české politiky.
Že je to přitažené za vlasy? Že by si něco takového přece nevymyslel a neschválil nikdo, kdo je normální? Takhle bude argumentovat asi každý, kdo už zapomněl na vystupování tohoto člověka ve vrcholné politice. Jiří Paroubek je někdo, na jehož veřejné akci se stříleli mafiáni. Zjevení vylezlé ze specifického polosvěta, kde si organizovaný zločin podával ruku s politikou. Je to člověk z spjatý s pekelnou dírou zvanou ústecká ČSSD, kde mocenské a politické rozmíšky řeší najatí vrazi. Je to člověk s kolotočářskou mentalitou a kolotočářskými manýry. Že si vybral právě takovouhle cestu zpátky, mi na něj maximálně sedí.
Andrej Babiš ukázal, že českou lúzu umí nejlépe vodit na špagátu ukřičený postsocialistický papaláš s vizáží alfa samce, na nějž měkkýšové typu Sobotky, Bělobrádka a Fialy nestačí. Paroubek, kterému navíc evidentně došly peníze, ucítil svoji šanci.
Vzpomeňte si na tato slova za pár měsíců.
Komentáře
směvné��