ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Já a volby
V poslední době jsem svědkem toho, že velká spousta "osobností" na sociálních sítích přesvědčuje voliče, ať hlavně nevolí ANO, KSČM a SPD. Já nic takového dělat nebudu, jsem si vědom toho, že přesvědčené nepřesvědčím, a pro voliče, kteří mají v plánu hodit to těmto třem stranám, nebo to zvažují, vzkazuji jen: střelte se do hlavy. To bychom měli, a teď přejdu k tomu, co mě trápí.
Volit určitě půjdu, jen v tuto chvíli vlastně nevím koho. Čím víc sleduju politické strany a jejich aktuální nabídku, programy a výstupy v médiích, tím víc mám pocit, že je to marné, marné, marné. Pro voličskou skupinu, mezi kterou se počítám, ideální výběr zkrátka není, tak bude třeba dělat kompromisy. Nicméně po zvažování jsem dospěl k dvěma stranám, a jedné z nich to v pátek odpoledne se zavřenýma očima, odvrácenou hlavou a kroutícími se prsty na nohou na 99,9% hodím, pokud se nepřihodí nějaká živelná pohroma, nebo něco podobného.
Takže jednak tu máme Stranu svobodných občanů. Ve všech volebních kalkulačkách s nimi mám největší shodu, a to velmi výraznou, kolem devadesáti procent. S programem v drtivé většině souhlasím, byť je tam pár věcí, které bych asi řešil jinou cestou. Předsedy Petra Macha si lidsky vážím, považuju ho za jednoho z nejslušnějších lidí v české politice, a plusové body u mě získal i tím, že jako jeden z mála politiků splnil slib, který dal už před třemi lety, a sice, že až se přiblíží sněmovní volby, rezignuje na mandát v EP. Ačkoliv si myslím, že je to škoda, je třeba ocenit, že se k tomu postavil jako chlap.
Tak v čem je problém? Nebojím se v případě Svobodných toho, že je budu volit a oni se do parlamentu nedostanou, protože mám strach spíš o to, že se tam dostanou. Sleduju je už dlouho a mám obavu, že co se týče personální roztříštěnosti, může jim konkurovat jen ČSSD a možná Zelení. Turbulence, které v té straně rozhořely hned po zisku euromandátu, přivedly tuhle (podle mě docela slibně rozjetou) stranu až někam k hranici statistické chyby volitelnosti. Je sice dobře, že od nich už vypadli "hamplovci" a další pochybné existence, kteří si od začátku spletli stranu, pryč jsou ale také všichni, kteří by se s přimhouřenýma očima dali označit za osobnosti. Mám neodbytný pocit, že to, co tam kromě Macha zbylo, je parta zmatených podivínů, které by si zkušení šíbři ve Sněmovně první den namazali na chleba a druhý den by se jejich maximálně šestičlenný poslanecký klub rozdělil na sedm navzájem se nenávidějících frakcí. Jestli mi nevěříte, mrkněte někdy na jejich facebookové debaty. Je to škoda, protože kdyby drželi trochu víc při sobě, mohli by být dnes tam, kde jsou třeba Piráti.
Další strana, kterou zvažuji, je ODS. U těch je prakticky jisté, že se do parlamentu dostanou, a s velkou pravděpodobností i s trochu lepším výsledkem, než v roce 2013, ale i tak to zřejmě nebude nijak slavné. ODS má relativně použitelné programové priority, několik vcelku důvěryhodných lidí (také je tam pár figur, o které bych si kolo neopřel, ale to je tak v každé partaji), a zatím se docela tváří jako pravicová strana. Problém je ovšem v tom, že jim jejich zásadové postoje příliš nevěřím a historie už ukázala, jak moc obezřetně je k této straně potřeba přistupovat. Skutečně po volbách neskončí v koalici s Andrejem Babišem, o které ještě cca před rokem potají vyjednávali? Je možné dát ruku do ohně za to, že doopravdy zruší EET a další nesmysly, že skutečně zreformují daňový systém? V ODS je stále etatistů a kolektivistů jako naseto a mám pocit, že pokud se dostanou k moci, rozhodně si nebudou vypouštět dotační a přerozdělovací rybník. Ostatně na reformy, které teď slibují, měli času dost a přiznejme si, že když byli u moci, žádná sláva to nebyla. Pro jejich volbu hovoří, že se zatím tváří (zatím!!!) jako strana, která má největší šanci zastavit Babiše, a právě o něj v těchto volbách jde.
Pak jsou tu ještě další strany, o kterých bych se chtěl zmínit, byť je volit určitě nebudu. Mám v těchto volbách pochopení pro voliče TOP 09. Jistě, je to silně etatistická, levicová strana. Na druhou stranu dnes mají poměrně rozumné vedení a až se zbaví knížecího maskota - je vlastně ostudné, že ještě letos starému pánovi nedali pokoj a udělali si z něj volební vějičku - bude to ještě lepší. Některé věci z jejich programu mi přijdou vcelku sympatické a takový "one stop shop" pro malé podnikatele bych podpořil. Plus mají i v tom, že nejspíš nepůjdou s Babišem, byť vzhledem ke Kalouskově pověstné politické pragmatičnosti nejde vsadit ani na to.
Zjišťuju, že poměrně hodně liberálně (i pravicově) naladěných lidí chce letos volit Českou pirátskou stranu, a moc to nechápu. Jasně, Piráti jsou letos cool a je třeba uznat, že některé rozumné věci se v jejich programu přece jen najdou. Je to ale skrz na skrz levicová strana, přičemž podle mě tak polovinu personálního osazenstva tvoří lidé, pro které je KSČM příliš pravicová. Nesdílím rozhodně všeobecné rozhořčování se nad fotkami jejich předsedy Ivana Bartoše, kterak šaškuje na demonstraci v dresu levicových extremistů (respektive není mi to divné a nebyl jsem takovým "objevem" vůbec překvapen), ale co se týče působení téhle velmi nevyzpytatelné party ve Sněmovně, tak mám jen ta nejhorší očekávání, která se, mám pocit, brzy naplní. Zejména v koalici s ANO, do které se už nyní hrnou.
Malá část pravicových voličů chce také dát hlas Realistům. Přiznám se, že na tento projekt pohlížím od samého počátku s krajní nedůvěrou. Ačkoliv jsem neměl problém souhlasit s některými názory Petra Robejška, když byl ještě politologem, jeho křečovitá snaha vypadat a mluvit jako politik mi absolutně nesedí a mám pocit, že jen hraje nějakou roli, a to špatně. Za jeho zády větřím byznysové zájmy lidí, které bych ke kormidlu téhle země svým hlasem pustil jen velmi nerad. Nemluvím o tom, že jejich předvolební kampaň (do které musel někdo nalít veliké peníze) atakuje samou hranici idiocie a je absolutně k smíchu. Realisté v těchto volbách právem propadnou - doufejme.
Přeji vám v pátek a v sobotu šťastnou ruku.
Komentáře