ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Chyba lávky
Betonová lávka přes řeku Vltavu, která třiatřicet let spojovala Tróju se Stromovkou, se jednoho krásného dne zřítila do vody. S ní čtyři lidi, co měli tu smůlu, že na ní zrovna byli. Oficiálně za to mohly nějaký zrezivělý lana, byla to náhoda, vlastně se nic nestalo, zapomeňte. Čím víc na to myslím, tím víc mě to štve. Přes tu lávku - respektive spíš most, osobně si lávku představuju jinak, ale terminologii teď nechme stranou - jsem samozřejmě v životě šel několikrát, jen letos to bylo asi dvakrát sem a tam. Pokaždé jsem z toho měl divný pocit a vždycky jsem říkal, že mám strach, že ten divnej houpací most spadne. Samozřejmě jsem to nikdy nemyslel úplně vážně. I ostatní, jimž jsem si stěžoval, se tomu smáli. Jasně, protože mosty prostě do řeky nepadají, možná někde v Rusku nebo v Somálsku, ale rozhodně ne v civilizovaném srdci Evropy, kde nad naší bezpečností dennodenně bdí osvícení nadlidé z Agrofertu. Jenže se stalo, a "odborníci" to teď svádí na anomálii a náhodu. M...