ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Milion chvilek pro svobodu aneb Proč nechodím na demonstrace

Následující řádky jsem nepsal s úmyslem stvořit další z řady článků na téma: „Proč nechodit na demonstrace proti Babišovi“, ale jedná se o mou čistě osobní zpověď.

Probíhající demonstrace považuju za zcela oprávněný a žádoucí způsob politického projevu. Veřejné protesty jsou legitimní, jelikož nejde o žádný útok na svobodné volby. Last time I checked, nebyl premiér ani ministr volená funkce. No a žádoucí jsou kvůli tomu, že s tím zmetkem tam nahoře očividně nic jiného nehne. Já sám se ale k demonstrujícím připojit nemohu, ač mají mé sympatie a podporu (už jen proto, že něco dělají a nesedí doma). V mé neúčasti nehraje roli ani tak můj negativní postoj k iniciativě „Milion chvilek pro demokracii“, ani odpor k obskurním postavičkám na pódiu, dokonce mi tolik nejde ani o ty všudypřítomné vlajky Evropské unie. To za překážku své účasti nepovažuji, přestože bych se asi na místě ukousal vzteky. Beru to totiž tak, že s nikým na světě se nemohu shodnout na 100%. Hledat důvody, proč nějakou iniciativu nebo stranu nepodpořit, je vždy jednodušší, než se k nějaké myšlence otevřeně přihlásit, jít s kůží na trh a vyslovit podporu na vlastní triko. Proto mají demonstranti mé uznání, ač nejde o mou krevní skupinu.

Já tam ale, jak jsem řekl na úvod, jít nemohl a nemůžu. Už 10 let totiž volím stranu, která před nástupem Babiše intenzivně a osamoceně varovala. Program a rétoriku této neustále vysmívané a dehonestované strany dnes převzal každý, kdo chce vypadat aspoň trochu chytře, ačkoliv do této strany dnešní kritici dotací a řepky dříve vehementně kopali. Lidé jako my už 10 – 15 let neustále varují přes narůstající mocí státu, návratem mohutného přerozdělovacího socialismu, před dotačním šílenstvím, ohrožováním drobného podnikání, nástupem oligarchů atd. (Zajímalo by mě třeba, kolik demonstrujících ostře vystupovalo proti EET). Na naše slova došlo, přesto nám to nic platné, my na Letnou stovky tisíc lidí nedostaneme. Prohru uznávám a nepláču nad ní – ovšem paralelně začínám bojovat novou, předem ztracenou bitvu s těmi, kteří se na antibabišovské vlně derou nahoru. Protože se chystají opakovat stejné chyby, které k nástupu Babiše vedly.

Někteří z těch, kteří se v urputném vedru potili na Letné, nás celou dobu ignorovali – ale to jim nemám za zlé. Mnozí se nám smáli – to bych také ještě pochopil. Ovšem drtivá většina z nich na nás útočila a dnes mluví podobně jako my před pár lety, ovšem zároveň už vzletně hovoří o dalších, lepších plánech budování podhoubí pro nové Babiše. To vše hlásají bez špetky sebereflexe. Bez omluvy. Ve stylu: „To my ne, to všechno ten zlý Babiš.“. Uznávám, že ne všichni demonstranti jsou takoví, jistě je tam i spousta z nás, nebo alespoň podobně smýšlejících. Nebo lidé, kteří politiku do detailu nesledují, ale Babiš je prostě oprávněně štve. Někteří dobu před 10 lety ani nepamatují, byli mladí. Já si ji pamatuju příliš dobře a moje schopnost odpouštět se za tu dobu vytratila.

 Absolvoval jsem desítky diskuzí na téma Babiš, dotace a silný stát - většinou neúspěšně. Podle mých oponentů je systém v pořádku. Stačí, když bude na vrcholu pyramidy sedět Kalousek s Piráty pod dohledem EU, a vše bude zalito sluncem. Proti Babišovi jsem začal brojit nejpozději v okamžik trestuhodného přehlasování Klausova veta o biopalivech (a pamatuju si to odporné protiklausovské šílenství, které po něm propuklo). Dnešní zástupci demonstrantů a jejich morální vzory už připravují nová „biopaliva“ a nové „soláry“, a tentokrát jim vůbec není blbé přiznat, že si na tom hodně lidí namastí kapsu.

 Dnešní situace je dle mého názoru obdobné době po prvním zvolení Miloše Zemana prezidentem. Obrovskou vlnu odporu, které zcela zaslouženě Zemanův první mandát vyvolal, se nepodařilo využít k ničemu smysluplnému. Mimochodem demonstrace kvůli zástupným problémům (strýček Brady) naši „spojenci“ z EU před svými soudruhy otevřeně prezentovali jako demonstrace na podporu evropské integrace. A co je horší, pět let se možná demonstrovalo, ale nikdo – NIKDO – nepřišel s funkčním plánem, jak Zemana porazit, resp. NABÍDNOUT ALTERNATIVU. Abych byl spravedlivý, podařil se vystřihnout z papírového kartónu alespoň toho Drahoše, ale na Letné chyběl i někdo jako on. I Klaus ml., kterého nemůžu ani cítit, si nakonec založil vlastní stranu - a je kvůli tomu pro smích. Uvidíme, kdo se bude smát naposledy. Je snadné sedět na zadku, nešpinit se politikou, vysmívat se těm, kdo se o ní snaží – a pak se lidé bouří, kdo jim vládne.

Oddělil bych od sebe demonstranty a organizátory. Organizátoři se v neděli zcela otevřeně přihlásili k tomu, že jim výsledek voleb nekonvenuje, a chtějí vychýlit politickou orientaci svým vlastním směrem. Demonstranti jim dovolili tento nevyplněný prostor využít, protože od vstupu Andreje Babiše do vlády neudělali nic, a teď s nataženou rukou čekají, kdo jim co nabídne. Politika jim ale nikdo nabízet nebude, ani žádný politik na pódiu nevystoupí, protože politika je fuj, a všichni kradou a kradli, a je tedy potřeba je zavřít – nepřipomíná vám ta rétorika někoho?

Úsměvně pak působí historka o tom, kterak ve studiu ČT chválil demonstranty „novinář“ Komárek uvedený moderátorem jako „bývalý poslanec“ – hádejte, za koho poslancoval? To už opravdu vypadalo, jako když v roce 1968 komunisté toužili nahradit jiné komunisty a převlékání kabátů bylo na denním pořádku. Nečekal jsem, že se něčeho vzdáleně podobného dožiju.

Přesto sleduji demonstrace s pokorou a bez zášti. Držím vám palce, ale s mou účastí nepočítejte. Nebyl jsem s vámi dřív zbabělý, nemusím teď být statečný. Tato forma protestu není vyjádřením svobody, vy jen žebráte u mocných o delší řetěz. Horší je, že někteří z vás by ty řetězy utáhli ještě pevněji. A u toho já sekundovat nemůžu.

Wasill